Jednasedmdesátiletý pacient s cirhózou a rakovinou jater přežil téměř šest měsíců s geneticky modifikovanými transplantovanými vepřovými játry. Tento průkopnický případ otevírá potenciální cestu k překlenutí celosvětového rozdílu mezi poptávkou po orgánech a jejich dostupností.
Tento nález, o němž ve čtvrtek informoval časopis Journal of Hepatology, je milníkem, neboť se jedná o první pomocnou (ze zvířete na člověka) xenotransplantaci jater z geneticky modifikovaného prasete živému lidskému příjemci. Jde o tzv. pomocnou transplantaci, protože pacientova játra nebyla zcela odstraněna.
Jiný výzkum, který rovněž vedli čínští vědci a jehož studie vyšla začátkem tohoto roku v časopise Nature, popisuje transplantaci geneticky modifikovaných prasečích jater pacientovi s mozkovou smrtí. Tato prasečí játra měla šest modifikovaných genů, zatímco tato játra jich měla deset.
Příběh průlomového pacienta
Pacient, na němž byla vykonána transplantace, měl cirhózu spojenou s hepatitidou B a těžký hepatocelulární karcinom v pravém laloku (bez známých metastáz) a nebyl kandidátem na resekci nebo klasickou transplantaci lidských jater.
Xenotransplantace nebyla zamýšlena jako kurativní léčba rakoviny, ale jako podpůrná strategie, která měla zabránit selhání jater po odstranění nádoru, protože zbývající játra byla nedostatečná.
Chirurgové implantovali pomocný štěp z malého prasátka Diannan, velmi charakteristického pro čínskou provincii Yunnan, s genetickými úpravami pro zlepšení imunitní a srážlivé kompatibility.
Štěp fungoval účinně první měsíc po operaci, produkoval žluč a syntetizoval srážecí faktory, bez známek hyperakutní nebo akutní rejekce, uvádějí vědci.
Nicméně 38. den byl štěp odstraněn v důsledku rozvoje trombotické mikroangiopatie spojené s xenotransplantací, což je závažná komplikace související s aktivací komplementu a poškozením endotelu.
Léčba inhibitorem komplementu a výměna plazmy tuto komplikaci úspěšně vyřešily. Přesto pacient v následujících dnech opakovaně trpěl epizodami gastrointestinálního krvácení a zemřel 171. den od data transplantace.
Podle vědců tato práce dokazuje, že geneticky modifikovaná prasečí játra mohou u člověka plnit klíčové metabolické a syntetické funkce, a zároveň poskytuje vhled do biologických komplikací a etických problémů, které stále omezují dobré dlouhodobé výsledky.
„Tento případ dokazuje, že geneticky modifikovaná prasečí játra mohou u člověka fungovat po delší dobu,“ uvádí ve svém prohlášení jeden z autorů, Beicheng Sun, výzkumný pracovník oddělení hepatobiliární chirurgie na čínské univerzitě Anhui.
Budoucnost xenotransplantace
Xenotransplantace neboli mezidruhová transplantace orgánů je předmětem zájmu již několik desetiletí vzhledem k rostoucí poptávce po lidských orgánech určených k transplantaci. S rozvojem technologie úpravy genů bylo možné upravit geny prasat tak, aby jejich orgány byly kompatibilnější s lidským tělem, a tím se snížilo riziko odmítnutí orgánů.
Tento přístup má nejen potenciál zachránit životy, ale mohl by také snížit tlak na čekací listiny na transplantaci, které jsou často dlouhé a pro pacienty a jejich rodiny zoufalé. Xenotransplantace však přináší etické a bezpečnostní problémy, které je třeba pečlivě řešit. Možnost přenosu zoonotických onemocnění a neočekávaných imunitních reakcí jsou významnými problémy, které vyžadují další výzkum.
Navzdory těmto výzvám vidí odborníci v oblasti regenerativní medicíny a transplantací pro xenotransplantace slibnou budoucnost. Po dalším výzkumu a klinických zkouškách je možné, že v nepříliš vzdálené budoucnosti se geneticky modifikované zvířecí orgány stanou schůdným řešením nedostatku lidských orgánů.