Zuckerbergova společnost u soudu tvrdí, že chráněné knihy si nezaslouží náhradu, pokud se používají k trénování modelů umělé inteligence.
Meta čelí soudní bitvě, která se podle všeho ještě nějakou dobu potáhne. Mateřská společnost Facebooku a Instagramu je napadána za to, že používá miliony knih chráněných autorskými právy k trénování své umělé inteligence, aniž by jejich tvůrcům poskytla kompenzaci. Nejkontroverznějším aspektem případu není ani tak samotná praxe, ale argumenty, které používají na svou obhajobu: tvrdí, že tato díla nemají jako tréninková data „žádnou ekonomickou hodnotu“. Tento postoj hrozí podkopáním základních principů duševního vlastnictví.
Futurism uvádí, že skupina autorů žaluje společnost Meta za to, že použila jejich díla k trénování modelu umělé inteligence Llama. Soudní dokumenty odhalují, že Mark Zuckerberg tuto strategii osobně schválil, protože věděl, že materiál pochází z digitální knihovny LibGen s miliony nelicencovaných děl. Společnost navíc systematicky odstraňovala metadata o autorských právech, aby ztížila identifikaci původu textů.
Strategie společnosti Meta: Od pirátství ke spravedlivému užití
Rozsah přivlastnění je značný: 81,7 terabajtů obsahu, který byl podle soudních dokumentů stažen prostřednictvím torrentových sítí. Společnost záměrně odstranila všechny odkazy na autorská práva (symboly ©, kreditní stránky a metadata), aby ztížila budoucí dohledání. Současně Meta u soudu tvrdí, že její použití představuje „spravedlivé použití“, což je americký právní koncept, který umožňuje použití chráněných děl, pokud se změní jejich původní účel.
Související článek
Koncept „spravedlivého užití“ je předmětem mnoha právních a akademických debat. V podstatě se jedná o možnost použít materiál chráněný autorským právem bez povolení v určitých případech, jako je kritika, komentář, zpravodajství, výuka, vědecká práce nebo výzkum. Aplikace této zásady na umělou inteligenci je však novým a komplikovaným terénem. Americký úřad pro autorská práva poskytuje pokyny týkající se spravedlivého užití, ale každý případ se posuzuje individuálně, přičemž se berou v úvahu faktory, jako je účel užití, povaha původního díla, použité množství a vliv užití na potenciální trh.
Argumenty na jejich obranu vyvolaly v tvůrčí komunitě pobouření. Na jedné straně tvrdí, že každá kniha přispívá k výkonu modelu sotva 0,06 %, a označují ji za statistický šum. Na druhé straně tvrdí, že literární díla nemají jako tréninková data žádnou ekonomickou hodnotu, a proto si nezaslouží kompenzaci.
Paradoxem je, že zatímco ve velkém měřítku využívali neautorizovaný obsah, jejich právní týmy vyjednávaly s některými vydavateli licence pro přístup k jiným materiálům. Uniklá interní komunikace odhaluje obavy některých zaměstnanců z těchto praktik. Jeden z inženýrů se vyjádřil takto: „Stahování přes torrenty z firemního počítače se zdá být riskantní.“ Manažeři tuto metodiku zdůvodňovali tvrzením, že podobné strategie používají OpenAI a Google.
V případu Kadrey v. Meta vzniknou významné precedenty. Pokud by zvítězil argument „spravedlivého užití“, technologické společnosti by získaly volnou ruku k užití chráněných děl, aniž by jejich autorům poskytly odměnu. V opačném případě by musely znovu sjednávat licence a platit licenční poplatky, což by výrazně zvýšilo náklady na vývoj systémů umělé inteligence.
Mezitím již umělá inteligence Meta dorazila do Evropy poté, co se přizpůsobila předpisům zakazujícím používat místní data k trénování jejích modelů. Pozoruhodný je zdánlivý rozpor: Meta se obrátila na soud s knihou „Bezstarostní lidé“, kterou napsal bývalý manažer kritizující Zuckerbergovo vedení, a zároveň obhajuje neoprávněné užití chráněných děl.
Společnost argumentuje tím, že její modely „transformují“ původní díla na funkční nástroje pro překlad nebo programování. Žalobci však tvrdí, že Meta usilovala právě o tvůrčí a výrazovou hodnotu těchto děl, což je přesně to, co autorský zákon chrání. Model LLaMA společnosti Meta, který je nyní zabudován do aplikace WhatsApp a má možnost generovat text a obrázky, je příkladem této strategie.
Boj o duševní vlastnictví nepřestává
Využití umělé inteligence v platformách, jako je WhatsApp a další aplikace společnosti Meta, vyvolává otázky o etice a zákonnosti neoprávněného používání chráněného obsahu. Schopnost těchto modelů generovat text a obrázky z existujících děl zpochybňuje hranice kreativity a originality v digitálním věku.
Vzhledem k tomu, že společnost vyvíjí samostatnou aplikaci pro svou umělou inteligenci, spisovatel Ta-Nehisi Coates, jeden ze žalobců, prohlásil: „Je neetické, aby multimiliardové společnosti používaly naše díla bez svolení“. Nezdá se ani náhodné, že Zuckerberg změnil své zásady moderování a v USA uplatňuje méně přísná kritéria, zatímco v Evropě zachovává přísnější omezení.
Tento případ bude utvářet budoucnost autorského práva. Pokud necháme společnosti jako Meta, aby samy rozhodovaly o tom, co si zaslouží platbu a co ne, zůstanou autoři bez ochrany. Myšlenka je alarmující: vaše práce už nemá cenu, pokud ji technologická společnost potřebuje pro svou umělou inteligenci. A zatímco se soudci radí, tito giganti dál využívají cizí obsah, jako by principy, které chrání tvorbu, byly už desítky let zastaralé.
Debata o používání obsahu chráněného autorskými právy k trénování umělé inteligence je žhavým tématem, které se dotýká mnoha odvětví. S technologickým pokrokem je nezbytné najít rovnováhu mezi inovacemi a ochranou práv tvůrců. Tento případ by mohl vytvořit důležitý precedens pro to, jak se s autorskými právy zachází v souvislosti s umělou inteligencí a strojovým učením.