Život v Íránu zdražuje, někteří Íránci to řeší například i tím, že několik dní nejedí. Současná mzda pokryje v průměru 10 dní v měsíci. Některé položky zdražují až o sto procent v porovnání s loňským rokem. Inflace je aktuálně na 41,6 %.
Inflace v Íránu není neznámou, od roku 2004 nabralo zdražování raketovou rychlost a prohlubuje se tak chudoba i sociální nepokoje. Některým základním potravinám vláda uměle snižuje ceny dotacemi, ale to je spíše zoufalá snaha udržet na uzdě případné protesty. Levnější je tak chléb, rýže, mouka, olej s tím, že o toto zboží je samozřejmě velký zájem a často bývá nedostatkové. V roce 2022 vláda tyto dotace snížila či zrušila.
Kritický rok 2022
Krok vlády tenkrát vyvolal silné protesty. Byly sníženy dotace na dováženou pšenici, což způsobilo až 300% nárůst cen řady základních produktů vyrobených z mouky.
Vláda prezidenta Ebrahima Raisiho také zvýšila ceny do té doby levnějšího základního zboží, jako byl olej na vaření a mléčné výrobky.
Ceny ovlivnila i invaze Ruska na Ukrajinu, což také zdražilo pšenici na světových trzích.
Vysoká inflace a reálné příjmy a úspory
Vysoká inflace ničí reálné příjmy a znehodnocuje úspory Íránců už dlouhodobě. Již před zahájením americko-izraelského útoku měla země nakročeno k hyperinflaci. Nyní vydávají nové vysokohodnotové bankovky. V přepočtu je to 7 dolarů.
Web iranwire.com také upozorňuje na to, že tato čísla jsou statisticky počítána z oficiálních regulovaných cen základního zboží. Skutečná situace je mnohem horší. Většina obyvatel potraviny nakupuje na volném nebo černém trhu, kde jsou ceny i násobně vyšší.
Například 1,5litrová láhev oleje, která loni v únoru stála kolem 70 000 tomanů, se nyní podle íránských žurnalistů prodává za 473 000 tomanů – nárůst o 489 procent, tedy mnohem více než oficiálně uváděných 207 procent.
uvádí idnes.cz. Oficiální statistiky mluví o zdražení potravin od začátku války o 110 %.
Chléb v porovnání s loňským únorem zdražil o 142 %, mléko, sýry a vejce o 108 procent, ovoce o 113 procent a oleje o bezprecedentních 207 procent. A to jsou oficiální data vycházející ze statistického úřadu.
Ovlivnění běžné spotřeby je pro nás nepředstavitelné
Jak zmiňuje iranwire.com, mzdy v některých oblastech stouply až o 45 %, není to ale zdaleka pravidlo. V průměru íránský plat pokryje zhruba 10 dní v měsíci běžného života. Ve zbytku měsíce nemají nic. I v domácnosti, kde pracují dva lidé, zůstává nepokryta třetina měsíce. Lidé situaci řeší extrémním šetřením, vynecháváním jídla, půjčkami a dalšími výdělky.
Vysoké ceny již od roku 2022 ovlivňují i spotřebitelské chování rodin. Odstraňují z jídelníčku maso, mléko a ovoce. Tyto položky se už nenakupují na množství, ale ve stylu „dejte mi maso za 300 000 tomanů“. Nejméně 30 % íránské společnosti nahradilo bílkoviny levnými sacharidy, ale i ty se stávají nedostupnými. To má a bude mít vážné důsledky pro zdraví nebo fyzický vývoj dětí. Pro zajímavost, z roční spotřeby 112 kg masa na osobu klesla spotřeba na 700 g masa.
Do ekonomiky se promítá sankční režim
Sankce Spojených států se do růstu inflace promítají průběžně, v zemi také panuje vysoká korupce. Finanční sankce pak cílí na nedostatečnou možnost Íránu obchodovat se zahraničím, obchodní sankce zase omezují vývoz ropy. Cílem je omezit v zemi finanční toky tak, aby vláda byla nucena pozastavit jaderný program nebo změnit represivní politiku vůči svým občanům.
Země je tak v extrémní chudobě, přestože je bohatá na přírodní zdroje. Mohla by to být jedna z nejbohatších zemí, přitom obyvatelé žijí s pouhými průměrnými 120 dolary měsíčně.
MZV ČR varuje před cestami do Iránu
Ekonomické zhoršení a stále závažnější bezpečnostní rizika jsou důvodem, proč se nedoporučuje do této země cestovat. Ministerstvo zahraničních věcí vydalo varování, ve kterém vyzývá občany k okamžitému návratu do domovské země. Varuje také před pořizováním fotografických a kamerových záběrů příslušníků bezpečnostních sborů, vládních a armádních budov a dalších citlivých objektů, například objektů bezpečnostních složek a bombardovaných míst.