Jihokorejský prezident Lee Jae-myung varuje, že vztahy mezi Korejemi jsou na bodu zlomu a že bez dialogu hrozí náhodný vojenský střet. Vzrostlé napětí na hranici, vpády severokorejských vojáků a nejasné vymezení demarkační linie znovu otevírají otázku stability na jednom z nejnebezpečnějších míst světa.
Soul a Pchjongjang se nacházejí ve „velmi nebezpečné“ situaci, která by mohla „kdykoli“ vést k pohraničnímu střetu, pokud obě strany nezačnou vést dialog, prohlásil tento týden v pondělí jihokorejský prezident Lee Jae-myung.
„Vztahy mezi Korejemi se staly extrémně nepřátelskými a konfrontačními a Severní Korea podniká velmi extrémní kroky, aniž by měla alespoň základní úroveň důvěry,“ řekl Lee s tím, že se oba národy nacházejí „ve velmi nebezpečné situaci, kdy by kdykoli mohlo dojít k náhodnému střetu.“
V projevu pro média během své cesty mezi Jihoafrickou republikou a Tureckem po účasti na summitu G20 Lee vyzval Pchjongjang k uspořádání vojenského setkání, aby se zabránilo náhodným střetům na hranicích. Tato výzva přišla týden poté, co Soul navrhl jednání, což je první oficiální žádost o dialog od červnového nástupu Leeho do funkce.,
Současný stav
Návrh přichází uprostřed zvýšeného napětí v demilitarizované zóně, kde severokorejští vojáci podle Jižní Koreje opakovaně překročili vojenskou demarkační linii (MLD) při provádění prací, jako je oplocení a minová pole. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že severokorejských vojenských vpádů přes MLD bylo letos více než tucet. K poslednímu známému případu došlo 19. října, kdy více než 20 severokorejských vojáků překročilo MLD poblíž severozápadního jihokorejského města Paju, což jihokorejskou armádu přimělo k varovným výstřelům.
Související článek
North Korea is refusing to answer calls by Seoul to establish contact and putting up barbed wire fences along the military border, something that had not been done since the end of the 1950-53 Korean War, Lee was quoted as saying.
"Inter-Korean ties have become very hostile and… pic.twitter.com/MCKtyop3wD
— The Philippine Star (@PhilippineStar) November 24, 2025
Jižní Korea považuje za nezbytné dohodnout se na jasné základní linii, protože mnoho původních značek podle MOU, instalovaných v roce 1953, časem zmizelo, což vedlo k neshodám ohledně přesného vymezení v některých sektorech, řekl novinářům představitel ministerstva obrany. Poslední mezikorejské dialogy na obecné úrovni se konaly v roce 2018.
Navzdory návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Jižní Koreji minulý měsíc se Pchjongjang vyhnul uspořádání summitu s USA, přičemž trvá na tom, že rozhovory neuskuteční, pokud bude denuklearizace nadále na jednacím stole.
Napětí mezi oběma zeměmi není jediné v regionu. Čína v pondělí v souvislosti s vážným napětím mezi Tokiem a Pekingem varovala, že to, co označila za „postupující militarismus“ v Japonsku, „povede region i samotné Japonsko ke katastrofě“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na tiskové konferenci uvedla, že „postup militarismu“ v Japonsku spolu s výroky premiérky Sanae Takaičiové o možném japonském zásahu do konfliktu o Tchaj-wan představuje „mimořádně nebezpečný krok, který musí vzbudit velkou ostražitost“ sousedních zemí i mezinárodního společenství.
Mao připomněal, že Postupimská dohoda po druhé světové válce „výslovně zakázala Japonsku přezbrojení“ a že japonská ústava zakotvuje zásadu „výlučně obranné“.
Podle mluvčí však Japonsko v posledních letech „značně upravilo“ svou bezpečnostní politiku tím, že „neustále zvyšuje svůj vojenský rozpočet, uvolňuje předpisy o vývozu zbraní, usiluje o útočné kapacity a diskutuje o své jaderné politice“.
Podle názoru Číny tyto trendy odrážejí, že japonské pravicové síly se aktivně snaží prolomit omezení pacifistické ústavy, což, jak varovala Mao, „tlačí Japonsko a celý region ke katastrofě“. Mluvčí rovněž zdůraznila symbolický význam tohoto okamžiku a připomněla, že letos si připomínáme 80. výročí vítězství Číny nad Japonskem ve druhé světové válce a 80. výročí „zpětného navrácení“ Tchaj-wanu.
V této souvislosti ujistil, že Čína nedopustí, aby japonské pravicové síly vracely dějiny, nedovolí vnější vměšování do Tchaj-wanu a nedovolí obnovení japonského militarismu.
Historické a geopolitické souvislosti
Korejský poloostrov je místem napětí od korejské války (1950-1953), která skončila příměřím, ale bez formální mírové smlouvy, takže obě Koreje zůstaly technicky ve válečném stavu. Demilitarizovaná zóna (DMZ), která oba národy rozděluje, je jednou z nejvíce militarizovaných hranic na světě. Vztahy mezi oběma zeměmi kolísaly mezi obdobími relativního klidu a epizodami vysokého napětí, přičemž klíčovým faktorem v regionální bezpečnostní dynamice byl vývoj jaderných zbraní v Severní Koreji.
Čína jako hlavní spojenec Severní Koreje hraje v dynamice poloostrova klíčovou roli. Peking je prostředníkem v mnohostranných rozhovorech o denuklearizaci Severní Koreje, ačkoli jeho vliv byl při omezování jaderných ambicí Pchjongjangu omezený. Japonsko zase vyjádřilo znepokojení nad severokorejskými raketovými hrozbami, což vedlo k posílení jeho národní obrany, včetně spolupráce se Spojenými státy.
Vyhlídky do budoucna
Budoucnost Korejského poloostrova do značné míry závisí na politické vůli zúčastněných stran zahájit smysluplný dialog. Diplomatické iniciativy, jako jsou mezikorejské summity a americko-severokorejská setkání, ukázaly, že dialog je možný, i když konkrétní pokrok je omezený. Mezinárodní společenství, včetně klíčových aktérů, jako jsou Čína, Japonsko a Spojené státy, musí sehrát důležitou roli při usnadňování prostředí, které přispívá k míru a stabilitě v regionu.
Situace na Korejském poloostrově zůstává jednou z nejsložitějších a nejcitlivějších na světě. Současné napětí odráží nejen historickou dynamiku mezi oběma Korejemi, ale také vlivy regionálních a globálních mocností. Mnohostranný přístup a obnovený závazek k dialogu jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo konfliktu, který by mohl mít ničivé důsledky pro region i celý svět.