Donald Trump vyvíjí diplomatický tlak na své spojence, aby vyslali válečné lodě do Hormuzského průlivu, úzkého námořního průlivu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází pětina světové ropy, a mocnosti jako Francie, Německo, Japonsko a Austrálie to odmítají.
Izrael mezitím ujišťuje, že jeho obranné kapacity zůstávají nedotčeny a že vojenská kampaň proti Teheránu bude pokračovat ještě několik týdnů.
Spojenci říkají Trumpovi ne
Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz tlumočil vzkaz Bílého domu televizi CNN: „To je to, o co prezident Donald Trump žádá svět: aby se celý zapojil. Írán nemůže držet své ekonomiky jako rukojmí a my rozhodně vítáme, podporujeme a dokonce požadujeme jejich zapojení, aby pomohly svým vlastním ekonomikám.“
Trump zvýšil tón v rozhovoru pro Financial Times, kde varoval, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost„, pokud členské země nebudou spolupracovat. „Je vhodné, aby lidé, kteří z průlivu těží, pomohli zajistit, aby se tam nestalo nic špatného,“ řekl a poukázal na energetickou závislost Evropy a Číny na ropě z Perského zálivu.
„Pokud nebude žádná reakce nebo bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal. Již v sobotu prezident na sociální síti Truth zveřejnil příspěvek, v němž vyzval Čínu, Francii, Japonsko, Jižní Koreu a Spojené království, aby do oblasti vyslaly lodě, aby Hormuzský průliv „již nebyl hrozbou pro národ„.
„Nyní uvidíme, zda nám pomohou. Protože já už dlouho říkám, že my tu budeme pro ně, ale oni tu nebudou pro nás. A já si nejsem jistý, že tam budou.“
Mezinárodní reakce však byla pro Washington zklamáním. Po sobotním odmítnutí Francie šéf německé diplomacie Johann Wadephul v neděli vyloučil jakoukoli přímou účast: „Abych odpověděl na otázku, zda se aktivně zapojíme do této konfrontace: ne„. Tato odmítnutí v pondělí zopakovala australská vláda a japonská premiérka Sanae Takaičiová, tradičně blízký spojenec USA.
Vlažná reakce spojenců přiměla Trumpa k tomu, aby během rozhovoru pro FT vytáhl paralelu s Ukrajinou: „S Ukrajinou jsme jim pomáhat nemuseli. Ukrajina je od nás vzdálená tisíce kilometrů… Ale my jsme jim pomohli.“ Na závěr dodal: „Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Protože já už dlouho říkám, že my tu budeme pro ně, ale oni tu nebudou pro nás. A nejsem si jistý, že tam budou oni„.
Peking se vyhýbá angažmá
Trump rovněž vyzval Čínu ke spolupráci a argumentoval tím, že asijský gigant „získává 90 procent ropy z průlivu„. Dokonce naznačil, že jeho plánovaná návštěva Pekingu na konci měsíce by mohla být odložena, pokud se mu nejprve nedostane čínské pomoci.
Čínské úřady se však vyhýbají jakýmkoli závazkům. Mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien v pondělí připustil, že situace v průlivu a jeho přilehlých vodách je „napjatá“, ovlivňuje mezinárodní lodní a energetické trasy a podkopává regionální a globální stabilitu. Vyzval však „všechny strany“, aby okamžitě ukončily vojenské akce a vyhnuly se další eskalaci.
Na přímou otázku, zda Peking obdržel od Washingtonu nějakou žádost o připojení k námořní koalici a zda vyšle lodě, se Lin vyhnul konkrétní odpovědi a pouze uvedl, že Čína komunikuje se „všemi příslušnými stranami“ a je odhodlána deeskalovat napětí.
Izrael: „Dlouhá válka“ s tisíci nevyřešenými cíli
Izraelské ozbrojené síly v neděli popřely, že by navzdory masivním útokům ze strany Íránu a Hizballáhu trpěly nedostatkem interceptorů, raket používaných systémy protivzdušné obrany k neutralizaci nepřátelských raket a dronů. Vojenský mluvčí generál Effie Defrin uvedl, že obranný arzenál je dostatečný, a odhadl, že konflikt by se mohl protáhnout na dalších tři až šest týdnů vzhledem k tomu, že „zbývají tisíce cílů“.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar toto poselství posílil prohlášením, že ofenziva proti Teheránu neskončí, dokud nebudou odstraněny „existenční hrozby“, které Islámská republika představuje.
Izraelská armáda bombardovala kasárny íránských Revolučních gard, známých jako IRGC, a jednotek Basídž, polovojenských milicí režimu, v západoíránském městě Hamadán. Současně nařídila urychlenou evakuaci okrajových oblastí Dahíje, jižního předměstí Bejrútu, které je historickou baštou Hizballáhu, před hrozícími vojenskými operacemi.
Írán reaguje balistickými raketami a hrozbami vůči Netanjahuovi
Z Teheránu ministr zahraničí Abbás Arakčí odmítl nabídnout časový horizont ukončení bojů a zdůraznil, že válka skončí teprve tehdy, „až si budeme jisti, že se nebude opakovat a že budou vyplaceny reparace“.
