Začátkem března se Sergey Brin, jeden ze zakladatelů společnosti Google, podělil o svou strategii, jak ovládnout závod s umělou inteligencí.
Podle Brina je jedinou možností, jak Google předběhnout konkurenci, certifikace 60hodinového pracovního týdne, což by vedlo k tomu, že by mnoho zaměstnanců pracovalo 10 hodin denně od pondělí do soboty. Brinův názor podle očekávání vyvolal řadu kontroverzí, ale znovu upozornil na nadměrnou pracovní dobu, kterou zažívají pracovníci v technologickém sektoru.
V posledních měsících se v souvislosti s rozvojem umělé inteligence objevila nová myšlenková škola, která již neobhajuje práci desítky hodin týdně, ale spíše opak. Jedním z hlavních zastánců této teorie je Bill Gates, tvůrce společnosti Microsoft, který věří, že umělá inteligence by nám mohla poskytnout možnost mít více volného času. Proto jen několik týdnů po všech kontroverzích, které Brinův názor vyvolal, se společnost Google brání, že integrace umělé inteligence do pracovního sektoru by nám mohla poskytnout mnoho hodin odpočinku.
Související článek
Google obhajuje využití umělé inteligence v administrativním prostředí
Jak poznamenal deník Reuters, americká společnost tvrdí, že pracovníci by mohli ušetřit až 122 hodin ročně, pokud by začali používat nástroje založené na umělé inteligenci při administrativních úkonech. Ve skutečnosti jde jejich přesvědčení ještě dál, neboť se domnívají, že regiony, jako je Velká Británie, by mohly díky růstu založenému na AI získat odhadem 473 miliard eur (v přepočtu asi 11,7 bilionu korun). Zatímco tedy někteří generální ředitelé kritizují dopady, které má umělá inteligence na web, společnost Google se podělila o některé údaje, které vychvalují jejich teorii založenou na výsledcích školení AI:
- Před školením používalo AI každý týden pouze 17 % žen starších 55 let, nyní se toto číslo zvýšilo na 56 %.
- Pouze 9 % administrativních pracovníků používalo AI denně před programem, o tři měsíce později toto číslo vzrostlo na 29 %.
- Dvě třetiny pracovníků nikdy předtím generativní AI v práci nepoužívaly.
Podle údajů ze studie společnosti Google mnoho lidí umělou inteligenci nepoužívalo, protože se domnívali, že to v práci nesmí dělat. Po prostudování jednotlivých případů firma odhalila, že většinu příjemců programu tvořily starší ženy nebo lidé s nízkými příjmy, což je závěr, ke kterému již dříve dospěly jiné studie. Společnost Google totiž zaznamenala, že po odstranění psychologických bariér se kromě zavedení základního školení výrazně zvýšilo i přijetí umělé inteligence.
Intel a IBM se vezou na vlně AI
S tím, jak se vyvíjejí názory společností na integraci AI do každodenní práce, je tu slon v porcelánu, kterého nelze ignorovat: váha práce na dálku u technologických gigantů. Po jmenování Lip-Bu Tana novým generálním ředitelem americké společnosti odhalila svůj záměr zaměřit se na inovativní produkty, aby znovu získala důvěru zákazníků. Intel svým zaměstnancům oznámil, že budou muset do kanceláře osobně docházet až na čtyři dny místo dosavadních tří. Tan doufá, že tímto krokem odstraní byrokracii a mezivrstvy řízení.
Společnost Intel prozatím nestanovila oficiální cíl propouštění, ale její vedení je pod tlakem, aby stejně jako v loňském roce snížilo počet zaměstnanců. Tan uvedl, že se soustředí na „dosažení více cílů s menším počtem lidí“, a prozradil, že škrty začnou ve druhém fiskálním čtvrtletí roku 2025 a budou provedeny co nejrychleji. Intel díky nim očekává úsporu nejméně 465 milionů eur (asi 11,5 miliardy korun), neboť v posledním čtvrtletí firma navzdory tržbám ve výši 11,8 miliardy eur (téměř 293 miliard korun) prodělala přibližně 372 milionů eur (asi 9,2 miliard korun). Intel ostatně není sám, kdo koketuje se změnou pracovní doby a integrací umělé inteligence do pracovního prostředí, protože takovou možnost zvažuje i IBM.
Na konci ledna loňského roku vydala IBM svým zaměstnancům ultimátum: buď se vrátí do kanceláře, nebo se sbalí. Zdá se, že názor společnosti se nezměnil, pokud jde o příchod do kanceláře, ale změnil se, pokud jde o využití umělé inteligence na pracovišti. A tak poté, co zvažovala nahradit 7 800 pracovních míst nástroji umělé inteligence, což odpovídá 30 % jejích administrativních pracovníků, se počet zaměstnanců IBM díky jejím investicím nakonec zvýšil.
Umělá inteligence se nyní využívá ve více než 70 oblastech podnikání této americké značky. Díky tomu se personálnímu asistentovi na bázi AI podařilo automatizovat 94 % úkolů oddělení, což je aspekt, který firmě umožnil dosáhnout zvýšení produktivity v hodnotě 3 miliard eur (asi 74,4 miliard korun). Díky tomu AI nejenže nesnížila počet zaměstnanců, ale umožnila přesměrovat zdroje do oblastí, jako je vývoj softwaru, prodej a marketing. Samotná společnost IBM však(jak již upozornilo několik odborníků) zdůraznila, že AI je užitečný nástroj, ale také „dvousečná zbraň“, která se může při nesprávném použití vymstít.
Umělá inteligence mění prostředí zaměstnanosti stále rychlejším tempem. V čele této technologické revoluce stojí společnosti jako Google, Intel a IBM, které ukazují, jak může být umělá inteligence mocným nástrojem pro zvýšení efektivity a uvolnění času zaměstnanců. Je však nezbytné, aby tyto společnosti a další, které je následují, zavádění umělé inteligence pečlivě řídily a vyhnuly se tak nezamýšleným důsledkům, jako je ztráta pracovních míst nebo přílišné spoléhání se na tuto technologii. S dalším vývojem AI bude zásadní, aby se pracovní politiky a obchodní strategie přizpůsobily tak, aby maximalizovaly přínosy této technologie a zároveň zmírnily její potenciální rizika.