Vědci vyvíjejí umělou inteligenci pomocí neuronových sítí inspirovaných lidským mozkem.
Jedna z velkých neznámých kolem umělé inteligence souvisí se schopností těchto systémů porozumět světu. Před několika dny jsme se proto dozvěděli o experimentu, který se snažil zjistit, do jaké míry je umělá inteligence schopna prožívat bolest nebo potěšení, vzhledem k tomu, že mnoho společností se již zaměřuje na dosažení super umělé inteligence, což je stav, který by schopnosti této technologie povýšil nad schopnosti lidí. Existuje však jeden kámen úrazu, který tuto možnost stále drží na uzdě: UI nerozumí skutečnému významu slov.
Výzkumníci z Okinawského institutu vědy a technologie vytvořili umělou inteligenci s neuronovými sítěmi inspirovanými lidským mozkem. Rozhodli se zaměřit spíše na výuku pojmů než na slova, a proto v experimentu použili robota s ramenem a chapadlem, který manipuloval s barevnými bloky. Inspirovali se tak psychologií vývoje dítěte a tím, jak se děti učí jazyk prostřednictvím interakce s okolím.
AI využívala čtyři vzájemně propojené neuronové sítě
Aby umělá inteligence mohla zpracovávat jak vidění a vnímání těla, tak i další aspekty, jako je jazyk a plánování akcí, použila čtyři vzájemně propojené neuronové sítě. Tímto způsobem si robot vyvinul „kompozici“, klíčovou schopnost lidského poznávání, která mu umožnila zobecňovat a vykonávat nové příkazy, které se předtím nikdy nenaučil. Kromě toho model integroval pohyb a jazyk podobně jako člověk a vytvářel spojení mezi slovy, akcemi a svým fyzickým prostředím.3
Přesto měl experiment svá omezení, protože robot pracoval s malým počtem předmětů, v omezeném prostoru a s velmi základní slovní zásobou bez modifikací přídavných jmen. Výkonnost umělé inteligence se však zlepšila, když se naučila 80 % možných kombinací podstatných jmen a sloves, ale začínala s menším množstvím tréninkových dat. Tým každopádně plánuje rozšířit výzkum o pokročilejší roboty, kteří mají například kamery na hlavě a dvě ruce, aby mohli pracovat v reálném prostředí.