Jednou z nejostřeji diskutovaných otázek kolem zavádění umělé inteligence na pracovišti je dopad, který bude mít tato technologie na náš pracovní den.
Podle Billa Gatese se prosazování umělé inteligence stane pro mnoho lidí nutností, protože tvrdí, že nám tyto nástroje umožní mít více volného času. Ve světě, kde stále více společností trestá práci na dálku a další možnosti vstřícné k zaměstnancům, se však analýza dopadu umělé inteligence na pracovišti stále více rozmazává.
Jedním z příkladů je postoj, který zaujímá Mechanize, startup vytvořený Tamayem Besirogluem, který usiluje o plnou automatizaci práce a ekonomiky. Zatímco s experimenty zaměřenými na nástroje umělé inteligence, které spravují váš majetek, jsme se již setkali, mise společnosti Mechanize jde ještě o krok dál, neboť jejím záměrem je nahradit všechny lidské pracovníky agenty umělé inteligence. Kontroverze na sebe nenechala dlouho čekat, zasáhla i výzkumný institut Epoch, subjekt, který Besiroglu rovněž založil.
Zničí umělá inteligence pracovní místa?
Jak upozorňuje původní publikace, zpočátku se zaměřuje na kancelářskou práci, protože manuální práci podporují fyzičtí roboti. Podle odhadu tvůrce nástroje by jeho automatizace mohla vést k explozivnímu hospodářskému růstu a vyšší životní úrovni, ale kolem této myšlenky panují obavy. Jedním z nich je například dopad, který by měla na mzdy lidí, přičemž by pracovníci přišli o téměř 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). Kromě toho se nezabýval tím, co by se stalo s lidmi, kteří by přišli o svůj příjem.
AI Is Replacing Programmers and Mathematicians—Fast
Eric Schmidt predicts that within one year, the majority of programmers will be replaced by AI agents, and graduate-level mathematicians will be rivaled by models trained on mathematical reasoning.
Why? Because both code and… pic.twitter.com/sT9cgKu9Nr
— Wes Roth (@WesRothMoney) April 17, 2025
V souvislosti s tím Besiroglu narážel na myšlenku, kterou Sam Altman (generální ředitel společnosti OpenAI) zmínil při více než jedné příležitosti: univerzální příjem, který by zmírnil dopady umělé inteligence. Přesto sám tvůrce Mechanize uznává, že agenti AI mají stále značná technická omezení, s čímž souhlasí i Christian Ekrem, vývojář, který je ještě kritičtější: „AI může brzdit osobní a profesní rozvoj“. Ve skutečnosti sice její použití nezavrhuje, ale tvrdí, že když na ni přeneseme všechny úkoly, zabrání nám to v hlubokém pochopení některých procesů.
Používání umělé inteligence při programování může vyřešit problémy, ale nenaučí nás, jak se s nimi vypořádat v budoucnu. Učení tedy vychází z takových aspektů, jako je úsilí, frustrace a neúspěšné pokusy, nikoli ze situací, jako je získání okamžitého řešení. Z tohoto důvodu se Ekrem zdráhá vnucovat umělou inteligenci do pracovního prostředí a proto říká, že mnozí mohou nedosáhnout svého potenciálu, pokud se budou na tento nástroj příliš spoléhat. Pouze ti, kteří si váží svého řemesla, budou podle něj schopni upřednostnit učení před brzkým splněním úkolů.
Microsoft se chce rozloučit s programátory
Stále více firem se shoduje na názoru, který začíná být stále rozšířenější: dny lidských programátorů jsou sečteny. V návaznosti na snahy společností jako Meta a Microsoft se technologičtí giganti domnívají, že roli těchto zaměstnanců převezme umělá inteligence. Proto Satya Nadella, současný generální ředitel Microsoftu, veřejně sdílel statistiku, která odborníky v oboru zanechala bez slov: 20 až 30 % kódu jeho společnosti vytváří umělá inteligence.
Tento údaj byl sdělen během rozhovoru s Markem Zuckerbergem, generálním ředitelem společnosti Meta a dalším velkým zastáncem zavádění umělé inteligence do programovacího prostředí. Navzdory zájmu obou se efektivita kódu generovaného umělou inteligencí liší podle jazyka, protože v Pythonu není tak efektivní jako v C++. Přesto Nadella zůstává ve svém přesvědčení neochvějný a dokonce předpověděl, že do roku 2030 bude 95 % kódu generováno umělou inteligencí.
Zuckerberg zase nebyl schopen říci, kolik kódu jeho společnosti je dnes generováno umělou inteligencí, ale jiné firmy, jako například Google, prozradily, že až 30 % jejich vnitřností vytváří AI. V současné době není jasné, jak společnosti definují nebo měří, kolik procent jejich kódu bylo vytvořeno umělou inteligencí, ale je zřejmé, že všechny začínají sdílet stejnou vizi: AI je budoucnost programování.
Debata o umělé inteligenci na pracovišti se neomezuje pouze na programování. Výraznými změnami procházejí i odvětví, jako je zákaznický servis, logistika a marketing. Společnosti zavádějí chatboty a virtuální asistenty, kteří vyřizují dotazy zákazníků, zatímco v logistice AI optimalizuje trasy dodávek a řídí zásoby. V marketingu analyzují nástroje AI velké objemy dat pro personalizaci reklamních kampaní, což by mohlo snížit potřebu lidských analytiků. Tyto transformace však také vyvolávají otázky týkající se ochrany osobních údajů a bezpečnosti, protože AI se do značné míry spoléhá na shromažďování a analýzu osobních údajů.
Rostoucí závislost na AI na pracovišti by navíc mohla mít dopady na vzdělávání a odbornou přípravu. Vzdělávací instituce začínají začleňovat umělou inteligenci do svých učebních plánů a připravovat studenty na budoucnost, v níž budou digitální dovednosti a porozumění AI nezbytné. Existují však obavy, že tempo technologických změn by mohlo nechat pozadu ty, kteří nemají přístup k technickému vzdělání nebo kteří pracují v méně digitalizovaných odvětvích.