Evropská unie přijala nové nařízení o gigabitové infrastruktuře, které má urychlit výstavbu optických sítí, snížit náklady a zajistit, aby každý nový dům od roku 2026 měl přístup k vysokorychlostnímu internetu. V digitální Evropě se zrychluje nejen konektivita, ale i byrokratické procesy.
Používání optických vláken se stalo standardizovanou hlavní formou síťové infrastruktury ve většině zemí světa. Mnoho zemí nahrazuje staré DSL přípojky modernějším a výkonnějším optickým připojením. Evropská unie se této skutečnosti nevyhýbá a před několika dny přijala nové nařízení – nařízení o gigabitové infrastruktuře, které obsahuje opatření k urychlení rozšiřování těchto síťových připojení, snížení jejich nákladů a řešení některých problémů spojených s jejich rozšiřováním.
The Gigabit Infrastructure Act enters into effect today, tackling network deployment challenges when delivering faster and reliable connectivity in the EU.
— European Commission (@EU_Commission) November 12, 2025
▪️ More infrastructure sharing
▪️ Lower costs & simpler procedures
▪️ Faster fibre & 5G rollouthttps://t.co/0JsDWIC423 pic.twitter.com/mQZiJ2gAuN
Nařízení o gigabitové infrastruktuře je součástí širšího úsilí EU zajistit všem občanům přístup k vysokorychlostnímu internetu, který je v digitálním věku nezbytný pro hospodářskou konkurenceschopnost a sociální soudržnost. Toto úsilí je v souladu s Digitální agendou pro Evropu, jejímž cílem je maximalizovat hospodářský a sociální potenciál informačních a komunikačních technologií (IKT). Dopad se však bude v jednotlivých zemích lišit.
Čtyři klíče k nařízení o gigabitové infrastruktuře
V rámci oficiálních dokumentů, které zveřejnila Evropská komise, klade nové nařízení zvláštní důraz na čtyři body. Prvním z nich je Zrychlená expanze, jejímž účelem je lepší plánování stavebních prací a zlepšení stávající infrastruktury, například prázdných kanálů. Ty by měly být k dispozici všude. Následuje Koordinace prací, aby se předešlo čekání – někdy i několikaměsíčnímu – na postupnou instalaci potřebných prvků. Cílem je zkrátit čekací doby, někdy i několik měsíců, mezi jednotlivými fázemi výstavby. Cílem je také ušetřit čas a peníze.
Třetím bodem je zřízení Centrální informační kanceláře, která má za úkol průběžně informovat o podmínkách a postupech při udělování povolení; vyznačuje se zejména svou „nezávislostí“ na úřadech (ty nemohou omezovat nebo bránit rozšíření s výjimkou odůvodněných případů). A konečně je tu povinné optické připojení; všechny nové budovy nebo budovy procházející rozsáhlou rekonstrukcí musí být do 12. února 2026 vybaveny přístupovým bodem.
V zemích, jako je Německo, je tato legislativa odůvodněna „telekomunikačním zákonem“, který stanovuje převažující veřejný zájem na rozšiřování telekomunikací. Očekává se, že toto nové nařízení učiní rozšiřování mobilních sítí prioritou do 31. prosince 2030, urychlí schvalovací řízení a zlepší plánování soukromých provozovatelů sítí v této evropské zemi.