Tak daleko od domova ještě žádný člověk nebyl. Mise Artemis II právě napsala novou stránku v historii výzkumu vesmíru, když překonala největší vzdálenost od Země, jaké kdy posádka dosáhla. Překonala tak rekord, který více než půl století drželo Apollo 13.
Čtveřice astronautů, Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Kochová a Jeremy Hansen, překonala vzdálenost 400 171 kilometrů od Země. Tato vzdálenost dělila posádku Apolla 13 od naší planety 15. dubna 1970, ve chvíli, kdy prolétla nad Měsícem. Cesta však ještě nekončí. Nový rekord bude stanoven dnes v noci, kdy bude modul Orion 406 778 km od Země, těsně před tím, než se začne přibližovat k Zemi po průletu kolem Měsíce.
Posmrtná zpráva Jima Lovella
Jedním z nejdojemnějších okamžiků bylo přehrání blahopřejného vzkazu velitele Apolla 13 Jima Lovella, který byl nahrán loni v srpnu a o který se dnes NASA podělila s posádkou.
,,Ahoj, Artemis II. Jsem astronaut Apolla Jim Lovell. Vítejte v mém starém sousedství. Když jsme s Frankem Bormanem, Billem Andersem v Apollu 8 obletěli Měsíc, poskytli jsme lidstvu první pohled na Měsíc zblízka a ucelený obraz planety, který inspiroval a sjednotil lidi na celém světě. Jsem hrdý na to, že vám mohu předat tuto štafetu, až budete kroužit kolem Měsíce a položíte základy pro mise na Mars ve prospěch všech. Je to historický den a já vím, jak budete zaneprázdněni, ale nezapomeňte si užít ten výhled. Takže, Reide, Victore, Christino, Jeremy a všechny skvělé týmy, které vás podporují, hodně štěstí a bon voyage od nás všech tady na dobré Zemi,“ říká Lovell.
Velitel Artemis II Wiseman viditelně dojatě reagoval na zprávu, která přišla z řídicího střediska mise: „To byla neuvěřitelná zpráva od Jima Lovella. Bylo opravdu hezké slyšet, jak nás vítá v sousedství. Bude to skvělý den.
Rekord určený k překonání
Jeremy Hansen mezitím chtěl věnovat pár slov odkazu těch, kteří mu vydláždili cestu: „Překonáním největší vzdálenosti, kterou kdy lidé urazili od planety Země, uctíváme mimořádné úsilí a úspěchy našich předchůdců v pilotovaném průzkumu vesmíru. Budeme pokračovat v naší cestě ještě dále do vesmíru, než se matičce Zemi podaří vylákat nás zpět ke všemu, co je nám drahé. Především jsme si však vybrali tento okamžik jako výzvu pro tuto i příští generaci, aby tento rekord netrval dlouho“.
Stojí za to připomenout, že překonání tohoto rekordu bylo jedním z hlavních cílů mise Artemis II. Apollo 13 se ho ale nepodařilo splnit, protože posádka nakonec nechtěně doletěla dál, než bylo plánováno. Mise měla obletět Měsíc a potom přistát na jeho povrchu, ale výbuch jedné z kyslíkových nádrží zastavil přistání. Řídicí středisko a tři astronauti, Lovell, Fred Haise a Jack Swigert, museli rychle vymyslet nový plán. Nakonec změnili misi na průlet kolem Měsíce a navzdory všem problémům se bezpečně vrátili na Zemi.
Plán cesty na Měsíc a dál
Na rozdíl od této dramatické epizody probíhá Artemis II hladce. Dosažení takové vzdálenosti má jasný technický cíl: prokázat, že kapsle Orion je schopna uživit astronauty v hlubokém vesmíru, tj. za nízkou oběžnou dráhou Země, kde operuje Mezinárodní vesmírná stanice a většina dnešních pilotovaných misí. Kromě toho průlet kolem Měsíce umožní kosmické lodi využít gravitaci našeho satelitu k získání hybnosti pro návrat, přičemž přistání je naplánováno na pátek 10. dubna v časných ranních hodinách soboty španělského času.
Pokud bude program Artemis II postupovat podle aktualizovaného plánu po nedávné restrukturalizaci, bude v roce 2027 mise Artemis III testovat technologie a dokovací manévry na nízké oběžné dráze Země. První přistání na Měsíci s lidskou posádkou od dob mise Apollo by se uskutečnilo koncem roku 2028 s misí Artemis III. Následující mise by pak položily základy pro vybudování stálé základny poblíž jižního pólu Měsíce počátkem roku 2030.