Vývoj umělé inteligence nabírá zběsilé tempo – a s ním přichází i extrémní pracovní podmínky. V laboratořích Googlu, OpenAI i dalších se pracuje desítky hodin týdně. Opravdu je to nutná daň za technologickou budoucnost?
Obři v oblasti umělé inteligence závodí s časem. Vývojáři a vědci zabývající se umělou inteligencí ve společnostech, jako jsou Anthropic, Google DeepMind, Microsoft, Meta a OpenAI, pracují 80-100 hodin týdně, aby udrželi krok s vývojem.
Tyto praktiky jsou podobné tomu, co Elon Musk už léta prosazuje ve společnostech Tesla a SpaceX. Sám Musk se chlubil tím, že pracuje více než 100 hodin týdně, a dokonce spal v továrně Tesly. Když koupil společnost X, spali lidé dokonce i v sídle Twitteru, a to jen proto, že magnát stanovil termíny, které nebylo možné dodržet (a s ničím nespěchal, aby vyhověl například investorům).
Nyní stejná mentalita pronikla i do laboratoří umělé inteligence: směs posedlosti, naléhavosti a tvrdé konkurence, díky níž je závod o zvládnutí umělé inteligence extrémní. Někteří výzkumníci to zdůvodňují osobní volbou nebo historickou etapou, ale je za tím zřejmý tlak: pokud nezrychlíte, končíte.
Související článek
A svým způsobem to má v systému vnitřní logiku: společnosti likvidují obrovské množství peněz. Například v případě společnosti Meta možná podle vzoru toho, co už investovali do metaverza, ale nyní s bonusem v podobě 1 miliardy dolarů (asi 24 miliard Kč) na kompenzaci za vybudování týmu superinteligence.
Extrémní pracovní kultura: Inovace, nebo vykořisťování?
Extrémní pracovní kultura není v technologickém průmyslu novým fenoménem. Známý pracovní režim „996“ v Číně, který zahrnuje práci od 9 do 21 hodin šest dní v týdnu, byl kritizován pracovníky a obhájci pracovních práv. V Silicon Valley je však taková pracovní doba často považována za nutnou oběť pro dosažení významného technologického pokroku.
Problém spočívá v rovnováze mezi inovacemi a blahobytem zaměstnanců. Zatímco některým lidem se v prostředí s vysokým tlakem daří, u jiných mohou tyto podmínky vést k vyhoření a psychickým problémům. Studie Světové zdravotnické organizace (WHO) zjistila, že práce 55 a více hodin týdně je spojena se zvýšeným rizikem mrtvice a srdečních onemocnění.
Dopad na nové technoloige
Tlak na udržení náskoku ve vývoji umělé inteligence vede společnosti k investování kolosálních částek do výzkumu a vývoje. Odhaduje se, že do roku 2022 dosáhnou celosvětové výdaje na umělou inteligenci 154 miliard dolarů (asi 3,7 bilionu Kč), přičemž se předpokládá, že do roku 2025 porostou o 26,5 % ročně. Tato výše investic odráží strategický význam, který společnosti přikládají umělé inteligenci nejen jako produktu, ale jako nástroji pro transformaci celých průmyslových odvětví.
Otázkou však zůstává, zda je tento přístup dlouhodobě udržitelný. Společnosti, kterým se podaří vyvážit inovace s blahobytem svých zaměstnanců, by mohly získat konkurenční výhodu, protože udržení talentů se stává rozhodujícím faktorem na vysoce konkurenčním trhu práce.
Alternativy a budoucnost technologické práce
Některé společnosti zkoumají alternativy k extrémnímu modelu práce. Čtyřdenní pracovní den si získal popularitu jako způsob, jak zvýšit produktivitu a pohodu zaměstnanců. Studie ukázaly, že zkrácení pracovní doby může vést ke zvýšení efektivity a snížení pracovního stresu.
Budoucnost práce v technologiích může záviset na nalezení rovnováhy mezi potřebou rychlých inovací a pohodou zaměstnanců. Společnosti, které upřednostňují duševní a fyzické zdraví svých zaměstnanců a zároveň podporují inovativní pracovní prostředí, by mohly být vůdčí silou na cestě k udržitelnější a humánnější budoucnosti v technologickém průmyslu.
Když čtu o tom, jak se v laboratořích umělé inteligence pracuje 80 až 100 hodin týdně, nemohu si pomoct, ale cítím hořkost. Vyhoření jako pracovní nástroj je novým standardem, a to je podle mého názoru naprosto nepřijatelné. Doba, kdy se Elon Musk chlubil spaním v továrně, by měla být dávno za námi. Opravdu věříme, že nejlepší inovace vznikají z přepracování a permanentního stresu? Data Světové zdravotnické organizace mluví jasně: dlouhé hodiny zabíjejí, a to doslova. Je to krátkozraký přístup, který možná přinese rychlé výsledky, ale za cenu zdraví a duševní pohody těch nejtalentovanějších. Vždyť už existují ověřené alternativy, jako je čtyřdenní pracovní týden, které prokazatelně zvyšují produktivitu i spokojenost. Proč se tedy technologičtí giganti stále drží této destruktivní mentality? Mám pocit, že je to spíše o moci a kontrole než o skutečné efektivitě. Dlouhodobě to není udržitelné a ohrožuje to nejen zaměstnance, ale i kvalitu budoucích inovací.