Vyslovujete názvy značek tak, aby v češtině zněly přirozeně, nebo se snažíte o originální znění za každou cenu? Náš kvíz prověří, zda umíte výslovnost značek trefit jistě a bez zbytečné křeče.
U značek se často potkávají dvě logiky. Jedna je „chci to říct jako v původním jazyce“, druhá „chci, aby to v češtině znělo normálně“. V praxi se většina názvů do češtiny přizpůsobuje: přízvuk se přirozeně posouvá na začátek, cizí hlásky se nahrazují nejbližšími českými a úplná nápodoba může působit až afektovaně.
Proto vznikají klasické „sporné“ situace. Někde se řeší jedna hláska, jinde přízvuk, a někdy se plete i to, jestli jde o zkratku, jméno nebo „značkové slovo“. Často navíc rozhoduje prostředí: jinak mluvíte mezi přáteli a jinak v obchodě nebo na poradě, kde nechcete působit ani neinformovaně, ani přehnaně „světově“. A do toho vstupuje i český zvyk přizpůsobovat si cizí názvy tak, aby šly snadno vyslovit a zapadly do rytmu věty. Otázky jsou postavené tak, co lidé skutečně říkají nahlas: jak byste značku vyslovili v rozhovoru, v práci, nebo když si ji kupujete.
Projděte si otázky a uvidíte, jestli máte výslovnost značek v hlavě srovnanou, nebo jestli vás některé globální názvy ještě umí nachytat.
