Naše vesmírné technologie se sice stále prohlubují a vyvíjí, Sluneční soustava je prozatím stále to nejprobádanější a nejznámější, co v něm známe. Ve dnešním článku, který zakončíme kvízem, se podíváme právě na zajímavosti ohledně mléčné dráhy a těles v ní.
Mnozí z nás velmi často zaměňují Mléčnou dráhu a Sluneční soustavu. Jaký je v nich tedy rozdíl? První z pojmů hovoří o galaxii, ve které se nachází naše soustava tvořená Sluncem, Zemí a dalšími planetami. Takových galaxií jsou ve Vesmíru stovky miliard (původní odhady hovořily dokonce až o dvou bilionech).
Pouze v té naší známe život a organismy i když asi většina vědců i laiků věří, že je jednou objevíme i jinde ve vesmíru. Sluneční soustava obsahuje osm planet, deváté Pluto bylo nakonec z tohoto seznamu vyřazeno. Jedná se tedy o Neptun, Venuši, Zemi, Mars, Jupiter, Saturn a Neptun. Největší prstence má Saturn a Uran, právě ten je v tomto velmi zajímavý. Sklon jeho rotační osy je totiž 97 stupňů, v případě Země je to pouhých zhruba 23,5 stupně. Planeta s tak obrovským sklonem někdy působí, jakoby se po prstenci spíše kutálela. Díky příhodnému sklonu naší Země zde může mít přijatelně dlouhé dny a noci a také příznivá roční období. Nejdelší pozemský rok je na Neptunu, který je od Slunce nejdál. Trvá tam zhruba 164 pozemských let.