Bezpečnost občanů dominuje peruánské předvolební debatě a žádný z kandidátů to nedal najevo jasněji než Rafael López Aliaga, který během prvního zasedání prezidentské debaty slíbil vyhostit všechny cizince bez víz, a to ještě před svou inaugurací, která je stanovena na 28. července.
Vůdce ultrakonzervativní strany Lidová obnova, který odstoupil z funkce starosty Limy, aby se mohl ucházet o druhé prezidentské období, adresoval komunitě nelegálních migrantů přímý vzkaz: „Mají krátký čas na návrat do své milované Venezuely,“ prohlásil v debatě.
V Peru žije přibližně 1,6 milionu Venezuelanů, což z něj činí zemi s druhou největší venezuelskou diasporou na světě. Převážná většina z nich žije v Limě a značná část z nich nemá řádné migrační doklady. Některé politické sektory jim přičítají odpovědnost za nárůst pouličního kriminálního násilí.
V zemi, kde se 12. dubna vydá k volebním urnám více než 27 milionů občanů, aby si zvolili nové státní orgány, včetně prezidentského úřadu, který zažívá nebývalou nestabilitu: během pouhých deseti let se zde vystřídalo osm prezidentů, je López Aliaga na prvním místě spolu s Keiko Fujimori.
López Aliaga vyzývá k opuštění Paktu ze San José, aby se proti zločinu zavedl „trest smrti a soudci bez tváře“.
Kromě vyhošťování migrantů trvá bývalý starosta na svém návrhu odstoupit Peru od Paktu San José, smlouvy, která zemi spojuje s Meziamerickým soudem pro lidská práva, regionálním soudem pověřeným dohledem nad dodržováním lidských práv na kontinentu. Jejím cílem je uvolnit právní cestu k uvalení „trestu smrti a soudců bez tváře“ na zločince.
Takzvaní soudci bez tváře, tedy tribunály, jejichž identita zůstává obviněným skryta, byli v Peru používáni již během vnitřního ozbrojeného konfliktu, který zemi sužoval v letech 1980-2000. Tyto soudy soudily za terorismus členy hnutí Zářící stezka a Revolučního hnutí Tupaca Amaru (MRTA), ale mezinárodní orgány tuto praxi následně odsoudily jako porušení práva na spravedlivý proces.
Kandidát Renovación Popular, který na začátek debaty dorazil s desetiminutovým zpožděním, rovněž oznámil plány na výstavbu věznic v nejodlehlejších oblastech amazonské džungle, kde chybí elektřina a internetové připojení. „Za každého mrtvého Peruánce nebude ve věznicích pro tyto zločince, kteří vydírají a zabíjejí, žádné jídlo,“ varoval.
López Aliaga je jedním z jedenácti uchazečů, kteří vystoupili v prvním ze šesti zasedání peruánské prezidentské debaty. Celkem 35 kandidátů se promenáduje po pódiu ve 2,5hodinových blocích, celkem tedy bude debata trvat patnáct hodin. První tři zasedání jsou věnována výhradně bezpečnosti občanů, která se stala hlavní starostí voličů tváří v tvář vzestupu mafií, které od obyvatelstva vymáhají peníze a vyhrožují zabitím těm, kteří odmítají platit kvóty.
Zatímco Peru debatuje o vyhoštění venezuelských migrantů, na druhé straně kontinentu pokračují repatriační lety. Na mezinárodním letišti Maiquetía Simón Bolívar, které slouží Caracasu, včera přistálo letadlo z Miami se 131 venezuelskými občany vrácenými ze Spojených států, což potvrdila vláda Delcy Rodrígueze.
Ministerstvo vnitra a spravedlnosti prostřednictvím Instagramu upřesnilo, že mezi navrátilci je 115 mužů, 10 žen a šest nezletilých. Všichni byli přijati bezpečnostními agenturami pro občany a prošli tzv. migračním tunelem, což je proces, při kterém je každá osoba individuálně vyslechnuta, aby se posoudil její případ, a poté je jí poskytnuta lékařská péče a je převezena do místa svého pobytu.
Od ledna loňského roku, kdy Caracas a Washington podepsaly migrační dohodu, se uskutečnilo již 126 repatriačních letů.
Tento let byl 126. letem od ledna loňského roku, kdy vlády Venezuely a Spojených států podepsaly dvoustrannou dohodu o repatriaci migrantů, která zůstala funkční i během nejvypjatějších okamžiků způsobených nasazením americké armády v Karibském moři.
Jen předminulý pátek přiletělo z území USA další letadlo se 146 navrátilci, uvedli představitelé ministerstva vnitra. Z oficiálních údajů vyplývá, že od února 2025 se repatriačními lety vrátilo do vlasti více než 20 000 venezuelských migrantů.
Chavistická vláda zdůraznila, že prostřednictvím Gran Misión Vuelta a la Patria zachovává svůj „závazek chránit a zajišťovat blaho svých občanů, usnadňovat jejich návrat a zajistit, aby se jim po příjezdu do země dostalo potřebné péče„.
Je třeba připomenout, že loni v únoru přijaly venezuelské úřady v Caracasu šéfa Jižního velitelství USA generála Francise Donovana. Výsledkem schůzky byl podle tehdejšího vyjádření caracaské vlády závazek spolupracovat v otázkách migrace a boje proti obchodu s drogami.