Jižní Korea se chce přestat spoléhat na obranu ostatních. Na příští rok tak chystá zprovoznění nové generace strategických obranných letounů.
KF-21 není navržen tak, aby udělal dojem na Washington, ani není určen k tomu, aby konkuroval letounu F-35 v oblasti stealth. Je určen k něčemu jednoduššímu a zároveň ambicióznějšímu: aby Jižní Korea už nikdy nebyla závislá na nikom jiném, když bude potřebovat stíhačku. Země mu říká Boramae neboli lovecký sokol a chce, aby byl až do roku 2032 ústředním prvkem její protivzdušné obrany. Není to jen stíhačka nové generace: je to symbol. A vše nasvědčuje tomu, že bude také varováním pro její sousedy.
Když Jižní Korea chtěla získat přístup k technologiím F-35, aby je mohla integrovat do své budoucí stíhačky, setkala se s jednoznačným odmítnutím. USA odmítly předat klíčové systémy, jako je radar AESA, elektrooptický zaměřovací systém (EOTS), IRST a radiofrekvenční rušič elektronického boje. Tato epizoda byla rozhodující. Soul předpokládal, že pokud bude chtít mít kontrolu, bude muset stavět od nuly. Tak se zrodil KF-21. Korea se jím sice nerozešla se svými západními partnery, ale udělala jasnou čáru: nemůže existovat skutečná suverenita, pokud nejcitlivější technologie zůstanou závislé na třetích stranách.
Související článek
Skok Jižní Koreje směrem k obranné autonomii
Pro Soul je KF-21 nejen odpovědí na touhu po průmyslové nezávislosti. Je také odpovědí na strategickou nutnost. Napětí se Severní Koreou je cyklické, ale stálé. Čína pokračuje ve zbrojení. A Japonsko již spolupracuje s Velkou Británií a Itálií na projektu GCAP, budoucí stíhačce šesté generace, která by měla létat do roku 2035. Jižní Korea nechce zůstat pozadu. Podle agentury DAPA, která má projekt na starosti, nahradí KF-21 nejprve F-4 a F-5 a poté i část F-16. V současné době je v provozu několik stíhacích letounů. Mít vlastní letoun je obranou, ale také postavením.
Podle vlády se Jižní Korea stala teprve osmou zemí, jejíž vlastnoručně vyvinutý nadzvukový stíhací letoun uskutečnil zkušební let. První prototyp KF-21 byl představen v dubnu 2021. O tři měsíce později, 19. července 2022, poprvé vzlétl ze základny Sacheon. Od té doby již létá šest plánovaných prototypů, které podle společností DAPA a Diehl Defence absolvovaly milníky, jako je první nadzvukový let (leden 2023) a první reálné testy se střelami Meteor (8. května 2024) a IRIS-T (17. května 2024). Dodávky letectvu budou zahájeny v roce 2026.
Výzbroj a vybavení KF-21
Jedním z klíčových prvků letounu KF-21 je to, co se nachází uvnitř. Radar AESA, kterým je vybaven, není z dovozu: byl vyvinut v Koreji firmou Hanwha Systems a Agenturou pro obranný rozvoj. Totéž platí pro většinu avioniky, systémů pro mise a senzorů. Podle KAI je cílem dosáhnout 65% míry znárodnění při sériové výrobě. Motor sice ještě není jejich, ale to, co vidíte v kokpitu a na radaru, ano.
Vývoj KF-21 nebyl levný. Podle údajů DAPA byl počáteční rozpočet na vývoj stanoven na 8,8 bilionu wonů, což odpovídá přibližně 133,5 miliardám korun. Rozdělení bylo jasné: 60 % poskytuje vláda, 20 % KAI a místní průmysloví partneři a zbývajících 20 % bylo původně dohodnuto s Indonésií. Jižní Korea zvolila postupnou strategii s dodávkami v blocích a postupným znárodňováním komponentů. Nesnaží se mít vše od prvního dne, ale chce mít pod kontrolou každou fázi procesu.
Účast Indonésie byla jedním z nejstabilnějších bodů programu. Původně se zavázala financovat 20 % vývoje, ale po letech přestala platit. Po letech napětí byl v roce 2025 dohodnut nový rámec: její příspěvek bude činit 600 miliard wonů, v té době asi 12,5 miliard korun. Dohoda zachovává určitý transfer technologií a přístup k výrobě pro indonéské letectvo. Zbytek převezme Jižní Korea. Projekt pokračuje s nimi nebo bez nich, ale ne bez nákladů.
Motor v hlavní roli
Motor je nyní hlavní vnější závislostí letounu KF-21. Používá motor F414 společnosti General Electric, stejný motor, který pohání letouny F/A-18 Super Hornet, montovaný v licenci společností Hanwha Aerospace v Jižní Koreji. To sice umožňuje určitou logistickou kontrolu, ale dodávky jsou i nadále vázány na schválení ze strany USA. Jihokorejský průmysl již pracuje na vlastním motoru, ale neočekává se, že bude hotov dříve než v příštím desetiletí. Do té doby budou veškeré plány na vývoz KF-21 podléhat předpisům ITAR. Je to poslední část, kterou Korea zatím nemá pod kontrolou.
KF-21 byl navržen s ohledem na export. Jižní Korea již prokázala, že dokáže prodávat lehké stíhačky, jako je FA-50. Nyní chce tento krok zopakovat na vyšší úrovni. Mezi potenciálními zákazníky KF-21 jsou Filipíny a Polsko a v hledáčku médií je i Egypt, i když bez oficiálního potvrzení. Jediným skutečným omezením je americké razítko, které stále visí nad některými součástkami, přinejmenším do doby, než bude k dispozici vlastní motor a další komponenty.
Hlavní cíle KF-21
Přestože program probíhá podle plánu, ne vše je vyřešeno. První jednotky, které mají být dodány od roku 2026, budou mít pouze schopnosti vzduch-vzduch. Integrace výzbroje vzduch-země je plánována na rok 2027, jak potvrdila Rada pro akviziční programy. Skutečné provozní náklady a výkony v nepřetržitém provozu také ještě nejsou známy. Jihokorejské letectvo toto riziko ponese na vlastní kůži. KF-21 toho za krátkou dobu předvedl hodně, ale ještě neprošel tou nejtěžší zkouškou: zkouškou každodenního používání.
Ještě není v provozu, ale KF-21 již splnil část svého poslání: ukázat, že Jižní Korea si nemusí vybírat mezi tím, zda bude zákazníkem, nebo bude vynechána. Může být výrobcem. A může to myslet vážně. Co bude následovat – export, modernizace, další bloky – bude záviset na výsledcích provozu a mezinárodním kontextu. Klíčový krok však již byl učiněn. Nyní je třeba počkat na výsledky.