Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS zaujala svět svou extrémní rychlostí, velikostí i chemickým složením. Přestože ji kvůli její hyperbolické dráze nikdy nedoženeme, nabízí vzácnou šanci nahlédnout do jiných hvězdných soustav a rozšířit naše poznání o vesmíru.
Od července loňského roku se oči celého světa upírají na znepokojivý objekt, který přiletěl z vnějšku Sluneční soustavy směrem k našemu Slunci. Objekt byl identifikován jako 3I/ATLAS a od počátku se objevovaly spekulace o tom, co by to mohlo být, přičemž někteří dokonce tvrdili, že by se vzhledem k jeho zvláštnostem mohlo jednat o mimozemskou sondu. Jak byl však objekt zkoumán, vše nasvědčovalo tomu, že se jedná o kometu, po objevech ‚Oumuamua (2017) a Borisov (2019) třetí mezihvězdný objekt pozorovaný lidstvem.
Po jejím objevu se o ní vzhledem k jejím vlastnostem nepřestávalo teoretizovat. Od té doby nashromážděná data potvrzují, že se jedná o extrémně rychlou a aktivní kometu s rychlostí 58 km/s, což z ní činí nejrychlejší mezihvězdný objekt, jaký byl kdy zaznamenán. Průměr jejího jádra se odhaduje na 320 metrů až 5,6 kilometru a je obklopena gigantickou komou, oblakem plynu a prachu o průměru asi 350 000 kilometrů, což je 27krát více než Země. Jedná se také o kometu s nejvyšším dosud pozorovaným poměrem oxidu uhličitého a vody, což naznačuje, že se zformovala v blízkosti „sněhové čáry“ oxidu uhličitého ve svém původním hvězdném systému.
Blízký průlet komety 3I/ATLAS kolem Marsu nabídl jedinečnou příležitost pozorovat ji z jiné části Sluneční soustavy. Sondy ESA Mars Express a NASA Perseverance byly schopny pořídit snímky a spektra její komy při průletu komety marsovským prostředím. Ačkoli se data stále analyzují, první měření ukazují na složení bohaté na oxid uhličitý a jemný prach, což odpovídá tomu, co bylo zjištěno ze Země. Tento záznam je obzvláště cenný, protože umožňuje porovnat aktivitu komety z různých pohledů a sledovat, jak se mění při jejím přibližování ke Slunci.
Proč není kometa 3I/ATLAS nyní viditelná
Navzdory vzrušení astronomů a pozorovatelů nepředstavuje 3I/ATLAS pro Zemi žádné nebezpečí. Její nejbližší průlet bude 1,8 astronomické jednotky, tedy asi 270 milionů kilometrů, což je daleko i od dráhy Marsu. Dne 3. října proletěla ve vzdálenosti 30 milionů kilometrů od rudé planety, což sondám umožní získat snímky a údaje o jejím složení.
Kometa je v současné době na cestě ke svému perihelu, nejbližšímu bodu ke Slunci, kterého dosáhne 30. října 2025 ve vzdálenosti 1,4 astronomické jednotky (asi 210 milionů kilometrů). Na obloze se nachází v souhvězdí Panny, i když její jasnost je v současné době zakryta slunečním svitem. V současné době proto nelze o poloze a pohybu komety s přesností určit nic.
Proč nelze 3I/ATLAS zkoumat podrobněji
Jednou z nejčastěji kladených otázek od jejího objevu je, zda by bylo možné vyslat sondu k jejímu bližšímu studiu v době, kdy se mezihvězdný objekt blíží k Marsu. Současné prostředky to však neumožňují.
„Letí příliš rychle. Naše rakety dosahují rychlosti něco málo přes 10 km za sekundu a tento objekt se pohybuje rychlostí přes 60 km za sekundu. To je šestkrát rychleji, než jsme schopni dosáhnout. Nemáme kapacitu na to, abychom ho zachytili,“ vysvětlil vědecký pracovník Astrofyzikálního ústavu Kanárských ostrovů Héctor Socas.
Jinými slovy, i kdyby byla mise zahájena dnes, 3I/ATLAS by byl již příliš daleko, než by se k němu mohla sonda vůbec přiblížit. Její hyperbolická trajektorie znamená, že vstoupí do Sluneční soustavy, bude ohnuta gravitací Slunce a navždy odejde do mezihvězdného prostoru. Neobíhá, nevrací se a především nedává žádný prostor k pronásledování.
Kdy bude 3I/ATLAS znovu spatřen
Prozatím kometa pokračuje ve své cestě směrem k periheliu, skryta za slunečním svitem. Pokud vše půjde podle plánu, bude 3I/ATLAS opět viditelná z pozemních observatoří začátkem prosince 2025, kdy se vzdálí od Slunce a získá příznivý pozorovací úhel. Astronomové doufají, že v té době bude možné podrobněji prozkoumat její chování a složení, než se definitivně ztratí v mezihvězdném prostoru. Bude to pravděpodobně naposledy, kdy lidstvo získá přímé poznatky o tomto prchavém návštěvníkovi z jiné hvězdné soustavy.
Význam studia mezihvězdných objektů
Studium objektů, jako je 3I/ATLAS, má zásadní význam pro lepší pochopení vzniku a vývoje jiných hvězdných soustav. Tyto objekty jsou svědky procesů, které probíhaly jinde v Galaxii, a mohou obsahovat vodítka o složení a dynamice svých mateřských soustav. Kromě toho mohou mezihvězdné komety poskytnout informace o prvotní chemii, která může být ve vesmíru běžná, což má význam pro hledání mimozemského života.
NASA has a chance of intercepting 3I/ATLAS!
byu/QyiohOfReptile inspace
Detekce mezihvězdných objektů také podnítila vývoj nových technologií a pozorovacích metod. Například teleskop Pan-STARRS, který objevil ‚Oumuamua, a observatoř Vera C. Rubin, která začne fungovat v blízké budoucnosti. Rubinova observatoř, která zahájí provoz v příštích několika letech, je určena ke snímání velkých oblastí oblohy a k detekci rychle se pohybujících objektů. Tyto pokroky umožní astronomům v budoucnu identifikovat a studovat více mezihvězdných návštěvníků. Přestože v současné době nemůžeme vyslat sondy, které by tyto objekty studovaly zblízka, každý objev nás nakonec přiblíží k pochopení obrovského a složitého vesmíru, ve kterém žijeme.