Od prvních hliněných tabulek po laserové interferometry se lidstvo neustále snaží zachytit svět čísly. To, co začalo jako praktická nutnost během obchodování, se proměnilo v metrologii, bez níž by se dnešní věda ani průmysl neobešly.
Když Sumerové před 5 000 lety vážili ječmen na primitivních rovnoramenných vahách, šlo především o zajištění spravedlivého obchodu. Dnes definujeme kilogram prostřednictvím Planckovy konstanty a sekundu díky rezonanci atomu cesia. Mezitím jsme prošli bouřlivým obdobím loketních mír, panovnických stop a liber, které každé město chápalo po svém; chaos středověkých tržišť proto nahradila v 18. století metrická soustava. Na ní se shodla Francie právě v době, kdy padaly hlavy na gilotině – revoluční vůle po pořádku byla zkrátka neúprosná.
S rozvojem železnic a telegrafu začalo být jasné, že přesnost měření není jen vědecký luxus, ale podmínka bezpečnosti a mezinárodního obchodu. Proto dnes existují národní metrologické ústavy, které hlídají, aby rozdíl v časovém signálu mezi Prahou a Tokiem nepřekročil zlomek mikrosekundy. Většina z nás sice považuje váhu kuchyňské soli nebo délku televize za samozřejmost, ve skutečnosti jde však o výsledek tisícileté honby za jednotou v chaosu.
Odvážili byste se tvrdit, že rozpoznáte starověký dekret od moderní definice? Hoďte své znalosti na misku vah v našem kvízu a uvidíte, která ručička se nakonec převáží!
