Nedávné vyloučení devíti generálů z čínské armády a Komunistické strany Číny (KS Číny) je podle několika odborníků oslovených agenturou EFE důkazem nedůvěry prezidenta Si Ťin-pchinga k vojenskému vedení a může mít širší důsledky pro vojenskou strategii Pekingu vůči Tchaj-wanu.
Čínské ministerstvo obrany 17. října oznámilo propuštění a vyloučení těchto devíti důstojníků, mezi nimiž je i He Weidong, druhý místopředseda Ústřední vojenské komise (ÚVK), nejvyššího řídícího orgánu armády, za „závažné porušení“ disciplíny a za to, že se při výkonu svých povinností dopustili „závažných trestných činů“.
He, který byl vycvičen ve vojenských průzkumných jednotkách, byl „nejvýznamnějším zastáncem“ čínských vojenských cvičení v okolí Tchaj-wanu, řekl agentuře EFE Tristan Tang, výzkumný pracovník think tanku Research Project on China’s Defense Affairs (RCDA) se sídlem v Tchaj-peji.
He, který byl vycvičen ve vojenských průzkumných jednotkách, byl „nejvýznamnějším zastáncem“ čínských válečných cvičení v okolí Tchaj-wanu.
„(He Weidong) se pravděpodobně účastnil desítek, ne-li stovek vojenských cvičení týkajících se nepředvídaných událostí nad Tchaj-wanem, ačkoli to nutně neznamená, že nikdo jiný v čínské armádě nemá zkušenosti s invazí na Tchaj-wan,“ vysvětluje analytik.
Od Siova nástupu k moci v roce 2012 je modernizace ozbrojených sil jednou z jeho největších posedlostí, zejména vzhledem k jeho naléhání na „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem, ostrovem, který je od roku 1949 spravován autonomně a který pekingské úřady považují za „nezcizitelnou součást“ čínského území.
Nepřekvapuje, že za jeho vlády se dramaticky zintenzivnila kontrola důstojníků a politických komisařů Lidové osvobozenecké armády (PLA), přičemž v průběhu let byly v rámci postupných čistek propuštěny desítky vysokých důstojníků.
Podle Johna Dotsona, ředitele Global Taiwan Institute, by tyto kampaně mohly v ozbrojených silách vytvořit „atmosféru strachu“ a omezit individuální iniciativu nižších důstojníků.
„Za předpokladu, že tyto čistky přicházejí z civilní strany, určitě naznačují nedostatek důvěry ve vedení PLA,“ řekl Dotson agentuře EFE.
Mezi devíti říjnovými vyloučeními vynikl He Weidong, který se stal prvním uniformovaným místopředsedou ÚVK, který byl ve funkci očištěn za posledních téměř 60 let.
Jeho odchod „by mohl vyvolat pokles“ aktivit „šedé zóny“ kolem Tchaj-wanu, zastrašovacích akcí, které, aniž by překročily práh otevřeného konfliktu, mají za cíl destabilizovat a vyvíjet tlak na vládu v Tchaj-peji.
Jeho odchod „by mohl vyvolat pokles“ aktivit v „šedé zóně“ kolem Tchaj-wanu, zastrašovacích akcí, které, aniž by překročily práh otevřeného konfliktu, mají za cíl destabilizovat a vyvíjet tlak na tchajwanskou vládu.
„Víme, že Zhang Youxia (současný první místopředseda ÚVK) vedl vojáky ve vietnamské válce (1979), takže ví, že skutečný boj a operace v ‚šedé zóně‘ se liší. Pokud by byl (He Weidong) očištěn, zájem o takové operace by poklesl,“ předpovídá Tang.
Tato možná změna strategie již byla v posledních měsících naznačena: podle výpočtů EFE tchajwanské ministerstvo obrany oznámilo od začátku července do dnešního dne přítomnost něco přes 2 300 čínských bojových letounů v blízkosti svého území, což je o 16 % méně než ve stejném období loňského roku.
Toto číslo kontrastuje s prvním pololetím, kdy v blízkosti Tchaj-wanu létalo více než 2 700 letadel, což je o 29 % více než v prvních šesti měsících roku 2024.
Také z devíti generálů, kteří byli v říjnu očištěni, bylo sedm spojeno se zaniklou vojenskou oblastí Nanjing, orgánu, který má na starosti případnou invazi na Tchaj-wan. Mnozí z nich byli považováni za blízké důvěrníky Si Ťin-pchinga, který ve stejné zeměpisné oblasti vytvořil velkou část svého politického kapitálu.
