Generál íránských revolučních gard v pondělí varoval, že nenechají Hormuzským průlivem proplout „ani kapku ropy“ a že zapálí každou loď, která se pokusí strategickou cestu překonat.
„Zapálíme každou loď, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem,“ řekl brigádní generál Ebrahim Yabari v rozhovoru pro íránskou státní televizi o strategickém průlivu, kterým proplouvá 20 % světové ropy.
Oficiální tisková agentura Tasnim nadepsala svou zprávu titulkem Hormuzský průliv je uzavřen a uvedla, že se jedná o Yabariho prohlášení, ačkoli neobsahovala takové přímé generálovo vyjádření.
„Nedovolíme, aby z regionu odešla jediná kapka ropy,“ pokračoval vysoký důstojník íránského elitního vojenského sboru. Yabari varoval, že armáda i Revoluční gardy budou „tvrdě čelit jakémukoli útočnému plavidlu“.
„Ropovody jsou rovněž v našem dosahu a nedovolíme, aby energetické zdroje regionu byly k dispozici nepříteli.“
„Ropovody jsou také v našem dosahu a nedovolíme, aby energetické zdroje regionu byly k dispozici nepříteli,“ dodal. Generál zdůraznil, že ozbrojené síly Islámské republiky jsou „plně připraveny překonat tuto obtížnou etapu a protiopatření budou pokračovat“.
Ceny ropy rapidně vzrostly
O několik hodin dříve Revoluční gardy uvedly, že zaútočily na ropný tanker, identifikovaný jako Athens Nova, „spojenec USA“, v Hormuzském průlivu, který shořel, když jej zasáhly dva bezpilotní letouny.
Ceny plynu a ropy po útocích vzrostly, což v některých zemích, včetně Francie, kde mnoho občanů spěchalo k čerpacím stanicím, vyvolalo paniku.
Francouzský ministr hospodářství Roland Lescure vyslal v úterý obyvatelstvu zprávu o uklidnění a ujistil, že „v krátkodobém horizontu“ není s dodávkami pohonných hmot ani plynu žádný problém, a proto trval na tom, že hromadění zásob není oprávněné, i když připustil, že situace se vyvíjí a že vláda situaci monitoruje.
Zásah dronů
Ve dvanácté vlně útoků na americké cíle Írán provedl 26 bezpilotních úderů a pět balistických raket na Kuvajt, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Hormuzský průliv, informovaly Revoluční gardy na svém účtu na Telegramu. Podle Revolučních gard dva z dronů zasáhly tento tanker v Hormuzském průlivu, ačkoli rozsah škod není znám.
Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani v úterý prohlásil, že válka, zahájená společně s USA proti íránskému režimu, se bude vyvíjet „po dobu obecně několika týdnů“, ačkoli je podle něj příliš brzy na to říci, jak dlouho bude trvat.
Během videokonference s mezinárodním tiskem Šošani dodal, že současný scénář je jedním z „nejpozitivnějších a nejefektivnějších“ z těch, které byly zvažovány před zahájením války.
Část bojů se přesunula do Libanonu, kde se šíitská skupina Hizballáh přihlásila k odpovědnosti za útok dronu na izraelskou leteckou základnu Ramat David, k němuž došlo v úterý.
Kromě toho mluvčí narážel na snížení počtu raketových startů z Íránu na izraelské území, což přičítal možné strategii „nepřítele k racionalizaci jeho schopností“ nebo jejich oslabení v důsledku neustálého ostřelování odpalovacích zařízení a raket izraelskými a americkými stíhačkami.
„Poměr počtu raket k počtu odpalovacích zařízení je 10:1, proto se zaměřujeme na ty druhé,“ uvedl Šošani a argumentoval tím, že je snazší a rychlejší zničit menší počet odpalovacích zařízení a neutralizovat tak odpalování střel.
Část bojů se přesunula do Libanonu, kde se podle libanonských médií šíitská skupina Hizballáh přihlásila k odpovědnosti za úterní útok bezpilotního letounu na izraelskou leteckou základnu Ramat David, po němž následoval izraelský útok na jižní předměstí Bejrútu.
