Nová přehledová studie zpochybňuje bezpečnost finasteridu, oblíbeného léku na plešatost i zvětšenou prostatu. Výsledky naznačují souvislost s depresí, úzkostmi a sebevražednými myšlenkami – a odborníci volají po přehodnocení jeho používání.
Finasterid, lék hojně používaný k léčbě mužské plešatosti a zvětšení prostaty, se nyní ocitl v centru intenzivní debaty o zdraví. Nový rozsáhlý přehled studií prokázal souvislost mezi jeho užíváním a výrazně zvýšeným rizikem poruch nálady, depresí, úzkostí, dokonce i sebevražedného chování. Toto zjištění vyvolává vážné pochybnosti o bezpečnosti léku, který užívají miliony mužů na celém světě.
Otázka negativních psychiatrických účinků není ve skutečnosti pro zdravotnické orgány žádnou novinkou. Americký regulační orgán FDA (Food and Drug Administration) již v roce 2011 zařadil depresi mezi možné nežádoucí účinky. Až v roce 2022 však oficiálně zařadil varování před rizikem sebevraždy. Z interních dokumentů agentury vyplynulo, že její odborníci doporučili přidat toto varování již v roce 2010, ale nejvyšší vedení agentury tehdy původní návrh zamítlo.
Společnost Merck, původní vývojář léku, zase v roce 2021 uvedla, že dostupné vědecké důkazy nepotvrzují příčinnou souvislost mezi finasteridem a sebevraždami. Tento postoj se čelně střetává s postojem autora nedávné studie Mayera Brezise, který nízký počet oficiálně hlášených případů připisuje systémovému selhání farmakovigilance, což podle informací shromážděných serverem ScienceAlert naznačuje, že skutečný výskyt problému může být značně podhodnocen.
Působení hormonů s nepředvídanými vedlejšími účinky
Vodítko k těmto závažným nežádoucím účinkům nabízí také mechanismus účinku léku. Finasterid nejenže zasahuje do metabolismu testosteronu, ale také inhibuje produkci některých neurosteroidů, které hrají klíčovou roli při regulaci nálady. Situaci zhoršuje skutečnost, že tyto psychiatrické nežádoucí účinky mohou přetrvávat měsíce, nebo dokonce roky po ukončení léčby, což je klinický obraz, který je nyní znám jako „postfinasteridový syndrom„.
Studie tedy nejen varuje před nebezpečím konkrétního léku, ale také upozorňuje na možnou slabinu celého systému sledování. Autoři v závěru předkládají dalekosáhlé doporučení: pokračující výzkum bezpečnosti již schválených léků by se měl stát povinným zákonným požadavkem, který by zajistil neustálé monitorování léků s cílem účinněji chránit veřejné zdraví.
Globální dopad a reakce lékařské komunity
Dopad těchto zjištění byl celosvětový a vyvolal obavy mezi zdravotníky a pacienty. V několika zemích byl zahájen další výzkum s cílem posoudit bezpečnost finasteridu. Například v Kanadě Health Canada přezkoumává údaje o bezpečnosti a požádala výrobce, aby aktualizovali varovné štítky na svých přípravcích a uvedli na nich související psychiatrická rizika.
Lékařská obec také přehodnocuje doporučení pro léčbu androgenní alopecie. Někteří dermatologové a lékaři primární péče se obracejí k alternativám finasteridu, jako je minoxidil, který nebyl spojen s významnými psychiatrickými účinky. Kromě toho se podporuje větší komunikace mezi lékaři a pacienty o možných nežádoucích účincích finasteridu, což zajistí, že pacienti budou před zahájením léčby plně informováni.
Alternativy a preventivní opatření
Existují i jiné možnosti léčby plešatosti, které nezahrnují použití finasteridu. Kromě minoxidilu se zkoušejí novější léčebné postupy, jako je nízkoúrovňová laserová terapie a použití plazmy bohaté na krevní destičky (PRP), které vykazují slibné výsledky v podpoře růstu vlasů bez psychiatrických vedlejších účinků spojených s finasteridem.
V neposlední řadě má zásadní význam vzdělávání a osvěta v oblasti duševního zdraví. Pacienti jsou vyzýváni, aby svým lékařům hlásili jakékoli změny nálady nebo chování během léčby finasteridem. Včasný zásah může být zásadní pro prevenci závažných komplikací. Lékařská komunita si stále více uvědomuje důležitost sledování duševního zdraví pacientů užívajících tento lék, což podporuje komplexnější přístup k léčbě plešatosti.