Generace Z přiznává, že podvádí své šéfy. Předstírají, že mají co na práci

Generace Z přiznává, že podvádí své šéfy. Předstírají, že mají co na práci
Předstírání, že děláte více práce, než ve skutečnosti děláte, je stále rozšířenější technikou.


Všichni zaměstnavatelé očekávají, že jejich zaměstnanci ze sebe vydají 100 % a budou denně dosahovat maximální produktivity. To byl jeden z důvodů, proč obhajovali návrat do kanceláře a upuštění od práce na dálku. Generace Z však našla způsob, jak tolik nepracovat, ale tvářit se, že je velmi produktivní: maskování úkolů.

Díky teleworkingu jsme mohli vidět, jak se mnozí pracovníci generace Z mohou mnohem více uvolnit při plnění svých úkolů a věnovat jim více času, než by skutečně potřebovali. Nebo dokonce kdyby své úkoly dokončili dříve, mohli by si udělat přestávku. Nyní v kanceláři se to zcela mění, když jsou pod dohledem.

Mladí lidé nechtějí mít více práce, než už mají

Na sociálních sítích, jako je TikTok, jsme již viděli, jak někteří influenceři otevřeně hovoří o této nové strategii, která se má rozvíjet v oblasti práce na dálku a která byla pokřtěna jako maskování úkolů. Funguje jednoduše tak, že šéfy přesvědčí, že dělají více práce, než ve skutečnosti musí. Tímto způsobem z nich mají lepší dojem nebo vykazují větší produktivitu.

Související článek

Domácí kamera zaznamenala unikátní zvuk dopadu meteoritu
Domácí kamera zaznamenala unikátní zvuk dopadu meteoritu

Každý den z vesmíru na Zemi přistane velké množství vesmírného materiálu v podobě i několika tun prachových částic a mikrometeoritů. Vůbec poprvé v lidské historii se však podařilo pád meteoritu zaznamenat na kameru dokonce i se zvukem.

Strategie k dosažení tohoto efektu jsou založeny na přenášení velkého množství papírů sem a tam po kanceláři nebo dokonce na velmi hlasitém psaní, aby všichni věděli, že pracujete. Jedna studie zjistila, že 36 % dotázaných pracovníků někdy provádělo maskování úkolů, aby oklamalo šéfy a přesvědčilo je, že pracují příliš tvrdě.

Špatnou produktivitu tím ale nezamaskují

Sedmdesát procent dotázaných, kteří maskovali úkoly, přiznalo, že jejich produktivita se v důsledku této strategie nezměnila, ale byla dokonce vyšší než produktivita jejich kolegů. Je to proto, že byli schopni dokončit zadané úkoly, a to dokonce před stanoveným časem. To nás přivádí zpět k otázce, zda má osmihodinový pracovní den s technologickým pokrokem stále smysl.

Proč se tedy maskování úkolů provádí? Proč se maskování úkolů provádí, pokud jsou cíle splněny? Právě potřeba odlišit se od ostatních kolegů vyvolává tento typ přístupu. Jeden z odborníků na lidské zdroje poznamenal:

„Myslím, že každý chce tímto způsobem provést určitou profesní sebeobranu, a když jste ve fyzické kanceláři, je tato obrana mnohem více hraná. Mám rád dobré výkony, ale myslím, že právě proto je práce z domova lepší, protože omezuje teatrálnost a zdůrazňuje a upřednostňuje cíle.“

Nenechte si přidělovat další práci

Dalším relevantním bodem v tomto ohledu je, že pokud pracovník dokončí všechny své úkoly před smluvně dohodnutým pracovním dnem, pravděpodobně dostane větší pracovní zátěž za stejnou mzdu. To je něco, co pracovníci nejsou ochotni přijmout, protože nechtějí být přetěžováni prací. Proto je třeba předstírat velkou vytíženost, aby vám nepřidělovali další úkoly, pokud budete sedět na zadku.

Předstírání zaneprázdněnosti však samozřejmě vytváří stres. Není snadné být v kanceláři na nohou s papíry nebo notebookem na ruce, nebo dokonce psát a přitom sledovat, zda se někdo nedívá, aby zkontroloval, co děláte. To může vést k fenoménu vyhoření, kdy je třeba být neustále ve střehu, abyste vynikli nebo vypadali jinak než ti, kteří jsou ve vedení.

Vyhoření v práci se v konečném důsledku projeví i na samotné firmě a na vyšších pozicích. To znamená, že je zapotřebí společný přístup k pracovnímu modelu, který rozhodně usnadní flexibilitu na pracovišti.

Zdroje článku:
www.workhuman.com

#