Kolik by stála stavba hvězdného destruktoru ze Star Wars? Částka vám vyrazí dech

Každý někdy snil o cestě ke hvězdám, o napodobení sci-fi příběhů, na kterých jsme celý život vyrůstali. A i když se zdá, že den, kdy cestování do vesmíru nebude jen rozmarem milionářů, se stále více blíží, není příliš pravděpodobné, že se dočkáme toho, že nám nad hlavami bude létat hvězdný destruktor z Hvězdných válek. Především proto, že je v tom samozřejmě spousta fikce, ale také proto, že stavba jen jedné takové vesmírné lodi by stála nesmyslné množství peněz. Úžasné je, že existují lidé, kteří o tom přemýšleli a více či méně dospěli k odhadované částce.

Stačí se podívat na detaily. Hvězdný destruktor Impéria je 1 600 metrů dlouhý, 985 metrů široký a 455 metrů dlouhý. Pro srovnání, největší letadlovou lodí na světě je USS Gerald R. Ford, která má se svými 337 metry délky s touto lodí jen málo společného. A při těchto rozměrech měla stavba lodi odhadem stát 12 miliard eur (300 miliard korun), nepočítaje v to náklady na výzkum a vývoj.

První problém: Stavba lodi ve vesmíru

Než začneme, to je zřejmé. Vzhledem k tomu, že Hvězdné války využívají technologie a materiály, které na Zemi vůbec neexistují, nezbývá nám nic jiného než přijít s odhadem nákladů, což je přesně to, co naši kolegové ze společnosti Gamestar udělali s úžasnou pozorností k detailům. Problém je, že o základní konstrukci těchto speciálních bitevních lodí máme jen velmi málo údajů, kromě jejich rozměrů a hmotnosti, která se pohybuje kolem 40 milionů tun.

Související článek

Nad Perským zálivem se otevřelo cosi, co připomíná minulost SSSR

• Pavel Zahradník

Nad Perským zálivem se objevila dokonale bílá, rychle se rozpínající sféra, která přiměla posádky letadel měnit kurz. Shoda okolností se startem Falconu 9, tajné vojenské lety i podivná podobnost s historickými „světelnými dómy“ však z této epizody dělají jednu z nejzáhadnějších leteckých událostí posledních let.

Při této hmotnosti a na rozdíl od toho, co jsme viděli například v sáze Star Trek, kdy se bájná Enterprise ve vizi J. J. Abramse stavěla přímo na Zemi, se hvězdné destruktory Star Wars staví v orbitálních loděnicích. To je v tuto chvíli problém, protože jako takové neexistují, ale pro daný případ by to mohlo být i dobrým východiskem pro úsporu nákladů: pokud bychom mohli těžit zdroje z vesmíru, nebylo by nutné je dopravovat z planety na oběžnou dráhu. Vezměme však nejhorší možný scénář. Vše potřebné by se nacházelo na Zemi.

Doprava 40 milionů tun materiálu do vesmíru by byla obrovským logistickým problémem, a to i za ideálních podmínek. Za předpokladu extrémně optimistické ceny 250 Kč za kilogram, tj. 250 000 Kč za tunu, by úkol postavit imperiální destruktor začínal již na částce 10 bilionů Kč. V dlouhodobém horizontu a na základě předpovědí samotného Elona Muska by závazek společnosti SpaceX využívat opakovaně použitelné rakety mohl výrazně snížit náklady na dopravu až o 5000 Kč za kilogram, celkem tedy o 200 miliard Kč. Přesto je dnes nejrealističtější odhad 1,1 bilonu Kč.

Distribuce materiálů

Tato pečlivá analýza toho, kolik by stála stavba imperiálního destruktoru, vedla také k otázce, jak bude materiál rozdělen, a to na základě rozložení hmotností na moderní letadlové lodi. Ještě podle svědomitého zkoumání Gamestaru by to bylo následující:

• Konstrukce / trup / paluby / letadlová loď: 55 % ≈ 22 000 000 tun.
• Pohon a energie (trysky, generátory, turbíny): 12 % ≈ 4 800 000 tun.
• Vnitřní vybavení a zařízení (kabiny, chodby, strojovny): 10 % ≈ 4 000 000 tun.
• Výzbroj a senzory (bez munice): 6 % ≈ 2 400 000 tun
• Hangáry / vzletové a přistávací prostory / infrastruktura hvězdných stíhaček: 5 % ≈ 2 000 000 tun
• Kapaliny a spotřební materiál (paliva, voda, plyny): 8 % ≈ 3 200 000 tun
• Potrubí, kabely, izolace, přepážky: 2 % ≈ 800 000 tun
• Systémové rezervy/marže: 2 % ≈ 800 000 tun

Náklady na materiál pro stavbu hvězdného destruktoru

Při pouhém pomyšlení na stavbu tak gigantické lodi, jako je imperiální destruktor, se ti zatočí hlava. Podívejme se, jejich verze z LEGA se skládá ze 4 784 dílků, takže si představte, že by byla v plné velikosti. Opět zde uvádíme několik odhadů nákladů, které je třeba vynaložit na uskutečnění tohoto faraonského projektu. Pro začátek, nejzákladnější, vysoce pevná, ale nízkolegovaná ocel potřebná k vytvarování lodi. Cena? Přibližně 2,25 bilionů Kč.

Pokud se zaměříme na její pohonné systémy, vnitřní strojní zařízení a ano, samozřejmě i výzbroj, náklady by se mohly vyšplhat na 2,7 bilionů Kč. Zbývá tedy zhruba 5 bilionů Kč na samotný materiál. K tomu je třeba připočítat náklady na pracovní sílu, programování navigačních/počítačových systémů a testování, které je nutné k zajištění správného fungování, což obvykle stojí pětkrát až patnáctkrát více než náklady na materiál. Gamestar se rozhodl vypočítat náklady s průměrným desetinásobkem, takže jen náklady na stavbu dosáhly 125 bilionů Kč.

K tomu je třeba připočítat náklady na výzkum a vývoj technologií potřebných k realizaci takového hvězdného destruktoru. V tuto chvíli není možné stanovit jasnou částku, ale můžeme odhadnout, že náklady by se pohybovaly kolem 125 bilionů Kč.

Celkové náklady na stavbu

Když máme na stole všechny tyto údaje… kolik by stálo postavit skutečný hvězdný destruktor císařské třídy? Za optimistického předpokladu, že vše půjde podle plánu, by to bylo neuvěřitelných 380 bilionů Kč.  Velká mešita v Mekce, která je považována za jednu z nejdražších staveb na světě, stála 370 miliard Kč. A jak jsem vám říkal, letadlová loď USS Gerald R. Ford stála asi 300 miliard Kč.

[star wars] how much would it cost to build a star destroyer? Along with training the people in the ship?
by inAskScienceFiction

Teď, když víte, kolik by mohla stát stavba takové lodi, až si příště budete představovat, jak se vznášíte mezi hvězdami, možná bychom se měli zaměřit na poněkud skromnější vozidla.

Další úvahy

Kromě přímých nákladů na stavbu a materiál existují i další faktory, které mohou ovlivnit celkové náklady na projekt takového rozsahu. Například logistika a infrastruktura potřebná k sestavení kosmické lodi této velikosti ve vesmíru by vyžadovala značný pokrok v technologii kosmických staveb. To by mohlo zahrnovat vývoj nových technik montáže v mikrogravitaci a vytvoření speciálních stanic pro stavbu kosmických lodí.