S přibývajícím věkem se kapacita imunitního systému zhoršuje, populace T-buněk se snižuje a nedokáže tak rychle reagovat na patogeny. Nový výzkum nyní ukazuje, že je možné tento stav zvrátit pomocí inovativního přístupu.
Konkrétně studie na myších ukazuje, že pomocí technologie mRNA (messenger) lze játra přeměnit na dočasný zdroj důležitých imunitních regulačních faktorů, které se během stárnutí přirozeně ztrácejí. Tím se obnoví tvorba nových imunitních buněk, což umožní stárnoucím zvířatům znovu vyvinout silné imunitní reakce a účinně bojovat proti nádorům.
„Pokud dokážeme obnovit něco tak zásadního, jako je imunitní systém, snad pomůžeme lidem zůstat déle bez nemocí,“ říká Feng Zhang z Massachusettského technologického institutu (MIT) v USA.
Kromě MIT se na práci podílejí se také Broad Institute, rovněž v USA, Německé centrum pro výzkum rakoviny a Heidelberský institut pro technologii kmenových buněk a experimentální medicínu. Podrobnosti byly zveřejněny v časopise Nature.
Brzlík a ztráta jeho funkce
Brzlík, malý orgán umístěný před srdcem, hraje klíčovou roli při vývoji a dozrávání T-buněk. Vylučuje také cytokiny a růstové faktory, které pomáhají T-lymfocytům přežít. Od rané dospělosti se však začíná zmenšovat v procesu známém jako involuce brzlíku, což vede k poklesu produkce nových T-buněk; ve věku kolem 75 let je v podstatě nefunkční.
V novém přístupu chtěli vědci vyzkoušet, zda by mohli v těle vytvořit dočasnou „továrnu“, která by vytvářela signály stimulující T-buňky, jež normálně produkuje brzlík. Vybrali si játra, která mají velkou schopnost produkovat bílkoviny i ve stáří a do kterých je snadnější dopravit mRNA než do většiny orgánů. Kromě toho jimi musí projít veškerá krev, která v těle koluje, včetně T-buněk.
As people age, their immune systems decline. But a new study suggests a way to rejuvenate immune function: Stimulating the liver to produce some signals ordinarily generated by the thymus can reverse age-related declines in T-cell populations. https://t.co/cd1vEigfhc
— Massachusetts Institute of Technology (MIT) (@MIT) December 18, 2025
K vytvoření své továrny vědci identifikovali tři imunitní signály, které jsou důležité pro dozrávání T-buněk, vysvětlují v samostatných pracích pracovníci MIT a německých onkologických center. Tyto tři faktory zakódovali do sekvencí mRNA, které by mohly být doručeny lipidovými nanočásticemi. Po vstříknutí do krevního oběhu se tyto částice hromadí v játrech a mRNA je přijímána hepatocyty, které začnou vytvářet proteiny kódované mRNA.
Příznivé účinky
Testy na myších odhalily příznivé účinky. Nejprve vědci vstříkli částice mRNA 18měsíčním hlodavcům, což odpovídá věku člověka kolem 50 let. Po léčbě došlo k významnému nárůstu velikosti a funkce populací T-buněk.
Poté testovali, zda to může zlepšit reakci zvířat na očkování. Očkovali myši ovalbuminem, bílkovinou obsaženou ve vaječných bílcích, která se běžně používá ke studiu reakce imunitního systému na určitý antigen.
U osmnáctiměsíčních myší, které před očkováním dostaly léčbu mRNA, tým zjistil, že populace cytotoxických T-buněk specifických pro ovalbumin se zdvojnásobila ve srovnání s těmi, které léčbu mRNA nedostaly.
Tým nyní plánuje zkoumat tuto skutečnost na dalších zvířecích modelech a identifikovat další signální faktory, které mohou zlepšit funkci imunitního systému. Doufají také, že budou analyzovat, jak léčba ovlivňuje další imunitní buňky, včetně B-buněk.
Budoucí důsledky a výzvy
Tento průlomový objev by mohl mít významné důsledky pro regenerativní medicínu a léčbu nemocí souvisejících s věkem. Schopnost obnovit funkci imunitního systému by mohla zlepšit kvalitu života starších lidí a umožnit jim účinněji bojovat s infekcemi a nemocemi.
Než však bude možné tuto technologii použít u lidí, je třeba vyřešit některé problémy. Jedním z hlavních problémů je zajištění dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti léčby. Kromě toho je zásadní pochopit, jak léčba ovlivňuje ostatní systémy v těle a zda nemá nežádoucí vedlejší účinky.
Využití mRNA k modifikaci biologických funkcí je rozvíjející se obor s obrovským potenciálem, ale také s riziky, která je třeba pečlivě řídit. Probíhající výzkum a budoucí klinické zkoušky budou nezbytné pro určení proveditelnosti této technologie v humánních aplikacích.