Hubbleův teleskop před nedávnem nové informace týkající se doby rotace planety Uran. Den zde podle všeho trvá déle, než se původně předpokládalo.
Podle nově získaných poznatků trvá jeden den na Uranu 17 hodin, 14 minut a 52 sekund. To je o 28 sekund delší doba rotace, než jakou vypočítala sonda Voyager 2 při svém průletu v roce 1986. K novým hodnotám dospěli astronomové díky datům z Hubbleova vesmírného dalekohledu, který pozoroval polární záře na Uranu po dobu deseti let. Současný údaj je tak zhruba 1000krát přesnější než ten dosavadní. Tento průlom umožnil přesnější pochopení rotace Uranu a podpořil planetární vědecký výzkum přesnými údaji.
Vědci opravili dlouhodobě chybné výpočty
Přesná měření rotace planet jsou klíčová pro pochopení vnitřní dynamiky řady kosmických těles. Dřívější kosmické modely založené mnohdy na zastaralých sezónních údajích byly neefektivní a bránily vědcům v přesném sledování magnetické osy Uranu. Nyní však mohou vědci sladit polární data z posledních 40 let a připravit se na budoucí mise k Uranu.
CAPE CANAVERAL, Florida — A day at Uranus just got a little longer.
Scientists reported Monday that observations by the Hubble Space Telescope have confirmed it takes Uranus 17 hours, 14 minutes and 52 seconds to complete a full rotation. That's 28 seconds longer than estimates… pic.twitter.com/Q3pi18LTLx
— The Manila Times (@TheManilaTimes) April 8, 2025
Laurent Lamy, vedoucí astronomického týmu na pařížské observatoři, zdůraznil význam tohoto objevu. Poznamenal, že toto měření nejenže poskytuje zásadní údaje pro planetární vědce, ale také řeší dlouholetou vědeckou hádanku. Tuto metodiku by bylo možné potenciálně aplikovat na jakékoli nebeské těleso s polární září a magnetosférou, což by nabídlo nový způsob určování rotačních period.
Hubbleův teleskop přináší cenné informace
Bez rozsáhlého sběru dat Hubbleovým vesmírným dalekohledem by detekce periodického signálu s takovou přesností nebyla možná. Od svého vypuštění v roce 1990 se Hubble stal základním kamenem astronomického výzkumu a odhalil nové poznatky o Uranu a dalších nebeských tělesech.
Studie publikovaná letos v dubnu v časopise Nature Astronomy zdůrazňuje trvalou roli sondy ve výzkumu vesmíru. Skutečnost, že zařízení prozkoumává kosmos již více než 35 let, podtrhuje význam trvalého pozorování v planetární vědě. Díky kontinuálním výzkumným pracím mohou astronomové odhalit dříve skryté zákonitosti, zpřesnit své modely výzkumu vesmíru a zlepšit naše chápání sluneční soustavy.
Důsledky pro chystané kosmické mise k Uranu i dál
Zpřesněné poznatky o rotační periodě Uranu otevírají vědcům nové možnosti výzkumu. Přesné údaje o rotaci výrazně zlepší studium magnetického pole, atmosféry a vnitřního složení planety. Tato zjištění jsou zásadní pro plánování budoucích misí k Uranu, které slibují další poznatky o tomto záhadném plynném obrovi.
Zjištění podtrhuje hodnotu prodloužených misí kosmických observatoří a pokroku v oblasti kosmických technologií. Využitím nejmodernější technologie teleskopů a prodloužených misí mohou vědci získat hlubší vhled do planetárních procesů. Vzhledem k tomu, že se pozornost přesouvá na Uran, může se po rozsáhlém studiu sousedních planet stát ústředním bodem výzkumu hlubokého vesmíru.
Tento objev patří k nejvýznamnějším v planetární vědě a potvrzuje, že Uran rotuje pomaleji, než se dosud odhadovalo. Hubbleův vesmírný dalekohled během deseti let pozorování poskytl zpřesněný pohled na rychlost rotace Uranu, čímž vyřešil dlouholetou záhadu a otevřel nové možnosti studia tohoto vzdáleného ledového obra. Každý nový objev v oblasti výzkumu sluneční soustavy zlepšuje naše chápání složitého a dynamického vesmíru, který obýváme.