Pět minut lijáku a ulice se změní v koryto, zatímco jinde voda zmizí beze stopy. Rozdíl často nedělá jen množství srážek, ale to, co je pod povrchem a kam má voda šanci „utéct“.
Po silném dešti se ve městě rozehraje několik paralelních scénářů. Část vody odteče po povrchu do vpustí a skončí v kanalizaci, část se krátce zadrží na místech, která fungují jako malá retence, a jen někde stihne opravdu vsáknout do půdy. Když je povrch z velké části nepropustný, voda se chová rychle a agresivně, takže stačí ucpaná vpusť nebo poddimenzovaný úsek a problém je na světě.
Kanalizace navíc není vždycky „jedna trubka pro všechno“. Někde je vícečetná, jinde jednotná, a to mění, co se děje při přívalech. Retenční prvky, zelené střechy, vsakovací pásy nebo prostě jen dostatek propustných ploch umí špičku srážek rozložit v čase. Bez nich se město chová jako trychtýř, který pošle všechno najednou jedním směrem.
Zkuste si tipnout, kde se po dešti tvoří největší potíže, a jestli byste je uměli předem přečíst z prostředí kolem sebe.
Kvíz
- Co nejvíc urychluje vznik lokálních záplav ve městě při přívalovém dešti?
a) Velký podíl nepropustných povrchů, po kterých voda rychle odtéká
b) Přítomnost parků a stromů
c) Nízká hustota zástavby
- Co je hlavní výhoda propustných povrchů oproti asfaltu nebo betonu?
a) Voda se z nich vždy úplně odpaří
b) Umožňují části vody vsakovat se do podloží a zpomalují odtok
c) Automaticky odvádějí vodu do kanalizace
- K čemu slouží ve městě retenční prvky, jako jsou nádrže, zelené střechy nebo vsakovací pásy?
a) Jen ke zlepšení vzhledu veřejného prostoru
b) K rychlejšímu svedení vody do kanalizace
c) K dočasnému zadržení vody a rozložení odtoku v čase
- Proč může být ucpaná vpusť při silném dešti velký problém?
a) Protože voda nemá kudy odtékat a začne se hromadit na povrchu
b) Protože zvyšuje teplotu povrchu silnice
c) Protože zpomaluje odpařování vody ze střech
- Co obvykle platí o městě s velkým množstvím asfaltu, střech a betonu?
a) Voda má více času se vsáknout
b) Srážková voda odtéká rychleji a ve větším objemu najednou
c) Přívalové deště tu mívají menší dopad než na venkově
- Jaký význam mají zelené střechy při hospodaření s dešťovou vodou?
a) Fungují jen jako tepelná izolace, s vodou nesouvisejí
b) Umí část srážek zadržet a zpomalit jejich odtok
c) Zabraňují tomu, aby vůbec pršelo na okolní ulice
- Co je jeden z důvodů, proč se voda po dešti drží právě v některých ulicích nebo podjezdech?
a) Tvar terénu a místa, kam se povrchový odtok přirozeně sbíhá
b) Barva fasád okolních domů
c) Přítomnost pouličního osvětlení
- Jaký je rozdíl mezi propustnou a nepropustnou plochou z hlediska deště?
a) Není mezi nimi prakticky žádný rozdíl
b) Propustná plocha vodu jen ohřeje, neovlivní její pohyb
c) Propustná plocha část vody vsákne, nepropustná ji pošle rychle po povrchu dál
- Co může pomoci snížit špičkové zatížení kanalizace během přívalového deště?
a) Odvedení veškeré vody co nejrychleji do jedné trasy
b) Více prvků, které vodu zadrží nebo zpomalí ještě před vstupem do kanalizace
c) Úplné odstranění zelených ploch
- Kde byste podle obecných principů čekali po lijáku větší riziko hromadění vody?
a) V níže položeném místě s nepropustným povrchem a slabým odvodněním
b) Na zahradě s kyprou půdou a dostatkem vegetace
c) Na mírném svahu s dobrým vsakem
Správné odpovědi
1. a), 2. b), 3. c), 4. a), 5. b), 6. b), 7. a), 8. c), 9. b), 10. a)
Hodnocení
0–3 body: Je co zlepšovat
Zatím to vypadá, že městská voda po dešti je pro vás spíš nepředvídatelný chaos. Ve skutečnosti ale často sleduje docela čitelné principy: záleží na povrchu, sklonu terénu, možnostech vsakování i na tom, jak funguje odvodnění. Když se na prostředí začnete dívat tímto způsobem, začnete riziková místa rozpoznávat mnohem dřív.
4–6 bodů: Máte přehled, ale ještě jsou tam mezery
Základní logiku už máte v hlavě dobře srovnanou. Tušíte, že problém nedělá jen samotný déšť, ale i to, kam voda odtéká, kde se zdržuje a co jí stojí v cestě. Ještě vám ale možná unikají souvislosti mezi typem povrchu, retencí a přetížením kanalizace. Jakmile si je spojíte dohromady, budete situace po dešti číst mnohem jistěji.
7–9 bodů: Vyznáte se až na drobné chybky
Tohle je velmi dobrý výsledek. Rozumíte tomu, že město při přívalovém dešti nefunguje jako jednolitá plocha, ale jako síť různých povrchů, překážek a odtokových cest. Pár detailů ještě mohlo uniknout, ale celkově už dobře chápete, proč se někde voda ztratí rychle a jinde způsobí problém během pár minut.
10 bodů: Jste mistři oboru
Skvělá práce. Máte velmi dobrý cit pro to, jak se voda ve městě chová a proč nejsou rozhodující jen samotné srážky, ale i struktura povrchů, terén, vsakování a kapacita odvodnění. Přesně takové uvažování pomáhá předem odhadnout, kde budou po lijáku slabá místa a co by jim mohlo pomoci.