Na svých oficiálních internetových stránkách Hizballáh uvedl, že se zaměřil na radar a řídicí místnosti letecké základny Ramat David pomocí bezpilotních letounů v reakci na „zločinnou izraelskou agresi, která se zaměřila na desítky libanonských měst a obcí, včetně jižních předměstí Bejrútu“.
Podle prohlášení se útok uskutečnil v úterý v 5:00 místního času letkou bezpilotních letounů. Ty podle něj měly za následek „smrt desítek mužů, žen a dětí, desítky dalších zraněných a zničení budov a civilní infrastruktury“.
Brání své území
Ve zprávě zdůraznilo odhodlání Hizballáhu bránit své území a svůj lid „tváří v tvář agresi a zločinům izraelského nepřítele“. Uvádělo, že jeho reakce je namířena proti vojenským cílům, „na rozdíl od útoků nepřítele proti civilnímu obyvatelstvu“.
Izraelská armáda ze své strany provedla nálety na jižní předměstí Bejrútu, potvrdily ve stručném prohlášení Izraelské obranné síly (IDF), které rovněž informovaly o opětovném ostřelování Teheránu.
Izraelská armáda včera uvedla, že zaútočila na více než 70 skladů zbraní, odpalovacích zařízení a raketových odpalovacích zařízení patřících Hizballáhu.
„Letectvo právě zahájilo velkou vlnu úderů proti teroristickému režimu Íránu a teroristické organizaci Hizballáh,“ uvedla IDF a umístila bombardování „současně“ na Teherán i Bejrút.
Izraelská armáda včera prohlásila, že zaútočila na více než 70 skladů zbraní, odpalovacích zařízení a raketových odpalovacích zařízení patřících Hizballáhu. Při ofenzivě bylo podle oficiálních zdrojů zabito 52 osob a 154 zraněno, včetně vůdců šíitské skupiny.
Na Teherán připadá 56 % útoků, dále pak na provincie Kurdistán (západ) a Hormozgan (jih) u Hormuzského průlivu. Mezi cíle patřila vojenská zařízení, obytné budovy a molo Šahíd Bahonar v Bandar Abbásu, jihoíránském přístavním městě v provincii Hormozgan u Perského zálivu a Hormuzského průlivu.
Podle izraelských záchranných služeb bylo v Izraeli zabito deset lidí (jeden v Tel Avivu a devět v Bejt Šemeši, obojí v centru země).
Hormuzský průliv: strategická brána
Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších námořních cest na světě. Nachází se mezi Ománem a Íránem a spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem. Přibližně 20 % světové ropy prochází tímto průlivem, což z něj činí kritický bod pro celosvětový obchod s energiemi. Jakékoli narušení této trasy může mít významný dopad na světové ceny ropy.
Geopolitické napětí a hospodářský dopad
Napětí v Hormuzském průlivu není nové. Historicky byl bodem třenic mezi Íránem a západními mocnostmi, zejména USA. Hrozba uzavření průlivu je taktikou, kterou Írán v minulosti používal k vyvíjení politického tlaku. Skutečné uzavření průlivu by však mohlo vyvolat globální energetickou krizi, která by ovlivnila nejen země dovážející ropu, ale i světovou ekonomiku jako celek.
Mezinárodní reakce
Mezinárodní společenství reagovalo na íránské hrozby se znepokojením. Spojené státy zopakovaly svůj závazek udržet mezinárodní námořní cesty otevřené a zvýšily svou vojenskou přítomnost v regionu. EU zase vyzvala ke klidu a naléhavě vyzvala všechny strany, aby se vyhnuly eskalaci konfliktu.
Úloha Izraele v konfliktu
Izrael, blízký spojenec USA, byl v důsledku hrozeb ze strany Íránu v pohotovosti. Napětí mezi oběma zeměmi se v posledních letech zvýšilo a Izrael provádí preventivní údery proti íránským cílům v Sýrii i jinde. Nedávná eskalace situace v Hormuzském průlivu přiměla Izrael k posílení bezpečnosti a přípravě na možnou odvetu.
Závěr
Situace v Hormuzském průlivu zůstává napjatá a nestabilní. Akce Íránu a reakce mezinárodního společenství budou mít významný dopad na stabilitu regionu a globální trh s energií. Diplomacie a dialog budou mít zásadní význam pro to, aby se zabránilo eskalaci konfliktu, která by mohla mít ničivé důsledky pro světovou ekonomiku.