Voda vede elektřinu, lidé používají jen zlomek mozku a blesk nikdy neudeří dvakrát na stejné místo? Takové věty znějí logicky, ale skutečnost je často úplně jiná.
Ve vědě přežívají omyly déle, než by člověk čekal. Stačí školní učebnice, oblíbený film nebo překlep ve vědecké studii a polopravda se stane „faktem“. Třeba známý příběh o špenátu plném železa vznikl jen kvůli posunuté desetinné čárce. I tvrzení, že lidé využívají jen 10 % mozku, věda dávno vyvrátila – mozek je aktivní téměř pořád, jen ne celý najednou. A blesky? Empire State Building jich průměrně zažije kolem dvaceti ročně.
Mýty přežívají, protože jsou jednoduché, snadno zapamatovatelné a často obsahují alespoň kousek pravdy, která je činí důvěryhodnými. Dnes k jejich šíření navíc přispívají sociální sítě, kde se krátké a úderné informace šíří rychleji než ověřená fakta. Lidé pak často nevědomky opakují věty, které slyšeli od dětství, a berou je jako samozřejmé. To může být zábavné, ale někdy i nebezpečné – třeba když kvůli mýtům přestaneme důvěřovat vědě nebo zkoušíme nefunkční „zaručené rady“.
Zkuste si kvíz, který prověří, kolik z těchto tvrzení dokážete poznat jako klam. Možná budete překvapeni, kolik „jasných“ pravd je ve skutečnosti jen pověst.
