Služba OSNMA je k dispozici zdarma a exponenciálně ztěžuje hacknutí polohového signálu.
Jeden pilot letěl nad Baltským mořem, když mu náhle všechny navigační systémy hlásily, že se nachází desítky kilometrů od své skutečné polohy, a kreslily přízračné kruhy nad ruským územím. O několik týdnů dříve na Blízkém východě nahlásilo více než 20 posádek letadel „totální selhání navigace“, což donutilo řídící letového provozu k navádění naslepo.
Nejednalo se o technické problémy
Šlo o záměrné útoky na systémy GPS, známé jako spoofing. Při těchto útocích vysílá silný pozemní vysílač falešné signály, které napodobují satelity, a tím klamou letadlo, aby vypočítalo nesprávnou polohu a trasu.
Již v roce 2012 tým z Texaské univerzity prokázal, že je možné převzít kontrolu nad civilním dronem pomocí spoofingu. V roce 2017 se objevily první případy u lodí proplouvajících Černým mořem. Dnes jsou Baltské moře a Perský záliv černými body, kde námořní provozovatelé a letecké společnosti běžně hlásí podobné incidenty.
Reakce Evropy
Letecký průmysl se zatím katastrofám vyhnul díky redundantním systémům a zkušenostem pilotů. Hrozba je však reálná, roste a potřebuje robustní technologické řešení.
Proto konstelace Galileo, evropský systém GPS, právě oficiálně aktivovala službu OSNMA: dodatečnou bezpečnostní vrstvu, která takové podvody ztěžuje, aniž by se snížil výkon nebo přesnost určení polohy.
Jak OSNMA funguje
Ověření pravosti navigačních zpráv v rámci otevřené služby (OSNMA) je druh digitální pečeti pravosti, která je uživatelům systému Galileo k dispozici zdarma. V podstatě se jedná o kryptografický protokol, který vkládá autentizační údaje do samotného signálu polohového systému. Konkrétně ve zprávě I/NAV signálu E1-B; jde o místo, které je již vyhrazeno, a proto nemá vliv na výkon služby.
Postup, jak získat kompatibilní přijímač, spočívá v získání kryptografického veřejného klíče od Evropského střediska služeb GNSS. Při příjmu signálu přijímač použije tento klíč k ověření „digitálního podpisu“ zprávy. Pokud je podpis falešný nebo neexistuje, přijímač pozná, že se jedná o podvrh, a může na to upozornit pilota nebo autonomní systém.
Omezené možnosti
OSNMA exponenciálně ztěžuje falšování signálu Galileo. Nezabraňuje však rušení, tj. tomu, že někdo ruší signál útokem hrubou silou, který zahltí přijímače. To je také dobrá zpráva: již nestačí vysílat falešný signál; kryptografický podpis by musel být také padělán v reálném čase, což je obrovský výpočetní výkon.
OSNMA nebude sloužit pouze ke zvýšení bezpečnosti při řízení leteckého a námořního provozu. Bude také klíčem k budoucnosti autonomních automobilů, inteligentních tachografů a systémů placeného provozu na silnicích. Dokonce i pro odvětví, jako jsou telekomunikace, energetika a finančnictví, která se při synchronizaci svých operací spoléhají na velmi přesný časový signál.
Význam systému Galileo v globálním kontextu
Galileo není jen alternativou k americkému systému GPS, ale představuje snahu o zajištění technologické nezávislosti Evropy v oblasti satelitní navigace. Tento systém nabízí zvýšenou přesnost určování polohy, díky čemuž je ideální pro kritické aplikace vyžadující vysokou přesnost. Kromě toho Galileo poskytuje další služby, jako je pátrací a záchranná služba (SAR), která zlepšuje schopnost reakce na mimořádné události tím, že zkracuje dobu potřebnou k nalezení osob v nouzi.
Vývoj systému Galileo rovněž podporuje inovace v evropském technologickém průmyslu, čímž podporuje hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v odvětvích souvisejících s technologiemi družicové navigace. Po úplném zavedení družic je Galileo na dobré cestě stát se základním pilířem globální navigační infrastruktury, který doplní a zdokonalí stávající systémy.
