Donald Trump oznámil okamžité zvýšení cel na dovoz ze všech zemí na 15 %, čímž reaguje na verdikt Nejvyššího soudu, který zpochybnil jeho předchozí opatření. Tento krok může zásadně proměnit globální obchodní vztahy a vyvolat nová napětí.
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že zvýší clo na dovoz ze všech zemí na 15 %. Toto rozhodnutí následuje po rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zamítl jeho předchozí celní politiku.
Oznámení bylo učiněno prostřednictvím sociální platformy Truth, kde Trump uvedl, že ke zvýšení dojde „okamžitě“. Tento krok je součástí řady opatření zaměřených na zpřísnění obchodní politiky USA za jeho vlády.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydané v pátek, se týká celkového základního cla na dovoz ze zahraničí a takzvaných „recipročních“ poplatků pro obchodní partnery největší světové ekonomiky. Zahrnuje také dodatečná 25procentní cla na Mexiko a Kanadu, dva hlavní obchodní partnery Spojených států v rámci dohody mezi USA a Mexikem a Kanadou (T-MEC).
Tato rozhodnutí rovněž uvažují o zvýšení cel na Brazílii a Indii až o 50 %. Podle Trumpa jsou tato opatření odvetou za impeachment jeho spojence, bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, a za indický nákup ruské ropy, který byl považován za výzvu mezinárodním sankcím.
Před podpisem nového zákona Trump na improvizované tiskové konferenci v Bílém domě otevřeně kritizoval Nejvyšší soud a obvinil ho, že zasahuje do jeho snah o ochranu americké ekonomiky.
Nový zákon, který Trump použil k vydání exekutivního příkazu o clech, umožňuje zvýšit odvody pouze o 15 %, a to ve 150denních lhůtách. To vyvolává otázky, jak bude tato politika formulována v dlouhodobém horizontu, zejména v globálním kontextu, kde je obchodní napětí již nyní vysoké.
Trumpova celní politika je předmětem diskusí od počátku jeho vlády. Zastánci tvrdí, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně amerického průmyslu a k nápravě obchodní nerovnováhy. Kritici však varují, že cla mohou vyvolat obchodní války, zvýšit náklady pro spotřebitele a poškodit vztahy s mezinárodními spojenci.
Dopad těchto cel na světovou ekonomiku je nejistý. Zatímco někteří ekonomové naznačují, že by mohla vést k opětovnému vyjednání spravedlivějších obchodních dohod, jiní se obávají, že by mohla vyvolat zpomalení globální ekonomiky. Mezinárodní společenství tento vývoj pozorně sleduje, protože rozhodnutí USA mají významný dopad na světový obchod.