Bez bližšího vysvětlení se některé vojensky klíčové části vzdušného prostoru nad Čínou uzavírají na 40 dnů. Obyčejně se podobná omezení vydávají před vojenským cvičením. Ta však trvají jen několik dnů, nikoliv takto dlouho.
Toto záhadné chování čínské vlády zatím nebylo objasněno. Peking nevyhlásil žádná vojenská cvičení v dané oblasti, jde tedy patrně o stav trvalé operační pohotovosti, jak uvádí deník taipeitimes.com.
Pro představu jde o oblast kolem Tchaj-wanu, včetně pobřežního vzdušného prostoru severně a jižně od Šanghaje, informuje The Wall Street Journal. Oficiálně ohlášená cvičení navíc bývají kratší.
Mění se trasy, prostor má být prázdný
Čína pravidelně podniká podobné vojenské a cvičné lety v okolí Tchaj-wanu. Po začátku konfliktu na Blízkém východě však byly i tyto aktivity bez dalšího vysvětlení výrazně utlumeny. Vyvolalo to spekulace o tom, co čínská vláda ve světle světových událostí ve skutečnosti dělá a na co se chystá. Vzdušný prostor je tak v režimu, v němž může armáda provádět cvičení bez ohledu na civilní provoz. Ačkoliv nejde o oficiální uzavření jako ve válečném stavu, civilní letectví se v této době prostoru vyhýbá, například mění své trasy. V případě válečného uzavření mohou být civilní letouny nekompromisně sestřeleny, což tady neplatí.
To v tuto chvíli působí komplikace, protože se jedná o velké území, například okolo Tchaj-wanu jsou to stovky mil, což citelně zasahuje do civilního letectví i obchodních letů. Minulá čínská cvičení se zaměřovala na kontrolu tras, které by byly důležité v případném konfliktu na Tchaj-wanu, nyní jde nejspíše o možnost průběžného cvičení manévrů.
Vyhrazený vzdušný prostor by mohl poskytnout příležitost k procvičování manévrů vzdušného boje, které by byly v takovém scénáři vyžadovány,
řekl Christopher Sharman, ředitel Čínského institutu námořních studií Americké námořní válečné akademie.
Podezřelý a dlouhý klid u Tchaj-wanu
Čína chce evidentně mít tento prostor po nezvykle dlouhou dobu pod kontrolou, což vyvolává zvýšenou pozornost. Zkouší, kde jsou hranice v době, kdy jsou Spojené státy zaujaté jiným vojenským konfliktem?
Již v únoru hlásila tchajwanská armáda zvláštní a nezvyklý útlum přeletů čínských letounů kolem ostrova. Přelety armádních letadel byly do té doby na denním pořádku, obvykle v řádech desítek letadel, ale někdy proletělo jen pár letadel. Pauza začala 27. února a po dobu dvou týdnů žádné letadlo nepřeletělo. V dalším týdnu jen pár.
Tato odmlka v aktivitě je nejdelší, jakou jsme zaznamenali od roku 2021,
řekl pro New York Times zakladatel webu PlatTracker Ben Lewis, který se zabývá shromažďováním leteckých dat od tchajwanského ministerstva obrany.
V roce 2021 nastalo třítýdenní období, kdy bylo zaznamenáno pouze pět letů, a část této doby se shodovala s tropickou bouří v blízkosti Tchaj-wanu. Tentokrát bylo počasí stabilní,
dodal a připomněl, že toto chování je o to podezřelejší ve chvíli, kdy Čína své přelety v posledních letech spíše stupňovala. Tehdy se spekulovalo, že Čína možná chce utlumit případnou eskalaci před plánovaným setkáním čínského vůdce Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka kvůli blízkovýchodní krizi byla nakonec odložena o měsíc nebo déle.
Dá se říci, že toto chování čínské vlády může mít souvislost s další zatím oficiálně nenaplánovanou schůzkou hlav obou velmocí. Nebo hraje roli stále větší spotřeba vojenského arzenálu na Blízkém východě, přičemž na části tohoto vojenského vybavení se Čína podílí jako dodavatel. USA mají nyní ztenčené zásoby a vojenské síly jsou rozmístěny jinde. To vše by chybělo při obraně Tchaj-wanu.