Virtuální velvyslanectví USA v Íránu doporučilo všem obyvatelům USA v tomto perském státě, aby okamžitě opustili zemi nebo alespoň přijali plán odchodu, který nebude záviset na pomoci USA.
Ve svém prohlášení virtuální diplomatická legace, jelikož USA po přerušení diplomatických vztahů v roce 1980 nemají v Teheránu žádné fyzické velvyslanectví, doporučuje svým občanům, „pokud nemohou odejít, aby si našli bezpečné místo uvnitř svého bydliště nebo jiné budovy„.
„Bezpečnostní opatření jsou zesílena, silnice jsou uzavřeny, veřejná doprava je přerušena a internet je zablokován. Íránská vláda nadále omezuje přístup k mobilním, pevným a domácím internetovým sítím. Letecké společnosti nadále omezují nebo ruší lety do Íránu a z Íránu,“ uvádí se v poznámce.
Občané USA „by měli počítat s pokračujícími výpadky internetu, naplánovat si alternativní způsoby komunikace, a pokud je to bezpečné, zvážit odjezd z Íránu po souši do Arménie nebo Turecka,“ zdůrazňuje se v něm. Doporučují také, aby takový plán „nespoléhal na pomoc vlády USA„.
„V krátké době může dojít ke zrušení a přerušení letů,“ dodává se v něm a upřesňuje se, aby si „do svých domovů vzali zásoby potravin, vody, léků a dalších nezbytných věcí“ pro případ, že zůstanou doma.
Občanům USA a Íránu s dvojím občanstvím doporučuje, aby používali své íránské doklady, protože „předložení amerického pasu nebo prokázání vazeb na Spojené státy může být dostatečným důvodem k zadržení íránskými orgány„.
Poskytuje také informace o všech hraničních přechodech, které má Írán v současné době otevřené a přes které mohou Američané zemi opustit.
Zveřejnění tohoto prohlášení přichází v době zvýšeného napětí mezi USA a Íránem poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil útokem na tuto zemi kvůli potlačování protestů.
Souvisí to také se zahájením pátečních jednání mezi oběma zeměmi v Ománu, což je první setkání vysokých íránských a amerických představitelů od dvanáctidenní války mezi Íránem a Izraelem, na níž se USA podílely bombardováním íránských jaderných zařízení.
Jednání probíhají pod hrozbou Donalda Trumpa, že v zemi vojensky zasáhne, kvůli čemuž rozmístil letadlovou loď USS Abraham Lincoln a její bojovou skupinu – sestávající ze tří raketových torpédoborců – poblíž íránských vod v Perském zálivu.
Írán krátce před zahájením rozhovorů varoval, že je „plně připraven bránit svrchovanost a národní bezpečnost země proti nadměrným požadavkům nebo avanturismu„. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to uvedl při setkání se svým ománským protějškem Badrem bin Hamadem al-Busajdím.
Íránský diplomat dále vyjádřil „naději, že toto kolo jednání s dobrou vůlí a za účasti všech stran připraví půdu pro trvalé porozumění mezi Íránem a Spojenými státy„.
Araqchi se dnes ráno setká se zvláštním vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem. Kromě íránského jaderného programu chtějí Spojené státy zařadit na pořad jednání omezení íránského balistického programu a projednání jeho podpory regionálních skupin Hamás, Hizballáh a jemenských Hútíů, zatímco Teherán chce jednat výhradně o omezení svého jaderného programu.
Obě země vedly rozhovory v loňském roce v Maskatu za účasti Ománu jako prostředníka, ale ty skončily po vypuknutí íránsko-izraelské války v červnu.
Rozhovory se konají v jednom z nejhorších okamžiků islámské republiky po lednových nejnásilnějších protestech od jejího založení v roce 1979, uprostřed vážné hospodářské krize, silné nespokojenosti veřejnosti, nejhoršího sucha za poslední desetiletí a nedostatku elektřiny a plynu.
Protesty začaly v prosinci kvůli klesajícímu riálu, ale brzy se rozšířily po celé zemi a volaly po konci islámské republiky a skončily potlačením protestů, při nichž Teherán přiznává 3 117 mrtvých. Opoziční organizace, jako je například HRANA se sídlem v USA, však uvádějí počet 6 872 mrtvých, ačkoli nadále ověřují více než 11 000 možných úmrtí a také 40 000 zatčených.
Zvláštní zpravodajka OSN pro Írán, Japonka Mai Sato, sdělila americkým médiím, že podle zpráv lékařů z Íránu mohlo být při represích zabito až 20 000 lidí, ačkoli OSN tvrdí, že tyto údaje je stále obtížné potvrdit.
Situace v Íránu je složitá a nestálá, přičemž ve hře je mnoho faktorů ovlivňujících jak domácí politiku, tak mezinárodní vztahy. Mezinárodní společenství doufá, že jednání v Ománu mohou připravit půdu pro mírové řešení současného napětí, i když cesta k míru a stabilitě v regionu zůstává nejistá.