Projekt Chrystalis má za cíl prozkoumat konstrukci mezihvězdné lodi s posádkou s využitím současných i budoucích technologií.
Projekt byl zahájen v roce 2011 a jeho hlavním cílem je posoudit možnost vyslání vícegenerační lidské posádky do blízké hvězdné soustavy, jako je Alfa Centauri. Komise složená z odborníků z NASA a několika amerických univerzit považuje Chrysalis za dosud nejspolehlivější projekt, který by nás mohl dopravit k Alfa Centauri, našemu nejbližšímu hvězdnému sousedovi.
Chrysalis by mohl dopravit až 2400 lidí k Alfa Centauri, našemu nejbližšímu hvězdnému sousedovi, a vysadit tyto cestovatele na potenciálně obyvatelné exoplanetě Proxima Centauri b. Jednosměrná cesta však prý kvůli obrovské vzdálenosti potrvá asi 400 let. Vzhledem k její neuvěřitelné délce by mnozí z cestujících prožili na palubě kosmické lodi celý svůj život, aniž by kdy poznali, jaký je život na naší planetě.
„Generační kosmická loď Chrysalis je pojmenována podle fascinující možnosti mít kosmickou loď schopnou udržet své obyvatele v bezpečí a pohromadě, generaci po generaci, až do jejich příletu do nové sluneční soustavy,“ uvádí se v návrhu.
Vesmírná loď válcového tvaru s kapacitou pro více generací by měřila přibližně 58 km a její neustálá rotace by vytvářela umělou gravitaci, což by umožnilo rozvoj života v jejím nitru. Před cestou by první generace cestujících žily 70 až 80 let v izolovaném prostředí v Antarktidě, aby se připravily na život na lodi.
Vesmírný projekt, který nemá obdoby
Podle návrhu bude kosmická loď Chrysalis postavena v Lagrangeově bodě L1 v soustavě Země-Měsíc. Tato poloha je ideální, protože by mohla projektu umožnit přístup ke zdrojům na Měsíci a na Zemi. Lagrangeův bod je v podstatě místo v prostoru, kde si objekt pod gravitačním vlivem dvou hmotných těles (například Měsíce a Země) může udržet relativně stabilní polohu.
„L1 je také ideální jako startovací bod pro masivní kosmickou loď o délce několika kilometrů, aby se zabránilo napětí způsobenému rozdílným gravitačním působením na konstrukci při umístění na oběžné dráze příliš blízko Země nebo Měsíce,“ říkají autoři.
Obří kosmická loď, navržená jako ruská panenka, by byla kompletním ekosystémem s různými vrstvami: skladovacími, obytnými moduly, velitelskou sekcí a zahradami či sady. V podstatě jde o řadu nezávislých „světů“, z nichž každý má specifický účel a každý je poháněn jadernými fúzními reaktory.
The design for a 36 mile long spacecraft, called Chrysalis, includes libraries, tropical forests and structural manufacturing facilities, all supported by artificial gravity. https://t.co/dPRQjX270C
— Live Science (@LiveScience) August 7, 2025
Ve vnitřním jádru se nacházejí raketoplány, připravené dopravit cestující na místo určení: Proximu Centauri b. Další vrstva se zaměří na přežití. Zde je výroba potravin vědou, s řízeným prostředím, které by mohlo živit vše od plodin až po hospodářská zvířata. Konstruktéři dokonce zahrnuli různé ekosystémy, například tropické a boreální lesy, pro případné zachování biodiverzity.
Kromě toho by se zde nacházelo i srdce komunity: parky, školy, nemocnice a knihovny. Ve vnějších vrstvách by se nacházelo bydlení, průmysl a sklady. Vzhledem k tomu, že cesta trvá několik životů, je klíčová kontrola populace. Porody by byly pečlivě plánovány tak, aby se udržel udržitelný počet obyvatel kolem 1500, což by zajistilo, že zdroje vystačí po celou dobu cesty.
Umělá inteligence v hlavní roli
Při řízení této složité společnosti by lidé spolupracovali s vyspělou umělou inteligencí. Toto spojenectví by zajistilo stabilitu a předávání důležitých znalostí z generace na generaci.
Využití umělé inteligence by se neomezovalo pouze na řízení, ale hrálo by také klíčovou roli při správě zdrojů a kritickém rozhodování během cesty. Systémy umělé inteligence by mohly pomoci monitorovat zdravotní stav cestujících, optimalizovat spotřebu energie a koordinovat produkci potravin.
Energie potřebná k napájení kosmické lodi a jejích systémů by pocházela z reaktorů jaderné fúze, což je technologie, která je stále ve vývoji, ale slibuje být čistým a téměř neomezeným zdrojem energie. Jaderná fúze napodobuje proces, který probíhá na Slunci, kde se jádra vodíku spojují za vzniku helia, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie.
Kromě toho by kosmická loď Chrysalis byla vybavena pokročilými systémy recyklace vody a vzduchu, které jsou nezbytné pro udržení obyvatelného prostředí po celá staletí. Tyto systémy by zajišťovaly neustálý oběh životně důležitých zdrojů a minimalizovaly by potřebu jejich doplňování zvenčí.
Příprava na cestu takového rozsahu zahrnuje nejen technologický pokrok, ale také změnu lidské mentality. Budoucí cestovatelé a jejich potomci by se museli přizpůsobit životu ve vesmíru, daleko od Země, což by vyžadovalo specializované vzdělání a zaměření na duševní zdraví, aby zvládli izolaci a možnou monotónnost života na palubě.
Projekt Chrysalis představuje odvážnou vizi budoucnosti lidstva, v níž se vydáme za hranice naší sluneční soustavy a budeme hledat nové obzory. Ačkoli jsme od uskutečnění tohoto snu ještě daleko, pokrok v kosmických technologiích a rostoucí porozumění našemu vesmíru nás k jeho realizaci stále více přibližují.