Hadriánův val, jedna z nejikoničtějších staveb Římské říše v Británii, zůstává nevyčerpatelným zdrojem archeologických objevů.
Probíhající vykopávky na místech, jako je pevnost Vindolanda a projekt Magna, odhalily pozoruhodné množství artefaktů. Mezi objevenými předměty vyniká výjimečným stavem dochování kožená obuv, která svědčí o kvalitě římského řemesla a zvláštních podmínkách terénu. Nedávná várka těchto nálezů však upoutala pozornost odborníků kvůli jedné zvláštnosti.
Při nejnovějších pracích na lokalitě Magna archeologové vyzvedli soubor dvaatřiceti kožených bot, které vybočují z ostatní kolekce. Ty doplňují celkový objem téměř 5 000 kusů obuvi nalezené dříve v oblasti Vindolanda, od letních sandálů až po robustní boty pro muže, ženy a děti.
Nález unikátní obří boty
To, co tuto novou skupinu obuvi odlišuje, je její velikost. Podle Dr. Elizabeth Greeneové, docentky klasických věd na Univerzitě v Západním Ontariu a specialistky na obuv z Vindolanda Charitable Trust, má osm z těchto bot podrážky o délce přes tři sta milimetrů. To už je značný rozdíl oproti průměrnému exempláři ve sbírce z Vindolandy.
Největší zaznamenaný exemplář je dlouhý třicet dva a šest centimetrů. To by odpovídalo pozoruhodně velkým rozměrům v moderním systému obuvi. Ačkoli bylo uvažováno možné smrštění až o jeden centimetr v důsledku konzervačních procesů, konečné rozměry by stále dosahovaly velikosti rozpětí, což naznačuje přítomnost vysokých jedinců v těchto římských postrojích.
Toto zjištění vyvolává zajímavé otázky týkající se fyzické rozmanitosti Římanů, kteří obývali tento region. Historicky se předpokládalo, že Římané byli podle moderních standardů nižšího vzrůstu, ale tyto boty mohou naznačovat přítomnost vyšších jedinců, možná žoldnéřů nebo pomocníků z jiných oblastí říše, kteří sloužili na Hadriánově valu.
Dědictví ohrožené klimatem
Vynikající zachovalost těchto organických předmětů, jako je kožená obuv a textilie, je způsobena anoxickými podmínkami bahna a půdy opevnění. Toto prostředí, nasycené vodou a s nedostatkem kyslíku, umožnilo, že materiály podléhající zkáze zůstaly po tisíciletí neporušené, a nabízí tak jedinečné okno do minulosti.
Tato jedinečná vlastnost, která dělá z Hadriánova valu neocenitelnou archeologickou lokalitu, je však ohrožena. Rachel Frameová, vedoucí archeoložka projektu Magna, varuje, že změna klimatu představuje pro tyto nálezy reálné riziko. Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou intenzivní vlny veder nebo stále častější a prudší přívalové deště, by mohly tento křehký ekosystém ochrany podstatně změnit.
Andrew Birley, výkonný ředitel a vedoucí vykopávek nadace Vindolanda Charitable Trust, zdůrazňuje, že ztráta těchto artefaktů by představovala ránu pro historické poznání. Takové nálezy mají zásadní význam pro pochopení kulturní a fyzické rozmanitosti lidí, kteří sloužili na Hadriánově valu, a absence předmětů, jako jsou tyto boty, by znemožnila docenit bohatství jejich rozmanitosti a zvláštností.
Aby se tato rizika zmírnila, pracují archeologové na pokročilých konzervačních technikách a digitální dokumentaci. Ta zahrnuje vytváření 3D modelů artefaktů a využívání technologií laserového skenování k zachycení přesných detailů nálezů dříve, než je může poškodit měnící se klima.
Hadriánův val je tedy nejen svědectvím římského inženýrství a vojenské síly, ale také připomínkou důležitosti ochrany našeho kulturního dědictví tváří v tvář současným environmentálním výzvám.