Průkopnická studie dvojčat vrhla světlo na možný vliv některých doplňků stravy na paměť starších lidí. Výsledky naznačují, že denní příjem prebiotik a bílkovin může u osob ve věku 60 let a starších zvýšit kognitivní schopnosti. Mozek má funkce, které si ne vždy uvědomujeme, a existují způsoby, jak jej posílit, které nám byly dříve neznámé.
Tento výzkum je obzvláště zajímavý, zejména pokud uvážíme, že testy vizuální paměti a učení, které byly ve studii použity, jsou stejné jako testy běžně používané pro včasné odhalení příznaků Alzheimerovy choroby. Výsledky otevírají důležitou cestu ke studiu zdraví mozku u starších lidí.
Doplňky stravy použité ve studii jsou dva typy rostlinných prebiotických vláknin, které jsou na trhu snadno dostupné a cenově výhodné. Díky tomu jsou vhodné pro případné široké použití, pokud budoucí výzkum potvrdí jejich dlouhodobý přínos. Nyní, když jsme díky mapování mozku lépe porozuměli jeho fungování
Odhalení vazby mezi střevy a myslí
Studie, kterou vedli vědci z King’s College London, se zaměřila na 36 párů dvojčat ve věku nad 60 let. Každý pár byl náhodně rozdělen tak, že jedno dvojče dostávalo denní dávku prebiotika rozpuštěného v bílkovinném prášku, zatímco druhé dvojče dostávalo placebo bez prebiotika. Celkem jeden z doplňků představoval inulin, vlákninu, a druhý fruktooligosacharid (FOS), rostlinný sacharid. Studie byla dvojitě zaslepená.
Související článek
Po třech měsících vykazovala dvojčata, která užívala prebiotikum, obecně vyšší výsledky v kognitivních testech. Tento účinek se projevil zejména v aspektech týkajících se paměti a zpracování informací, což jsou dvě základní mozkové funkce, které se s věkem často zhoršují.
Kromě zlepšení kognitivních funkcí byl každodenní příjem těchto vláknin spojen s jemnými změnami ve střevní mikroflóře dvojčat. Zejména u těch, kteří přijímali inulin nebo FOS, bylo zjištěno výrazné zvýšení počtu prospěšných bakterií Bifidobacterium. Toto zjištění je obzvláště zajímavé, protože předchozí studie na hlodavcích naznačily, že Bifidobacterium přispívá ke snížení kognitivních deficitů tím, že reguluje spojení mezi střevem a mozkem.
Rostoucí počet důkazů o úzké komunikaci mezi střevem a mozkem vedl některé odborníky k označení střeva jako „druhého mozku“ těla. Tato studie tento pohled posiluje a naznačuje, že strava a stav střevní mikroflóry mohou mít značný vliv na naše duševní zdraví s přibývajícím věkem.
Důsledky a další kroky výzkumu
Mary Ni Lochlainn, výzkumná pracovnice v oboru geriatrické medicíny na King’s College London, zdůraznila potenciál těchto změn pozorovaných během pouhých 12 týdnů a uvedla, že jsou velkým příslibem pro zdraví mozku a paměti u stárnoucí populace. Tento typ výzkumu může otevřít nové možnosti, jak žít déle ve zdraví.
Přestože se ukázalo, že prebiotika zlepšují některé aspekty kognitivních funkcí, jako je paměť, nebylo pozorováno žádné významné zlepšení fyzických funkcí, jako je například ochabování svalů, a to navzdory úloze inulinu a FOS při udržování pohybového aparátu. Claire Stevesová, geriatrička z KCL, poznamenala, že tyto rostlinné vlákniny, které jsou levné a volně prodejné, by mohly být prospěšné široké skupině lidí.
Metodika dvojčatové studie je obzvláště cenná, protože umožňuje přesněji rozlišit vliv genetiky a prostředí na lidské zdraví. Výzkumníci však uznávají, že většinu účastníků této studie tvořily ženy, což by mohlo vnášet výběrové zkreslení.
Budoucí kroky výzkumu se zaměří na to, zda jsou tyto pozitivní účinky trvalé po delší dobu a u větších skupin populace. Tato kontinuita je klíčová pro ověření aplikace těchto zjištění v klinické praxi a pro vývoj účinných strategií pro zlepšení kvality života našich starších lidí.
Kromě toho se uvažuje o dalším výzkumu, který by zkoumal, jak by tato prebiotika mohla interagovat s dalšími faktory životního stylu, jako je strava a pohyb, o nichž je známo, že rovněž ovlivňují kognitivní zdraví. Kombinace těchto prvků by mohla poskytnout komplexnější přístup k udržení mozkových funkcí ve stáří.
V neposlední řadě studie také naznačuje potřebu dalšího výzkumu role dalších prospěšných střevních bakterií a toho, jak lze optimalizovat jejich rovnováhu pro zlepšení duševního zdraví. Tato oblast výzkumu, známá jako psychobiota, získává na významu a mohla by nabídnout nové poznatky o tom, jak lze doplňky stravy využít ke zlepšení duševní pohody.