Evropa ustupuje od původního plánu zakázat nové spalovací vozy od roku 2035. Pod tlakem Německa nyní připouští, že automobily na syntetická a pokročilá biopaliva budou mít po tomto datu stále zelenou. Mobilita budoucnosti tak nebude jen o elektřině.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru v Německu řekl: „Evropa musí ponechat všechny technologie otevřené“. Podle internetových stránek pro srovnávání automobilů Carwow je tento postoj zcela v souladu s postojem kancléře Friedricha Merze, který se již několik týdnů snaží úplný zákaz zastavit. A nakonec se mu to podařilo.
Německo tlačí na pilu a EU přehodnocuje svůj plán
Německá vláda nejprve dosáhla vnitřní shody se svými koaličními partnery a poté zaslala dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, v němž ji požádala, aby svůj plán přehodnotila. Kromě toho, že celá energetická transformace nemůže být postavena na jediné technologii, argumentovala tím, že vetování veškerého spalování by mohlo oslabit evropský průmysl vůči Číně, narušit rovnováhu mnohamiliardových investic a ohrozit tisíce pracovních míst.
Komise to vzala na vědomí a již pracuje na přezkumu, který bude zahrnovat: elektronická paliva nebo syntetická paliva, pokročilá biopaliva a další nízkoemisní řešení kompatibilní se stávajícími motory. Cílem je najít cestu vpřed, která bude „ekonomicky životaschopná a sociálně spravedlivá“, a vyhnout se uspěchanému přechodu, který by vynechal výrobce, pracovníky nebo řidiče.
Průmysl vítá: Zákaz spalovacích motorů byl chybou
Tento nečekaný obrat přivítali velcí němečtí výrobci s nadšením. Oliver Zipse, generální ředitel BMW, byl důrazný: „Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je chyba. Nápravu uvítala i Hildegard Müllerová, prezidentka VDA, která uvedla, že Evropa potřebuje všechny technologie, nejen elektrické.
Dokonce i Volkswagen, který již léta prosazuje elektrifikaci, projevil úlevu. Thomas Schäfer, šéf divize Volkswagen osobní vozy, uznává, že zachování účinných motorů při současném rozvoji čistých paliv je „realistickou a nezbytnou“ možností, zejména proto, že Čína udává tempo globálního trhu.
Co to znamená pro řidiče?
Závěr je jednoduchý: spalovací motor do roku 2035 nezmizí. Změní se pouze typ paliva, na které budou moci jezdit nové modely: registrovány budou moci být pouze modely na neutrální nebo nízkoemisní paliva. EU bude i nadále podporovat elektromobily, ale předpokládá, že ne všechny segmenty – a ne všechny země – se mohou elektrifikovat současně.
E-paliva a pokročilá biopaliva se tak stávají jakýmsi technologickým mostem, který je užitečný zejména pro těžká nákladní vozidla, vozové parky, které ročně ujedou tisíce kilometrů, a řidiče, kteří se nemohou spolehnout na dosud nejednotnou síť dobíjecích stanic.
Co jsou syntetická paliva a pokročilá biopaliva?
Syntetická paliva, známá také jako e-paliva, se vyrábějí zachycováním oxidu uhličitého (CO2) ze vzduchu a jeho kombinací s vodíkem z obnovitelných zdrojů. Tímto procesem vzniká palivo, které při spalování uvolňuje množství CO2 odpovídající množství použitému k jeho výrobě, takže je potenciálně uhlíkově neutrální. Pokročilá biopaliva se naproti tomu získávají z nepotravinářských organických materiálů, jako jsou zemědělské nebo lesnické zbytky, a jsou navržena tak, aby byla udržitelnější než biopaliva první generace.
Oba typy paliv představují životaschopnou alternativu k tradičním fosilním palivům a umožňují stávajícím spalovacím motorům pokračovat v provozu s výrazně sníženou uhlíkovou stopou. To je důležité zejména pro odvětví, jako je letecká a námořní doprava, kde je plná elektrifikace stále ještě výzvou.
Globální dopad rozhodnutí EU
Rozhodnutí EU povolit další provoz spalovacích motorů na syntetická paliva a pokročilá biopaliva by mohlo mít významný dopad v celosvětovém měřítku. Mohlo by ovlivnit další regiony, aby přijaly podobnou politiku, zejména v zemích, kde není plně rozvinutá infrastruktura pro elektrická vozidla. Kromě toho by mohlo podpořit investice do technologií alternativních paliv, urychlit jejich vývoj a snížit náklady.
V neposlední řadě by toto rozhodnutí mohlo sloužit jako katalyzátor větší mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje čistých technologií, která je pro účinné řešení změny klimatu klíčová.
