Nová studie MIT a Oak Ridge National Laboratory ukazuje, že téměř 12 % amerického trhu práce je již dnes technicky nahraditelné umělou inteligencí. Díky unikátní simulaci 151 milionů pracovníků vědci poprvé přesně mapují, kde AI zasahuje nejvíce – a proč běžné statistiky tento dopad vůbec nezachycují.
Nová studie MIT a Oak Ridge National Laboratory odhalila, že 11,7 % amerického trhu práce je vystaveno současným možnostem umělé inteligence. Důležité je, že současným možnostem, nikoliv budoucím. Nejzajímavější na této zprávě není jen samotný údaj, ale i datové inženýrství, které bylo k jeho výpočtu použito.
Simulátor 151 milionů pracovníků
„Iceberg Index“ je velkou metodologickou novinkou. Místo toho, aby se výzkumníci spoléhali na obecné odhady nebo tradiční průzkumy, zkonstruovali kompletní „digitální dvojče“ pracovní síly USA. Modelovali 151 milionů pracovníků jako individuální agenty a přiřadili jim specifické charakteristiky, tj. vytvořili pro každého z nich jedinečný profil.
🧊 MIT’s “Iceberg Index”: What It Really Says About AI and Jobs
— DaCodes. (@dacodesglobal) November 29, 2025
Is AI coming for your team’s jobs?
MIT’s new study, “The Iceberg Index: Measuring Workforce Exposure Across the AI Economy”, gives one of the clearest ata points so far. pic.twitter.com/b11dsSCvlv
K dosažení této přesnosti systém porovnal více než 32 000 pracovních dovedností v 923 profesích a 3 000 geografických okresech se skutečnými schopnostmi více než 13 000 existujících nástrojů umělé inteligence. Pro spuštění modelu provedli simulaci na superpočítači Frontier. Tímto způsobem byli schopni testovat proměnné, například kde se lidské dovednosti překrývají s dovednostmi strojů, a to i na úrovni poštovních směrovacích čísel. Zodpověděli tak otázky typu: „Kolik ze 100 úkolů, které John ve skladu v Nashvillu vykonává, již nyní zvládne software s umělou inteligencí?“
Skrytá hmota pod povrchem
Studie rozlišuje mezi viditelným „povrchem“ a podpovrchovou realitou. Podle analýzy tvoří zprávy o propouštění v technologiích, na které jsme si zvykli, pouze 2,2 % celkové mzdové expozice. Drtivá většina expozice, 11,7 % titulku, je skryta v kognitivních a administrativních úkonech v odvětvích, jako jsou finance nebo zdravotnický management.
To boří mýtus, že umělá inteligence se týká pouze pobřežních technologických center. Analýza ukazuje, že průmyslové státy v Rezavém pásu, jako jsou Ohio a Tennessee, mají velmi vysokou expozici vůči technologiím.
Ano, ekonomika těchto států je založena na továrnách, ale tato průmyslová odvětví jsou do značné míry závislá na administrativě, logistice a řízení lidských zdrojů, které jsou technicky automatizovatelné dnešní AI.
Proč je „Iceberg Index“ důležitý
Protože ukazuje, že AI není jen hrozbou, ale i selháním našich nástrojů měření: ekonomické ukazatele, které používáme, jako je HDP nebo míra nezaměstnanosti, jsou „slepými metrikami“, které nezohledňují téměř 5 % strukturální zranitelnosti.
Je však třeba si také uvědomit, že tento index nepředpovídá propouštění, ale měří technickou expozici (stávající schopnost AI plnit úkoly v současnosti). Studie nezaručuje, že 11,7 % exponovaných pracovníků zítra přijde o práci, ale tvrdí, že jejich úkoly jsou technicky automatizovatelné pomocí softwaru, který již dnes existuje.
Tím, že MIT simuluje trh práce jako systém 151 milionů agentů a porovnává 32 000 dovedností s dnešními schopnostmi AI, chce, aby vlády na celém světě zohlednily existující hrozbu při vytváření veřejných politik, které nenechají miliony pracovníků na holičkách. Jaká opatření? Například školení v používání AI nebo sektorové rekvalifikace před nevyhnutelným kolapsem systému.
Studie MIT je důležitá nejen pro svou inovativní metodiku, ale také pro důsledky, které má pro budoucnost práce. Automatizace a umělá inteligence rychle mění trh práce a tato studie poskytuje jasný obraz toho, jak tyto technologie mohou ovlivnit různá odvětví a regiony. Klíčová je adaptabilita a schopnost pracovníků a podniků znovu se objevovat v neustále se měnícím prostředí.
Kromě toho je zásadní zohlednit sociální a ekonomický dopad automatizace. Zavedení umělé inteligence na pracovišti může vést nejen ke ztrátě pracovních míst, ale také k vytvoření nových rolí vyžadujících odlišné dovednosti. Vzdělávání a celoživotní učení proto budou mít zásadní význam pro přípravu pracovní síly na výzvy budoucnosti.