Mark Zuckerberg nechce zůstat pozadu v závodě o jazykové modely. Obrovská nová datová centra společnosti Meta spotřebují ekvivalent 750 000 domácností na GW.
Ve světě, kde umělá inteligence postupuje mílovými kroky, se Mark Zuckerberg rozhodl, že Meta nezůstane pozadu. Konkurence je tvrdá a ve vývoji pokročilých jazykových modelů vedou giganti jako Google, OpenAI a xAI. Aby Zuckerberg neztratil krok, zahájil ambiciózní plán, který zahrnuje vytvoření dvou obrovských datových center, z nichž jedno je velké jako Manhattan.
$META Meta is investing hundreds of billions into AI superintelligence, building massive data center clusters like Prometheus (2026) and Hyperion (5GW by 2030) 🤖💸
Zuck is hiring top talent and took a stake in Scale AI 🧠Is Meta building the world’s most powerful AI engine? pic.twitter.com/TAQA9mnVfZ
— The Future Investors (@ftr_investors) July 14, 2025
První z těchto center, známé jako Prometheus, se bude nacházet v Ohiu a má být uvedeno do provozu v roce 2026 s kapacitou 1 GW. Druhé, Hyperion, bude vybudováno v Louisianě a bude zabírat plochu srovnatelnou s Manhattanem a dosáhne výkonu 5 GW. Tato centra jsou součástí plánu, do kterého Zuckerberg v příštích letech investuje stovky miliard. Cíl je jasný: vytvořit infrastrukturu, která Metě umožní vyvíjet a trénovat modely umělé inteligence v dosud nevídaném měřítku.
Výstavba těchto masivních datových center má strategický účel: snížit závislost na třetích stranách, jako je Nvidia nebo externí cloudové služby. Díky vlastní infrastruktuře bude společnost Meta schopna efektivněji a rychleji trénovat své modely umělé inteligence. Rozdíl mezi přímým přístupem ke všem těmto GW výkonu a spoléháním se na externí služby spočívá nejen v provozních nákladech, ale také v rychlosti tréninku, která by se v případě využívání sdílených zdrojů mohla rozložit na roky. To si Meta při své snaze o vedoucí postavení v oboru nemůže dovolit.
Kromě dohánění náskoku konkurence se Meta snaží rozvíjet nové činnosti, jako je využívání zařízení pro rozšířenou a virtuální realitu, včetně brýlí Ray-Ban a Meta Quest, se zabudovanou umělou inteligencí. Dosažení Zuckerbergova snu o „největším výpočetním výkonu na inženýra v oboru“ bude vyžadovat značné investice, ale slibuje revoluci ve způsobu, jakým komunikujeme s technologiemi.
Největší výzvou však není jen výstavba těchto datových center, ale i jejich energetická údržba. Každý GW výkonu bude mít spotřebu odpovídající 750 000 domácnostem, což představuje značnou výzvu z hlediska energie a chlazení. Obce v blízkosti těchto staveb se obávají dopadu na životní prostředí a zdrojů, které budou potřeba, zejména poté, co podobné projekty vyčerpaly zdroje energie a obytné studny v jiných oblastech.
Zuckerbergův hazard je odvážný, ale v případě úspěchu by mohl nově definovat budoucnost umělé inteligence a výpočetní techniky. Časem uvidíme, zda tato masivní investice postaví Metu do pozice nezpochybnitelného lídra v oblasti umělé inteligence.