„Skončí, až budeme mít jistotu, že se nebude opakovat a že budou zaplaceny reparace.“
Revoluční gardy po odpálení první vlny raket na izraelské území v časných ranních hodinách slíbily „neúnavně pronásledovat“ izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončily jeho život. Ve druhé vlně vypálila deset balistických raket a bezpilotní letouny na americká a izraelská velitelská centra na Blízkém východě. Ve třetí vlně bojově debutovala balistická raketa Sejil na pevné palivo, která zasáhla izraelské území a způsobila materiální škody a jedno středně těžké zranění.
Uprostřed těchto výměn zasáhl bezpilotní letoun základnu Ali Al Salem v Kuvajtu, kde jsou rozmístěny italské a americké jednotky, a zničil italský letoun, aniž by způsobil ztráty na životech.
Humanitární rovnováha v Íránu a Libanonu
Íránské úřady v neděli uvedly, že při ostřelování civilních oblastí zahynulo od začátku války 28. února 16 zdravotníků a 223 jich bylo zraněno. Rovněž informovaly o poškození 152 zdravotnických zařízení na celém území.
Mohammad Jamalian, člen zdravotního výboru íránského parlamentu, uvedl, že bylo provedeno 702 operací, 16 510 zraněných bylo propuštěno z nemocnice a 1 584 zraněných je stále v nemocnici. Teherán neaktualizoval celkový počet obětí konfliktu od 5. března, kdy oficiálně oznámil 1 230 mrtvých.
V Libanonu bylo v neděli při izraelských útocích zabito nejméně 14 lidí, z toho sedm ve městě Nabatieh na jihu země. Počet obětí na libanonské půdě od vypuknutí války tak nyní činí 826.
Nouzová dodávka ropy k omezení energetických dopadů
V reakci na krizi způsobenou uzavřením Hormuzského průlivu, které oznámil nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, oznámila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) okamžité uvolnění 400 milionů barelů ropy, což je jednotka odpovídající přibližně 159 litrům, ze strategických rezerv v Asii a Oceánii. Zásoby držené v Americe a Evropě začnou proudit koncem března. Členské země již předložily své příslušné plány na realizaci tohoto mimořádného opatření, jehož cílem je stabilizovat trh dodatečnou nabídkou.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) včera potvrdila okamžité uvolnění 400 milionů barelů ropy ze zásob v Asii a Oceánii, zatímco zásoby v Americe a Evropě budou přicházet od konce března.
Americký ministr energetiky Chris Wright je přesvědčen, že konflikt brzy skončí, a předpovídá, že cena benzínu během léta klesne pod tři dolary za galon, což je objemová míra odpovídající téměř 3,8 litru, a po skončení války bude „energie více, ceny budou přijatelnější a riziko menší„. Od začátku konfliktu 1. března se průměrná cena za galon vyšplhala z 2,94 USD na sobotních 3,70 USD.
Evropa se obává migrační vlny
Zatímco OSN dnes jedná o nějakém řešení krize v Hormuzu, evropští představitelé zaměřují svou pozornost také na možný exodus lidí prchajících před válkou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli vyzvala k aktivaci „všech nástrojů migrační diplomacie“ a zdůraznila význam spolupráce s tranzitními zeměmi, jako je Turecko, které od roku 2021 obdrželo od EU více než 1,1 miliardy eur na posílení svých hranic, a také s Pákistánem a Libanonem, kde konflikt vygeneroval již téměř milion vnitřně vysídlených osob.
Deset milionů dolarů pro vůdce Revolučních gard
Současně ministerstvo zahraničí v neděli prostřednictvím svého programu Odměny za spravedlnost oznámilo, že nabízí až 10 milionů dolarů „za informace o klíčových vůdcích íránských Islámských revolučních gard (IRGC) a jejich složek“.
„Tyto osoby velí a řídí různé složky IRGC, které plánují, organizují a provádějí teroristické činy po celém světě,“ uvádí se podle amerických médií na internetových stránkách ministerstva zahraničí. Instituce připomíná, že CGRI byla 15. dubna 2019 označena za zahraniční teroristickou organizaci podle článku 219 zákona o přistěhovalectví a státní příslušnosti.
Washington tvrdí, že „CGRI je zodpovědná za četné útoky proti Američanům a americkým zařízením, včetně útoků, při nichž byli zabiti američtí občané. Od svého založení v roce 1979 hraje IRGC ústřední roli při provádění íránské zahraniční politiky.„
Na seznamu je i samotný Mojtaba Chameneí, syn Alího Chameneího, který zastával funkci nejvyššího vůdce téměř čtyři desetiletí, než byl 28. února, v první den bombových útoků, v Teheránu zavražděn. Na seznamu se objevuje také Alí Larídžání, šéf národní bezpečnosti, a Alí Asghar Hejdžazí, bývalý náčelník štábu zesnulého ajatolláha.
Zdravotní stav nového nejvyššího vůdce je předmětem spekulací. Americký ministr války Pete Hegseth v pátek uvedl, že Mojtaba Chameneí je zraněný a pravděpodobně znetvořený. Íránský ministr zahraničí Arakčí však tyto zprávy o den později v rozhovoru pro MS Now popřel: „Určitě brzy uvidíte, myslím, že s novým nejvyšším vůdcem není žádný problém. Včera poslal své poselství a bude plnit své povinnosti. Své povinnosti plní v souladu s ústavou a bude je plnit i nadále.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli vyzvala evropské lídry, aby v souvislosti s možnými migračními toky aktivovali „všechny nástroje migrační diplomacie“.