Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Rusko za hlavní hrozbu pro bezpečnost Evropy a NATO. V rozhovoru varoval, že Moskva vede s Evropou strategickou konfrontaci – nejen vojenskou, ale i hybridní – a že Evropané se musí připravit na možnost velkého konfliktu v příštích letech. Podle něj slabost vůči Rusku otevírá dveře jeho agresi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý upozornil, že jednou z hlavních hrozeb, která se vznáší nad zeměmi Evropské unie a NATO, je Rusko, a proto varoval, že by bylo chybou být slabý tváří v tvář strategické konfrontaci, kterou Moskva vede s Evropou.
„Rusko vede s Evropany strategickou konfrontaci (…) Bylo by chybou být tváří v tvář této hrozbě slabí,“ řekl Macron v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL a televizi M6 několik hodin před odpoledním videokonferenčním setkáním členů Koalice ochotných, která byla v březnu vytvořena na podporu Ukrajiny.
Podle francouzského prezidenta vede Rusko na evropské půdě, včetně Francie, hybridní válku a uvedl, že jeho země se musí „připravit na možnost velké konfrontace vysoké intenzity v sousedství Evropy v letech 2027 až 2030, souběžně s masivním nárůstem hybridních útoků na jejím území“.
Související článek
Macron má na mysli hybridní válku, která zahrnuje kombinaci konvenčních a nekonvenčních vojenských taktik, jako jsou kybernetické útoky, dezinformace a využívání žoldáků k destabilizaci cílových zemí. Tento typ války se snaží využít zranitelných míst nepřítele, aniž by vyvolal přímou vojenskou reakci. Nedávným příkladem tohoto typu války je využívání skupin, jako je Wagnerova skupina, ruská polovojenská organizace, která byla obviněna z působení v několika konfliktech po celém světě, včetně Ukrajiny a Sýrie, k prosazování ruských zájmů bez přímé účasti ruského státu.
Jako příklad takových destabilizačních akcí, kterými Francie trpí již několik let, hlava státu uvedla narážky na „antisemitské“ a „protimuslimské“ akce. „Platí lidi, žoldáky, a podněcovala lidi, aby v naší zemi prováděli destabilizační činnosti, ať už jde o antisemitské akce, nebo protimuslimské provokace,“ řekl.
Kromě toho Rusko provokuje svými prohlášeními v jaderných otázkách, provádí kybernetické útoky, napadá naše nemocnice a informační systémy, vede dezinformační válku s cílem podkopat morálku a provádí své provokace prostřednictvím imigrace, bezpilotních letounů a války na Ukrajině.
Francouzská hlava státu rovněž narážela na množící se ruské vpády do vzdušného prostoru několika zemí a kybernetické útoky na denní bázi na naše demokracie. Macron zdůraznil, že postoj Ruska je nyní mnohem agresivnější a na obranu věnuje více než třetinu svého rozpočtu.
„Vyrábí ponorky, rakety, tanky a financuje armády ve třetích zemích, aby je mohlo poslat na ukrajinskou frontu nebo nám zítra vyhrožovat, pokud budeme slabí, protože má širokou škálu vybavení. A my jsme v dosahu tohoto vybavení. Interbalistické rakety: jsme jim vystaveni všichni,“ varoval. Proto trval na svém: „Pokud budeme na Ukrajině slabí, pokud řekneme ‚to už není náš problém, oni jsou daleko (…)‘, v ten den vysíláme signál slabosti.“ A dodal: „V den, kdy vyšleme signál slabosti Rusku, které za posledních deset let učinilo strategické rozhodnutí stát se opět imperiální mocností, to znamená postupovat tam, kde jsme slabí, pak bude postupovat dál.“
„Musíme ukázat, že nejsme slabí tváří v tvář mocnosti, která nás nejvíce ohrožuje,“ zdůraznil Macron a ujistil, že analýzu nebezpečí, které představuje Rusko, sdílejí všichni spojenci v Evropě. V tomto smyslu považoval za evidentní potřebu posílit ve Francii pakt mezi armádou a národem, ačkoli odmítl potvrdit, zda příští čtvrtek oznámí zavedení dobrovolné vojenské služby ve Francii, jak tvrdila některá média. Zdůraznil však, že „v době, kdy se válka stává hybridní, je nezbytné, aby co nejvíce našich spoluobčanů pochopilo, co jsou naše ozbrojené síly, jak fungují a jak se podílejí na záloze“.
Nyní chtěl Macron „hned teď rozptýlit jakékoli mylné představy o tom, že se chystáme poslat naše mladé lidi na Ukrajinu“. „V žádném případě tomu tak není,“ zdůraznil. Macron se tak snažil objasnit polemiku a obavy, které minulý týden vyvolal jeho náčelník generálního štábu obrany generál Fabien Mandon, jenž ujistil, že tváří v tvář zvýšené mezinárodní hrozbě musí být země připravena „přijmout ztrátu svých dětí“.
Současná situace mezi Ruskem a Evropou připomíná studenou válku, kdy bylo napětí mezi Západem a Sovětským svazem nejvyšší. Povaha hrozby se však vyvinula. Namísto přímé jaderné konfrontace patří mezi moderní taktiky kybernetické útoky a dezinformace, které jsou méně viditelné, ale stejně nebezpečné. Kybernetické útoky mohou například ochromit kritickou infrastrukturu, jako jsou energetické sítě a zdravotnické systémy, zatímco dezinformace mohou podkopat důvěru veřejnosti v demokratické instituce.
Macronovo varování před ruskou hrozbou zdůrazňuje, že Evropa musí zůstat jednotná a ostražitá. Bezpečnost kontinentu závisí na schopnosti jeho vedoucích představitelů přizpůsobit se novým formám války a chránit své občany před viditelnými i neviditelnými hrozbami.