Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Washington z využití mocenského vakua ve Venezuele k vytlačení ruských firem z energetického sektoru. Tvrdí, že jde o součást širší strategie k nahrazení ruské ropy americkými dodávkami.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden odsoudil, že na ruské společnosti je vyvíjen nátlak, aby opustily venezuelský trh po vojenské operaci USA z 3. ledna, při níž byl zajat Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová. Podle Moskvy Washington využívá mocenského vakua k tomu, aby vytlačil Rusko ze strategických odvětví, zejména energetiky, a zaujal jeho místo.
„Existují otevřené pokusy o vyhnání našich společností z Venezuely,“ uvedl Lavrov v rozhovoru pro RT. Šéf ruské diplomacie představil venezuelský případ jako součást širší ofenzívy s cílem vytlačit Moskvu z globálních trhů s uhlovodíky. „Indie má zakázáno nakupovat ruskou ropu. Všem je zakázáno je kupovat, a to jak ropu, tak plyn,“ řekl a zdůraznil, že konečným cílem bude nahradit tyto dodávky americkou ropou a zkapalněným zemním plynem.
Tyto poznámky přicházejí v době, kdy je spojenectví Caracasu a Moskvy mimořádně křehké. Rusko bylo po léta jedním z hlavních finančních, technických a politických podporovatelů chavismu, přímo se podílelo na ropných projektech, rafinacích, prodeji ropy a triangulačních schématech, jejichž cílem bylo obejít sankce. Náhlý Madurův pád a vojenská intervence USA tuto rovnováhu náhle narušily.
Státní společnost Roszarubezhneft, která je pověřena správou ruských ropných aktiv ve Venezuele, 13. ledna ve svém prohlášení uvedla, že bude i nadále „plně“ plnit své závazky a spolupracovat s mezinárodními partnery. Od té doby však panuje téměř absolutní ticho.
Současně bylo zadrženo nebo znehybněno několik tankerů napojených na takzvanou „flotilu duchů“ – využívaných k přepravě ropy v rámci neprůhledných schémat – což je další rána logistice, která udržovala venezuelský vývoz a ruské zájmy.
Pro Moskvu není problém omezen na vnější tlak. V posledních týdnech vnesli vysocí ruští představitelé do svého narativu klíčový prvek: myšlenku, že Madurovo dopadení bylo umožněno „zradou“ uvnitř samotného chavismu. Toto obvinění poukazuje na vnitřní rozkoly, které by usnadnily americkou operaci a odhalily skutečnou slabost režimu.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia byl jedním z prvních, kdo tuto tezi vyslovil. Ve svých prohlášeních pro ruskou státní televizi ujišťoval, že „ve Venezuele nepochybně došlo ke zradě“ a že část prezidentova okolí spolupracovala s Washingtonem. Nebenzia použil venezuelský případ jako varování a kontrast a prohlásil, že něco podobného „se na Kubě nestane„, což bylo poselství určené jak spojencům, tak domácímu publiku.
Ruský velvyslanec v Caracasu Sergej Melik-Bagdasarov ve stejném duchu prohlásil, že Moskva „zná jména“ venezuelských úředníků, kteří spolupracovali s americkými zpravodajskými službami a poté opustili zemi. Ačkoli neposkytl důkazy ani veřejně neidentifikoval údajně zapojené osoby, jeho prohlášení posílilo narativ, že se chavismus zhroutil zevnitř, než byl poražen zvenčí.
Lavrov: The US operation in Venezuela is illegal and violates international law.
Territorial integrity must be respected — if the government represents its people.
[Russia’s war violates both international law and Ukraine’s territorial integrity. This is hypocrisy]
— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) January 14, 2026
Kreml tato obvinění spojil s otevřeným odsouzením Washingtonu. Dmitrij Medveděv, současný místopředseda ruské Rady bezpečnosti, označil Madurovo dopadení za „loupež“ a závažné porušení mezinárodního práva, zatímco další mluvčí hovořili o nebezpečném precedentu pro světový řád. Důraz na „zradu“ však také prozrazuje, že vliv Moskvy ve Venezuele nebyl dostatečnou zárukou loajality nebo předvídání rozkolu v chávistickém vedení.
Lavrovovo odsouzení tlaku na ruské společnosti ve Venezuele je odrazem současného geopolitického napětí a boje o kontrolu nad energetickými zdroji ve stále více propojeném světě. Budoucnost rusko-venezuelských vztahů, stejně jako dopad těchto událostí na region, bude i nadále zajímat analytiky a politiky na celém světě.