V průměru vydělávají o 24 % více než zaměstnanci v soukromém sektoru. Polovina dnešních státních zaměstnanců patří do generace Z.
Situace v oblasti zaměstnanosti, do které se generace Z dostala, spolu s doprovodnou ekonomickou a sociální situací způsobily, že jedním z hlavních témat, o kterých se v souvislosti s mladými lidmi mluví, je jejich vstup na trh práce. Tváří v tvář tomuto problému generace Z reagovala tak, že se rozhodla usilovat spíše o stabilitu než o plat, a k jejich překvapení se jim tento krok velmi osvědčil.
Současně s největší nabídkou zaměstnání ve veřejném sektoru v historii se generace Z neváhala rozhodnout pro výběrová řízení namísto přesměrování své kariéry do soukromého sektoru, což znamenalo nejen nárůst počtu uchazečů o veřejné zkoušky, ale také jejich stále mladší věk. Po zvýšení platů státních zaměstnanců na začátku roku 2025 nyní usilují o to, aby si vydělali až o 43 % více než v tradičních firmách.
Související článek
Generace Z sází na veřejný sektor
Na základě údajů o platech zveřejněných Národním statistickým úřadem, Business Insider zjistil, že zaměstnanci veřejného sektoru vydělávají v průměru o 24 % více než zaměstnanci soukromého sektoru. V konkrétním případě platů v podskupině A1, což je nejvyšší úroveň pozic státních zaměstnanců včetně příplatků, odměn a služebního postupu, se toto číslo zvyšuje na 43 %.
Jestliže průměrný hrubý roční plat v soukromém sektoru činí podle INE přibližně 23 000 eur (576 tisíc), nejnižší profesní skupina ve veřejném sektoru dosahuje 25 337,94 eur (634 tisíc korun). V případě této vyšší skupiny se toto číslo zvyšuje na 32 804,62 eur (821 tisíc korun) hrubého ročně ve 14 platbách. Je snadné pochopit, proč generace Z tak ostře přehodnocuje, v čem spočívá její budoucnost.
K tomu je třeba připočíst skutečnost, že státní zaměstnání s sebou přináší vše, co generace Z sledovala ve svém boji za stabilnější a méně stresující pracovní život, od nepřekvapivě dlouhé pracovní doby až po možnost časového postupu a možnost lepších podmínek a platů.
Zatímco polovina uchazečů je nyní mladší 24 let a průměrný věk dnešních uchazečů je 41 let, odhady agentur předpovídají, že v příštích výběrových řízeních průměrný věk klesne na 34 let.