Děti s vyšším IQ mají podle nové studie větší šanci dožít se vysokého věku. Vědci z Edinburské univerzity našli genetickou souvislost mezi inteligencí a dlouhověkostí – a varují, že vliv má i prostředí, vzdělání a životní styl.
Chytré děti žijí déle než děti s nižším IQ. Potvrzuje to studie, která došla k závěru, že děti s vyšším IQ se častěji než ostatní dožívají věku nad 70 let. Vědci z Edinburské univerzity, kteří studii provedli, analyzovali rozsáhlé soubory dat a zjistili, že skutečně existuje genetická souvislost mezi inteligencí dětí a délkou života.
Univerzitní tým sdělil britskému deníku Daily Mail, že tato zjištění jsou zásadním průlomem v pochopení toho, proč chytří mladí lidé žijí déle než ti, kteří takoví nejsou. „To však neznamená, že tato souvislost je nevyhnutelná,“ uvedli odborníci.
Výzkumu se zúčastnilo 400 000 lidí. Vědci analyzovali genetické údaje všech z nich, z nichž většina byla ve věku od šesti do 18 let, a porovnali je s genetickými údaji o dlouhověkosti. Výsledky byly překvapivé, protože našli první důkaz, že biologie hraje roli.
Proč k tomu dochází
Vědci tvrdí, že jedním z vysvětlení tohoto výsledku je, že děti s vyšším IQ mají tendenci mít „vyšší úroveň dosaženého vzdělání, což následně vede k lepšímu přístupu k prostředí, které přispívá k dobrému zdraví,“ vysvětlují. To však není jediná hypotéza.
Kids from wealthy families have less stress, longer lives, study finds https://t.co/LWgK10OTLw pic.twitter.com/QWO8KACivC
— New York Post (@nypost) June 21, 2025
Druhá teorie poukazuje na myšlenku, že genetické varianty, které jsou spojeny s vyššími kognitivními schopnostmi v dětství, mají za následek lepší vývoj těla a mozku, což jim umožňuje snáze odolávat zátěži prostředí než ostatním.
Genetika není všechno
Navzdory výsledkům studie nezávisí dlouhověkost výhradně na genetice. Existují i další vlastnosti, jako je dědičnost, náchylnost k nemocem, životní styl, návyky a fyzická aktivita, které mohou délku života člověka ovlivnit nebo zničit.
„Vzdělávací politika a intervence v raném dětství, které zlepšují kognitivní vývoj, mohou mít širší přínos pro veřejné zdraví, než se dosud uznávalo,“ vysvětlují odborníci.
Kromě inteligence: další ovlivňující faktory
Důležité je, že inteligence není jediným faktorem, který může ovlivnit délku života. Například emoční odolnost hraje klíčovou roli v tom, jak se lidé vyrovnávají se stresem a nepřízní osudu v průběhu celého života. Lidé, kteří si osvojí dovednosti zvládat stres a udržet si pozitivní přístup k výzvám, mají tendenci žít déle a kvalitněji.
Kromě toho má významný vliv také sociální prostředí. Studie ukázaly, že lidé se silnými sociálními sítěmi a emocionální podporou mají větší pravděpodobnost, že budou žít déle. Sociální interakce a pocit sounáležitosti mohou snížit riziko onemocnění souvisejících se stresem a zlepšit celkovou pohodu.
V neposlední řadě je pro dlouhý a zdravý život zásadní výživa a přístup ke kvalitním zdravotním službám. Vyvážená strava a preventivní zdravotní péče mohou zabránit chronickým onemocněním a zlepšit celkovou kvalitu života.
Inteligence sice může být důležitým faktorem dlouhověkosti, ale je pouze jedním dílem skládačky. Pro dlouhý a zdravý život je zásadní holistický přístup, který zahrnuje emocionální zdraví, sociální prostředí a přístup ke zdravotním zdrojům.