Írán oběsil Bahmana Chubi Asla, údajného špiona Mossadu, a spolu s rostoucím počtem poprav čelí i obnoveným sankcím ze strany EU a USA. Západ reaguje na pokračující porušování jaderné dohody a rostoucí represivní zásahy íránského režimu.
„Bahman Chubi Asl, který v oblasti databází rozsáhle a záměrně spolupracoval s izraelskou zpravodajskou službou Mossad, byl dnes ráno popraven oběšením,“ informovala íránská justiční agentura Mizan. Oficiální tisková agentura, která neuvedla datum jeho zatčení, vysvětlila, že Choubi Asl byl odsouzen k trestu smrti na základě obvinění z „korupce v zemi“ kvůli spolupráci s izraelskou zpravodajskou službou a rozsudek byl potvrzen Nejvyšším soudem poté, co se obžalovaný odvolal. Podle íránské justice měl oběšený muž, ředitel technologické společnosti, rozsáhlý přístup k „životně důležitým vládním“ datovým bankám, a proto Mossad usiloval o jeho spolupráci.
Mizan uvedl, že Choubi Asl se přiznal, že Izrael se zajímá o informace o citlivých projektech a kritické infrastruktuře, a požádal ho o zprostředkování kontaktů za účelem zavedení vadného nebo kontaminovaného zařízení do země s cílem vyvolat poruchy v klíčových odvětvích. Íránská justice uvedla, že popravený muž absolvoval několik školení a 63 osobních setkání s agenty Mossadu ve Spojených arabských emirátech, Arménii, Indii, Thajsku, Vietnamu, Irsku a Bulharsku.
Související článek
Počet poprav se zvyšuje
Od červnové dvanáctidenní války mezi islámskou republikou a židovským státem se v Íránu výrazně zvýšil počet poprav osob usvědčených ze špionáže pro Izrael. Od té doby bylo oběšeno nejméně osm lidí. Dne 17. září Írán popravil Babaka Šahbázího v procesu, který protiislámští aktivisté označili za „nespravedlivý“, a poté, co byl mučen, aby z něj vynutil přiznání.
Přibývá také odsouzení za spolupráci s Mosadem. V posledním případě byli v sobotu odsouzeni k trestu smrti dva lidé za spolupráci pro izraelské zpravodajské služby. Během červnové války Izrael bombardoval vojenská, jaderná a civilní zařízení a zabil více než 1 000 lidí, včetně desítek vysokých íránských vojenských velitelů a jaderných vědců. Írán odpověděl každodenním odpalováním raket a bezpilotních letounů na izraelské území, což si vyžádalo 30 obětí.
Konflikt mezi Íránem a Izraelem není nový a má hluboké kořeny v geopolitice Blízkého východu. V posledních letech se soupeření vyostřilo kvůli obavám z íránského jaderného programu, který Izrael považuje za existenciální hrozbu. Islámská republika ze své strany opakovaně popírá, že by její jaderný program sloužil k vojenským účelům, a tvrdí, že je určen výhradně k mírovým, civilním účelům. Sankce podpořily tři evropské země: Francie, Německo a Spojené království.
Sankce znovu na stole
Rada Evropské unie, která sdružuje členské státy, se v pondělí dohodla na znovuzavedení řady sankcí vůči Íránu kvůli aktivitám země v oblasti šíření jaderných zbraní, tedy omezujících opatření, která byla pozastavena od vstupu v platnost dohody uzavřené v roce 2015, jež perský jaderný program omezila.
Instituce EU ve svém prohlášení uvedla, že toto rozhodnutí následovalo po reaktivaci sankcí OSN poté, co Rada bezpečnosti OSN zamítla rezoluci předloženou Ruskem a Čínou, která Teheránu umožňovala šestiměsíční odklad.
Sankce (známé jako „snapback“) prosazují tři evropské země (Francie, Německo a Spojené království neboli skupina E3), které se domnívají, že Teherán nesplnil závazky týkající se omezení svého jaderného programu přijaté v dohodě z roku 2015, která omezovala íránský program a od níž Spojené státy v roce 2018 odstoupily, přičemž Írán opakuje, že skupina E3 nesplnila svou část dohody.
Opatření, která byla v pondělí znovu zavedena, zahrnují opatření přijatá v Radě bezpečnosti OSN od roku 2006 postupnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a automaticky transponovaná do práva EU, ale také autonomní opatření klubu EU.
Patří mezi ně zákaz cestování pro jednotlivce, zmrazení majetku pro jednotlivce i subjekty a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám, na něž se vztahují sankce. Existují také hospodářské a finanční sankce, které se vztahují na obchod, finanční a dopravní sektor.
Podle Rady je rovněž zakázán prodej nebo dodávka klíčových zařízení používaných v energetickém odvětví, prodej nebo dodávka zlata, jiných drahých kovů a diamantů, určitého námořního vybavení a určitého softwaru. Pokud jde o finanční sektor, EU znovu zavádí zmrazení aktiv íránské centrální banky a hlavních perských komerčních bank.
Reakce ze strany Západu
V oblasti dopravy EU znovu zavádí opatření, která zamezují íránským nákladním letům přístup na letiště EU a zakazují údržbu a servis íránských letadel nebo nákladních lodí přepravujících zakázané materiály nebo zboží.
Spojené království, Německo a Francie spustily mechanismus opětovného uvalení sankcí, protože se domnívají, že Írán neplní své závazky vyplývající z jaderné dohody z roku 2015, která omezila íránský jaderný program výměnou za zrušení sankcí.
Jaderná dohoda z roku 2015, oficiálně známá jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), byla diplomatickým milníkem, jehož cílem bylo omezit schopnost Íránu vyvíjet jaderné zbraně výměnou za zmírnění hospodářských sankcí. Odstoupení USA od dohody v roce 2018 za vlády Donalda Trumpa a následné opětovné uvalení sankcí však situaci zkomplikovalo, zvýšilo napětí v regionu a ztížilo opětovné vyjednání dohody.
Dopad těchto sankcí je značný a ovlivňuje nejen íránskou ekonomiku, ale i každodenní život jeho občanů. Omezení vedla k růstu inflace a nedostatku základního zboží, což v zemi vyvolalo značné sociální nepokoje.
V této souvislosti hrají zásadní roli mezinárodní vztahy a diplomacie. Jednání o oživení jaderné dohody zůstávají pro světové mocnosti ústředním zahraničněpolitickým tématem, zatímco situace v Íránu nadále znepokojuje mezinárodní společenství.