V letech 1978–1979 probíhala v Íránu revoluce, která má vliv i na dnešní vztahy země se Spojenými státy. Teherán býval západní metropolí, nicméně tehdejší vládce, šáh Mohammad Rezá Pahlaví, ztratil u lidu podporu kvůli korupci a autoritářství. Heslo „Pryč s USA“ se stalo pro tamní obyvatele oficiálním.
Mohammad Rezá Pahlaví byl vůdcem Íránu od roku 1941. Za jeho vlády země zažívala silný vliv Západu. Avšak americká móda, noční bary a pro zemi netradiční hudba byly spojeny s vládou muže, který se proslavil především autoritářstvím. V zemi proto v letech 1978–1979 probíhala revoluce.
Ekonomické problémy i rozdíly vrstev
Tehdejší vůdce Íránu vládl nedemokraticky a potlačoval opozici. Za tímto účelem byla dokonce založena i tajná policie SAVAK (Sazeman-e Ettela’at va Amniyat-e Keshvar), která fungovala od roku 1957 až do revoluce v roce 1979.
V zemi rostla korupce a s ní také sociální nerovnost. Rychlá modernizace a napojení na Západ zvýhodňovaly elity, nicméně běžní lidé chudli. Vliv USA začal být vnímán jako narušování místní kultury. V roce 1979 se do země z exilu vrátil Rúholláh Chomejní, který trvale změnil mezinárodní politiku.
V exilu ve Francii skončil Chomejní právě proto, že kritizoval režim íránského šáha. Po návratu do země se duchovnímu vůdci podařilo stát se i faktickým vůdcem Íránu. Místo monarchie vznikl stát řízený náboženstvím, vznikla islámská republika. A v celé zemi probahla výrazná islamizace.
Odpor vůči USA
Po převratu, který v zemi nastal, přestal být Írán spojencem Spojených států a stal se naopak jejich odpůrcem. Byla obsazena ambasáda USA v Teheránu, což vyvolalo obrovský mezinárodní konflikt.
„Neudělali jsme nic, co by ospravedlňovalo takovýto přístup od íránského lidu nebo od íránské vlády,“ bránil tehdy svou zemi tehdejší americký prezident Jimmy Carter. V Íránu se nicméně nastavil silně protiamerický směr. A následky jsou vidět i dnes.
Revoluce vytvořila hluboký konflikt mezi islámskou teokracií a americkou sekulární demokracií. USA dlouhodobě uvalují na zemi sankce kvůli íránskému jadernému programu a podpoře ozbrojených skupin. A současná situace, válka USA s Íránem v roce 2026, dokazuje, že nepřátelské vztahy mezi zeměmi ovlivňující mnoho dalších států stále trvají.