Donald Trump opět rozvířil geopolitické vody – tentokrát podporou konzervativního kandidáta v honduraských volbách. Ve svém vzkazu varoval před „narkokomunismem“ a vyzval k boji proti vlivu Venezuely a Číny ve Střední Americe.
Antikomunistické tažení Donalda Trumpa ve Střední Americe se tento týden dostalo do volební kampaně v Hondurasu, kde americký prezident otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Národní strany Nasryho Asfuru.
V Hondurasu se dnes konají všeobecné volby poznamenané obviněními z podvodů, v nichž se kromě jiných uchazečů o prezidentský úřad utkají Asfura a Rixi Moncada z vládnoucí strany, kterou Trump ve středečním vzkazu na své sociální síti Truth Social spojil s „komunisty„.
Asfura je „jediným skutečným přítelem svobody v Hondurasu„, uvedl Trump a dodal, že by mohli „spolupracovat v boji proti narkokomunistům„, neboť je tím, kdo brání demokracii a „bojuje proti“ venezuelskému Nicolási Madurovi.
Související článek
„Ovládnou Maduro a jeho narkoteroristé další zemi, jako to udělali na Kubě, v Nikaragui a ve Venezuele?,“ varoval Trump a zdůraznil důležitost těchto voleb v Hondurasu, než vyzval k hlasování pro Asfura.
Honduraská levicová prezidentka Xiomara Castrová je považována za osobu blízkou vládě v Caracasu a v minulosti veřejně odmítla jako „nepodložená“ obvinění USA, že Maduro, za kterého nabízí odměnu 50 milionů dolarů, je „vůdcem narkoteroristické organizace Cartel de Los Soles“ a „je zodpovědný za obchod s drogami do Spojených států a Evropy„.
Náměstek honduraského ministra zahraničí Gerardo Torres ve čtvrtek označil Trumpovy výroky o prezidentském kandidátovi vládnoucí strany za „velmi osobitý názor“ a hovořil o dobrých mezinárodních vztazích odcházející Castrovy vlády.
Trump's intervention in the Honduran election will provide a boost for Rixi Moncada, the candidate he is NOT endorsing. pic.twitter.com/FlOt6CnwDh
— Bernie Dowling (@bentbananabooks) November 28, 2025
Trump již v době, kdy byl ještě kandidátem na svůj druhý prezidentský úřad, dával najevo, že bude vyvíjet tlak na Střední Ameriku. Od té doby hrozil, že si vezme zpět Panamský průplav kvůli údajnému „zhoubnému vlivu“ Číny, což vláda panamského prezidenta Josého Raúla Mulina, který požadoval, aby se Washington nevměšoval do jeho geopolitického boje s Pekingem, vždy popírala.
Po podepsání bezpečnostní dohody, na jejímž základě se američtí vojáci účastní opakovaných cvičení v Panamě po boku místních bezpečnostních složek, a po příjezdu více než dvou set mimokontinentálních migrantů vyhoštěných z USA se napětí ve vzájemných vztazích snížilo, a tím i tón.
„Oceňuji vaše (Mulinovo) úsilí o posílení bezpečnosti v našem regionu, která je pro mě i pro Spojené státy velmi důležitá,“ uvedl Trump tento měsíc v dopise Mulinovi u příležitosti 122. výročí oddělení Panamy od Kolumbie.
V rámci své politiky proti nelegálnímu přistěhovalectví Trump rovněž zajistil Kostarice a Guatemale přijetí deportovaných cizinců.
A v rámci operace Jižní kopí proti obchodu s drogami USA tento týden během bezprecedentní návštěvy ministra války Peta Hegsetha v Dominikánské republice získaly přístup na dvě letiště v zemi k dočasnému využití pro přepravu vybavení a technického personálu zapojeného do svých operací v Karibiku.
„Prezident Trump učinil z naší polokoule, našich přátel a našich hranic hlavní prioritu své administrativy (…) Nemluvíme o globalismu nebo intervencionismu. Mluvíme o zlaté éře společných národních zájmů,“ řekl Hegseth středoamerickým vojenským představitelům na setkání v Panamě loni v dubnu.
Prodej z regionu do Spojených států představuje přibližně 40 % celkového vývozu.
Ministerstvo zahraničí loni v září oznámilo, že omezí přístup k americkým vízům pro občany Střední Ameriky, „kteří se nacházejí v zemích Střední Ameriky a úmyslně jednají ve prospěch Komunistické strany Číny„.
„V rámci této nové politiky rovněž podnikáme kroky k uvalení těchto vízových omezení na řadu středoamerických občanů, kteří se již dříve zapojili do těchto typů aktivit,“ uvedl tehdy ministr zahraničí Marco Rubio.
V červnu Rubio oznámil zrušení víz pro několik středoamerických vládních úředníků, kteří spolupracovali s kubánskými lékařskými misemi.
Spojené státy jsou hlavním obchodním a politickým partnerem zemí Středoamerického integračního systému (Sica): Kostariky, Nikaraguy, Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu, Panamy, Belize a Dominikánské republiky.
Podle údajů, které agentuře EFE poskytla Středoamerická banka pro hospodářskou integraci (CABEI), představuje prodej do Spojených států přibližně 40 % celkového vývozu tohoto regionu.
A převody peněz od milionů Salvadorců, Hondurasanů, Guatemalců a Dominikánců, kteří žijí ve Spojených státech, představují více než 25 % hrubého domácího produktu (HDP), jako v případě Hondurasu.
Vliv USA v regionu navíc přesahuje rámec politiky a ekonomiky. Diplomatické a bezpečnostní vztahy jsou klíčové, zejména v boji proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu. Jižní velitelství USA se aktivně účastní společných cvičení s ozbrojenými silami několika středoamerických zemí, čímž posiluje bezpečnostní spolupráci.
Na druhou stranu je Trumpův postoj vůči Střední Americe kritizován některými, kteří tvrdí, že jeho politika by mohla prohloubit napětí a politické rozpory v regionu. Jeho příznivci však tvrdí, že jeho tvrdý přístup je nezbytný, aby čelil vlivu vnějších aktérů, jako jsou Čína a Venezuela.
V kontextu honduraských voleb by Trumpova podpora Asfura mohla ovlivnit voliče, kteří považují USA za klíčového spojence ve stabilitě a rozvoji země. Vzhledem ke složité politické a sociální situaci v Hondurasu by však mohlo také dále polarizovat voliče.
Trumpovo protikomunistické tažení ve Střední Americe nakonec odráží geopolitický přístup, který se snaží upevnit vliv USA v regionu tím, že čelí tomu, co vnímají jako komunistické hrozby, a posiluje spojenectví s vládami, které sympatizují s jejich politikou.