Další významnou postavou čistky je Miao Hua, bývalý ředitel odboru politické práce ÚVK a bývalý politický komisař námořnictva, který byl v listopadu 2024 suspendován z funkce a letos v červnu propuštěn za „údajné závažné porušení disciplíny“, což je v čínské rétorice synonymum pro korupci.
Miaovo sesazení tehdy vyvolalo rozpaky, neboť se vyšvihl v řadách zaniklé vojenské oblasti Nanking, která zahrnovala oblast, kde Si Ťin-pching upevňoval svou politickou moc, což mnozí analytici interpretovali jako údajnou blízkost mezi nimi.
Ještě před čistkami He a Miao otřáslo čínskou armádou odvolání dvou ministrů obrany téměř po sobě: Wei Fenghe (2018-2023) a Li Shangfu (březen/říjen 2023).
Tento stín podezření visel i nad současným ministrem obrany Dong Junem, který převzal otěže vojenského portfolia v prosinci 2023 a během svého působení byl v různých obdobích mimo pozornost, což podněcovalo zvěsti, že je vyšetřován.
Stín podezření visel i nad současným ministrem obrany Dong Junem, který převzal otěže vojenského portfolia v prosinci 2023.
Ačkoli Dong zatím čistkám unikl, jeho nepřítomnost v Ústředním vojenském výboru, kde mají ministři obrany obvykle zajištěno místo, by podle odborníků mohla naznačovat, že mu Si Ťin-pching plně nedůvěřuje.
V červenci 2023 byl ze své funkce odvolán také tehdejší velitel raketových sil Li Jü-čchao; stejný osud potkal i jeho nástupce Wang Choubina, jehož jméno bylo na seznamu generálů očištěných 17. října.
Jejich odchody byly obzvláště důležité vzhledem ke strategické povaze raketových sil, které mají na starosti jaderný arzenál a balistické rakety asijské velmoci a k nimž patřil i Wei Fenghe.
Podle analýzy nadace Jamestown Foundation by pád těchto důstojníků a zjevné posílení zocelených generálů v centrální provincii Šen-si mohlo posunout možnost blokády nebo obojživelné invaze na Tchaj-wan od „dekapitace“ nebo přesného bombardování.
Tato poslední odvolání a jmenování Čanga Šeng-mina, vedoucího armádní protikorupční kampaně, druhým místopředsedou ÚVK naznačují, že Si „zmocnil disciplinární systém PLA, aby věnoval větší pozornost politickým otázkám“, aniž by se vzdal svého dlouhodobého cíle převzít kontrolu nad Tchaj-wanem.
„Vzhledem k tomu, že neprovedli čistku u nižších důstojníků, mohou stále provádět rozsáhlé operace v okolí Tchaj-wanu (…) Neviděl jsem žádný skutečný důkaz, že by čistka vážně poškodila bojovou připravenost,“ uzavírá expert RCDA.
Si Ťin-pchingova strategie modernizace armády se projevuje také ve zvyšování investic do vyspělých vojenských technologií. Čína rozvíjí schopnosti v oblasti umělé inteligence, bezpilotních letounů a hypersonických raket, což v mezinárodním společenství vyvolává obavy z možné změny rovnováhy sil v indo-pacifickém regionu.
Siova politika čistek se navíc neomezuje pouze na armádu. V civilní sféře vede protikorupční kampaň, která vedla k propuštění tisíců funkcionářů komunistické strany, čímž upevňuje svou moc tím, že odstraňuje potenciální soupeře. Někteří analytici tuto kampaň považují za nástroj k posílení jeho kontroly nad stranou a zemí.
V mezinárodním kontextu vyvolávají čistky a vojenská politika Číny obavy u jejích sousedů i na Západě. Kritickým bodem zůstává napětí v Jihočínském moři a v Tchajwanském průlivu, přičemž USA a jejich spojenci bedlivě sledují kroky Pekingu. Politika „jedné Číny“ zůstává v mezinárodních vztazích citlivým tématem, zejména v souvislosti s nedávným zintenzivněním vztahů mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy.
Závěrem lze říci, že čistky v čínské armádě odrážejí složitou mocenskou dynamiku uvnitř komunistické strany a mají významné důsledky pro vojenskou strategii Číny vůči Tchaj-wanu. Vzhledem k tomu, že Si Ťin-pching pokračuje v upevňování své kontroly, svět pozorně sleduje, jak tato rozhodnutí ovlivní regionální stabilitu a rovnováhu sil v Asii.