Google v uniklé zprávě z roku 2023 tvrdil, že jeho velkým rivalem v oblasti AI není OpenAI, ale open source.
V posledních letech se ve světě umělé inteligence objevil překvapivý trend: společnosti bohaté na zdroje – jako Meta, Google, Microsoft, a dokonce i startupy jako DeepSeek – uvolňují výkonné open source modely AI zdarma. Náhodnému pozorovateli se tato strategie může zdát kontraproduktivní: proč „rozdávat“ špičkovou technologii, jejíž vývoj stál miliony dolarů?
Odpověď, jak už to v podnikání často bývá, není iracionální ani altruistická: i když je kód zdarma, hra se stále řídí skrytými pobídkami a dlouhodobými strategiemi. Tyto společnosti využívají open source jako strategický nástroj k rozšíření svého vlivu a zajištění své pozice na trhu.
Paradox open source: Rozdáváme, abychom získali
Na první pohled se může zdát, že uvolnění softwaru s umělou inteligencí jako open source je komerčně sebevražedné rozhodnutí. Tento krok však reaguje na tržní logiku známou jako „komoditizace svého doplňku“.
Tento koncept, který popsal Joel Spolsky v roce 2002, je založen na myšlence, že společnost může ovládnout klíčovou vrstvu technologie a zároveň podporovat konkurenci (nebo zdarma) ve vedlejších vrstvách. To oslabuje potenciální konkurenty a umožňuje jí to soustředit zisky tam, kde již má společnost výhodu.
Klasický příklad: Microsoft po léta dělal málo pro boj proti masovému kopírování Windows na domácím trhu. Výsledek? Celé generace vyrostly na Windows, takže se tento operační systém stal de facto standardem.
Když začal účinněji omezovat takové kopírování, bylo už příliš pozdě na změnu softwaru, na který si všichni zvykli.
S tímto vědomím existuje řada důvodů, proč by společnost mohla chtít uvolnit svůj software (nebo konkrétněji své modely umělé inteligence):
1) Ovládnout standard, ovládnout ekosystém.
Projekty, jako je Chromium (engine stojící za prohlížečem Google Chrome), Kubernetes (kontejnerový orchestrátor) nebo TensorFlow (framework pro umělou inteligenci), jsou bezplatné a open source nástroje. Umožňují však svým tvůrcům utvářet průmyslové standardy a řídit technologický vývoj směrem, který jim nejvíce vyhovuje.
Například společnost Google nevydělává na prodeji prohlížeče Chrome: vydělává na tom, že více lidí používá WWW a obrací se na Google, aby vyhledávali, což živí její hlavní činnost: reklamu. Čím efektivnější a rozšířenější prohlížeč, tím větší příjmy z reklamy pro Google.
2) Snížení nákladů a zrychlení vývoje
Další jasnou výhodou open source je spolupráce. Zveřejnění kódu umožňuje globální komunitě vývojářů přispívat k vylepšením, opravám chyb a novým funkcím, což snižuje náklady na interní vývoj pro vlastní společnost.
To také umožňuje volnou formu hromadného testování: rychleji se odhalují chyby, sbírají se reálné metriky používání a identifikují se potřeby, které by se v laboratoři nepředpokládaly.
3) Shromažďování talentů a reputace
Pro mnoho společností je uvolňování open source projektů také účinným způsobem, jak přilákat talenty. Vývojáři chtějí pracovat na uznávaných, otevřených projektech. Společnosti, které uvolňují kód, se stávají atraktivnějšími pro technologickou komunitu, což usnadňuje nábor zaměstnanců na vysoké úrovni.
Kromě toho může být technická prestiž a mediální viditelnost plynoucí z uvolňování vysoce prestižních projektů nevyčíslitelná. Například společnost DeepSeek uvolnila svůj model DeepSeek-R1 i v době, kdy přímo konkurovala gigantům, jako jsou OpenAI a Google. To je postavilo do pozice seriózní alternativy, která je dokonce uznávána za to, že v některých srovnávacích testech překonává známější modely.
4) Diverzifikace příjmů
Kód je sice zdarma, ale služby nikoli. Mnoho společností zpeněžuje open source projekty tím, že nabízí cloudové služby, podnikovou podporu, konzultace nebo uzavřené „prémiové“ verze. To je model, kterým se řídí společnost Red Hat, která byla tak úspěšná, že ji za miliardy koupila společnost IBM.
Existuje také strategie „otevřít malé, uzavřít velké“: společnosti jako Microsoft a Google uvolňují malé modely nebo redukované verze (Phi, resp. Gemma), aby podpořily přijetí, ale výkonnější modely (jako je Gemini v případě Googlu) vyhrazují pro exkluzivní použití nebo placené služby.
5) Strategická obrana proti monopolům
Uvolnění technologie může být také obranným krokem. Otevřením přístupu ke klíčovým nástrojům může společnost zabránit konkurentovi v získání dominantního postavení. Mark Zuckerberg to vyjádřil přímo: zpřístupnění modelů Llama snižuje pravděpodobnost, že celý trh s jazykovými modely ovládne jediný hráč… Pokud by Meta nedominovala v části zásobníku umělé inteligence, mohla by být v budoucnu nucena platit licenční poplatky nebo se stát technologicky závislou na svých konkurentech.
To se týká i zemí nebo regionů: v Číně může mít uvolnění technologie AI geostrategický prvek, který podporuje národní rozvoj a snižuje závislost na hráčích z USA. Zdá se, že podobnou strategii zvažuje i EU se svými modely otevřeného softwaru.
Otevřený zdrojový kód navíc podporuje inovace. Sdílením svých modelů umožňují společnosti dalším vývojářům stavět na jejich základech, což může vést k objevům a aplikacím, které by jinak nebyly prozkoumány. Z toho těží nejen technologická komunita jako celek, ale kreativní společnosti mohou získat i nové nápady a přístupy, které mohou začlenit do svých vlastních produktů a služeb.