Studie ukazuje, že firmy, které se rozhodnou zachovat stejnou pracovní dobu, ale čtyřdenní, musí více dbát na zdravotní rizika pro své zaměstnance.
O čtyřdenním pracovním dni se začalo hodně mluvit zejména v různých zemích Evropy, které jej vyzkoušely a firmy, které jej zavedly, se s námi podělily o své zkušenosti. Jeden z aspektů debaty kolem práce méně dní v týdnu se týká: a kolik hodin denně pracovat.
V Belgii skončily pokusy se čtyřdenním pracovním dnem neúspěchem, protože se neuvažovalo o zkrácení pracovní doby a jen velmi málo lidí chtělo přistoupit na to, že budou pracovat 10 hodin denně. V jiných částech Evropy, například na Islandu a v Německu, měli úspěch.
Nyní studie ve Francii ukazují, že mnoho zaměstnanců si přeje čtyřdenní pracovní den, i když nedojde ke zkrácení pracovní doby. Jiné výzkumy však zároveň dospěly k závěru, že zhuštění všech hodin do menšího počtu dnů škodí zdraví.
Zde stojí za zmínku příběh baru-restaurace Le Bastion v jižní části francouzského Gers, který vypráví, jak „jsme až do roku 2022 měli v létě potíže se sháněním kandidátů. Jakmile jsme do našich pracovních nabídek zahrnuli formuli „čtyřdenní týden se třemi po sobě jdoucími dny volna“, vše se změnilo“, takže počet žádostí prudce vzrostl a podnik si mohl vybírat své týmy. Zaznamenali také snížení počtu absencí, které jsou často způsobeny nemocenskou.
Čtyři dny práce a tři dny odpočinku
Existuje několik cílů, které mohou společnosti při zkoušení této alternativní pracovní doby sledovat. Například přilákat více talentů z řad lidí, kteří se chtějí rozhodnout pro větší flexibilitu práce, a spokojenější pracovní sílu, což vede k udržení talentů (fluktuace pracovních sil je pro firmu nákladná), nebo jsme v mnoha případech viděli, že se dokonce zvyšuje produktivita, protože lidé, kteří jsou spokojenější a odpočinutější, podávají lepší výkony.
Zpráva v renomovaném francouzském deníku Le Monde hovoří o „velkém nedorozumění“, když hovoříme o čtyřdenním pracovním dni, a rozebírá tam tyto zdravotní studie, kde jasně vidíme, že čtyřdenní pracovní den může být skvělý, ale je třeba být opatrný při jeho plánování.
Pracovníci doufají, že se jim podaří najít lepší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem. Podle Rousseauova institutu, think tanku, který se věnuje ekologické a demokratické přestavbě společnosti, by „všeobecný čtyřdenní pracovní týden představoval dokonce míru sociální spravedlnosti“, protože bychom neměli zapomínat, že dojíždění do práce nás také stojí peníze na dojíždění a další aspekty. Chodit o jeden den v týdnu méně pomáhá šetřit peníze.
Organizace pracovní doby
Podle studií se sice více než čtvrtina Francouzů domnívá, že ideálním pracovním rytmem je čtyřdenní nebo kratší pracovní týden se snížením počtu hodin týdně, ale polovina by byla spokojena i s týdnem stlačeným do čtyř dnů, pokud by jim to umožnilo „zlepšit životní rovnováhu“, uvádí studie zveřejněná v dubnu 2024. Odborníci zde však vidí riziko.
Socioložka Sandra Hoibianová zdůrazňuje, že zdravotní riziko je zřejmé: „Čtyřdenní týden zintenzivňuje pracovní den a časem zvýrazňuje únavu. A výzkumy zjistily, že únava je jedním z hlavních důvodů, proč se zaměstnanci vrátili k pětidennímu pracovnímu týdnu ve firmách, které nezkrátily pracovní dobu.“
Delší pracovní doba je doprovázena zvýšenou únavou, jejíž důsledky nejsou vždy dobré. Výše zmíněná studie navíc v tomto případě připomíná, že „v souvislosti s intenzifikací práce mohou narůstat problémy s náborem“ a že tváří v tvář delší pracovní době je nezbytné zdůraznit strategický význam zdravotních otázek a zaměřit se na prevenci pracovních rizik (pracovních úrazů nebo zejména psychosociálních rizik).