Americký prezident Donald Trump varoval, že Hamás čelí nebezpečným následkům, pokud odmítne předat kontrolu nad Gazou, jak je stanoveno v jeho mírovém plánu na ukončení války.
K závazku Hamásu, který v rámci první fáze Trumpova mírového plánu souhlasil s propuštěním izraelských rukojmí v Gaze, prezident uvedl, že „to ukáže až čas“. Ve výměně vzkazů, k níž došlo v sobotu před Trumpovým oznámením, že Izrael souhlasil s počáteční linií stažení ze svých pozic v pásmu, americký prezident uvedl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasí s pozastavením bombardování a podporuje jeho vizi.
Trump uvedl, že „brzy“ bude mít více informací o záměrech Hamásu, a dodal, že očekává, že se jeho návrh na příměří v Gaze, které by vstoupilo v platnost po předání všech izraelských rukojmí výměnou za palestinské vězně, stane skutečností.
Americký prezident již v sobotu varoval Hamás, že „nebude tolerovat průtahy“, které by mohly dohodu ohrozit. V neděli prezident v odpovědích novinářům v Bílém domě před odjezdem na oslavy 250. výročí založení amerického námořnictva ve Virginii zdůraznil, že „jde o velkou dohodu pro Izrael, pro celý arabský svět, pro celý muslimský svět a pro celý svět“.
Související článek
K propuštění rukojmí Trump uvedl, že delegace Izraele a Hamásu, zprostředkované Egyptem, Katarem a USA, „právě jednají“. „V posledních dnech zahájili jednání. Uvidíme, jak to dopadne. Ale podle mých informací to jde velmi dobře,“ dodal k dialogu, který má oficiálně začít zítra, v pondělí, v Káhiře.
Trumpův dvacetibodový návrh předpokládá v první fázi výměnu 48 rukojmích, živých i mrtvých, za palestinské vězně.
Trumpův dvacetibodový návrh předpokládá v první fázi výměnu 48 živých i mrtvých rukojmích za palestinské vězně, po níž by v pásmu Gazy nastalo okamžité příměří. Součástí plánu je také vytvoření přechodné vlády, na kterou by dohlížel sám Trump a bývalý britský premiér Tony Blair, a také možnost jednat v budoucnu o vzniku palestinského státu, čemuž se izraelská vláda brání.
Hamás požadoval, aby se o některých bodech návrhu jednalo, na což dnes Netanjahu odpověděl, že palestinská militantní skupina „ho (plán) musí přijmout v celém rozsahu“. „Nekrmte krokodýla, protože si vás přijde hledat,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro Euronews s odkazem na evropské představitele a zdůraznil, že „je nyní odpovědností Hamásu“, aby přijal dohodu podporovanou USA a vrátil rukojmí, která stále drží.
Pokud Hamás odmítne přijmout plán v plném rozsahu, Netanjahu varoval, že Washington plně podpoří Izrael v jeho úsilí o vojenské ukončení konfliktu. „Doufejme, že se nám ho podaří ukončit hákem nebo lstí,“ řekl v rozhovoru pro televizní stanici ve francouzském Lyonu dva dny před výročím útoků Hamásu na izraelské území ze 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí.
Dohoda „by mohla být začátkem konce války“, uvedl Netanjahu s tím, že důvodem, proč ji Hamás přijímá, je to, že si uvědomil, že jeho konec „je blízko“ kvůli izraelským vojenským operacím.
Izraelský politik byl velmi kritický k evropským představitelům a tvrdil, že nedávná vlna uznání palestinského státu je podle něj „poslední odměnou Hamásu po největším masakru proti Židům od holocaustu“. Tvrdil také, že Evropa „podlehla terorismu Hamásu“ a „propagandě“, přičemž měl na mysli zprávy mezinárodních médií o humanitární katastrofě v Gaze. „Doufám, že Evropa změní kurz,“ řekl, protože „bojuje v bitvě svobodného světa, aby zabránila barbarům vtrhnout do Evropy“.
V neděli izraelské ministerstvo zahraničí oznámilo, že 29 zadržených osob z flotily Global Sumud ze Španělska, Portugalska a Nizozemska bylo deportováno do Madridu. „Izrael chce, aby všichni účastníci této provokace byli co nejdříve deportováni, ale někteří z nich se záměrně rozhodli prodlužovat právní proces deportace a raději zůstali v Izraeli,“ uvedlo ve zprávě na X. straně.
Dodal, že „všechna zákonná práva“ účastníků flotily, kterou označil za „reklamní trik“, jsou „plně zaručena“.
Dodal, že „všechna zákonná práva“ účastníků flotily, kterou nazývá „reklamním trikem“, jsou „plně zaručena“.
Podle ministra zahraničí Josého Manuela Albarese je mezi deportovanými do Španělska 21 ze 49 Španělů, které Izrael zadržel. Právní tým flotily, Adalah, v neděli odsoudil „vážné zneužití“ účastníků mise zadržovaných v Izraeli poté, co izraelské ministerstvo zahraničí v prvním komuniké ujistilo, že zákonná práva aktivistů jsou „plně respektována“.
Nevládní organizace uvedla, že její členové byli vystaveni podmínkám, které představují „jasné porušení“ jejich práv podle mezinárodního práva. Právník flotily v neděli agentuře EFE sdělil, že celkem 478 členů posádky ze 42 lodí mise bylo zatčeno poté, co Izrael zadržel jejich lodě v mezinárodních vodách, přičemž po deportacích v posledních dvou dnech zůstalo ve vězení asi 300 osob.
Jsou drženi ve věznici Saharonim v Negevské poušti na jihu Izraele, ve věznici s vysokou ostrahou, která byla vybudována pro nelegální migranty připlouvající ze sousedního Egypta a nyní jsou v ní drženi palestinští vězni, z nichž někteří byli odsouzeni na doživotí. Jako první jsou deportováni ti, kteří podepíší souhlas s deportací, a nejdéle ti, kteří odmítají být deportováni z Izraele, pro něž je zahájeno soudní řízení, které musí schválit soudce.
Situace v Gaze a konflikt mezi Izraelem a Hamásem jsou již několik desetiletí předmětem mezinárodní pozornosti. Pásmo Gazy, úzký pás země na pobřeží Středozemního moře, je místem konfliktu od vzniku státu Izrael v roce 1948. Hnutí Hamás, které Gazu ovládá od roku 2007, je Izraelem, USA a EU považováno za teroristickou skupinu, ačkoli mnoho Palestinců jej vnímá také jako hnutí odporu. Napětí v regionu se v posledních letech stupňuje, dochází k četným střetům mezi izraelskými silami a bojovníky Hamásu, které mají za následek četné civilní oběti a humanitární krizi v Gaze.
Konflikt vyvolal mezinárodní diskusi o nejlepším způsobu dosažení míru v regionu. Někteří odborníci se domnívají, že klíčem k vyřešení konfliktu by mohlo být dvoustátní řešení, které by zahrnovalo vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele. Mírová jednání však již několik let váznou a situace na místě zůstává napjatá a nestabilní.
Mezinárodní společenství vyjádřilo znepokojení nad humanitární situací v Gaze, kde se obyvatelstvo potýká se značnými problémy, včetně omezeného přístupu k čisté vodě, elektřině a lékařské péči. Organizace spojených národů a další humanitární organizace vyzvaly obě strany, aby ukončily nepřátelské akce a umožnily přísun humanitární pomoci do oblasti. V této souvislosti Trumpovy výroky a kroky Izraele a Hamásu pozorně sleduje mezinárodní společenství, které doufá v mírové a trvalé řešení konfliktu v Gaze.