Evropská komise opět odložila zveřejnění pokynů k tomu, co považuje za „vysoce rizikové AI“ podle svého zákona o AI. Dokument, který měl být k dispozici 2. února, zatím nevykazuje žádné známky života. Brusel však potvrdil, že ačkoli hodlá postupovat podle revidovaného harmonogramu, nemá zatím stanovené bezprostřední cílové datum.
V tomto případě je pokyn rozhodující, protože objasňuje, které systémy spadají do kategorie vysokého rizika, a tedy jaké přísnější povinnosti se na ně vztahují. Evropská komise v tuto chvíli uvádí, že potřebuje více času na zapracování připomínek zúčastněných stran, neboť přiznává, že i přes několikaměsíční hromadění připomínek potřebuje ještě více informací.
Jádrem zmatku se zdá být článek 6, který definuje, jak určit, zda má být konkrétní aplikace považována za vysoce rizikovou. Ačkoli tedy Komise ještě nehodlá předložit své pokyny, očekává se, že v nejbližších dnech zveřejní konečný návrh k dalšímu připomínkování, a proto by ke konečnému přijetí mohlo dojít někdy v březnu nebo dubnu.
Problémem je však čas, neboť se očekává, že požadavky na vysoké riziko vstoupí v platnost v srpnu, ale pochybnosti kolem všech možných scénářů, které by umělá inteligence vyvolala, jsou stále živé. Nedostatek pokynů tak ponechává společnosti i správní orgány v šedé zóně, tedy v oblasti, kde je obtížnější připravit dokumentaci, kontroly a posouzení shody.
Další krok Evropy
Před několika týdny oficiální služba EU uvedla, že klasifikační pokyny by měly být zveřejněny v únoru 2026, ale zpoždění podněcuje nejistotu kolem této vize. Vše tedy zapadá do nebezpečného vzorce: pokud se pokyny opozdí, technické normy nebudou v souladu s tempem stanovené zákonem a růst i standardizace jsou omezeny.
Různé evropské normalizační orgány totiž nesplnily dřívější cíl, a proto se nyní zaměřují na konec roku 2026, čímž komplikují dodržování technických doporučení, která jsou sice běžná, ale postrádají konkrétní obsah. Zpoždění se navíc mísí i s politikou, neboť Komise pracuje na „souhrnném“ balíčku, který má zjednodušit, co se považuje za vysoce rizikové, a získat v rámci tohoto scénáře větší volnost.
— Deborah Ball (@Outlander_97) February 3, 2026
Tento balíček by podle různých zdrojů mohl odložit vstup vysoce rizikových ustanovení (nebo systémů) v platnost až o 16 měsíců, protože situace si snaží získat čas, zatímco se dokončuje rámec. Je zde však ještě jedna překážka, kterou je třeba vzít v úvahu: několik členských států EU dosud neurčilo národní orgány dohledu, což je aspekt, který přípravu dohledu zpomaluje.
Vzhledem k tomu se nyní debata soustřeďuje na zajištění „právní jistoty“, což je opakující se fráze, když zákon předchází návodu, jak jej bez klopýtnutí implementovat. Zde EU připomíná, že povinnosti jsou zaváděny postupně, a proto se netýkají všech systémů automaticky od prvního dne účinnosti.
Oficiální stanovisko Komise
Komise proto upřesňuje, že vysoce rizikové systémy, které již budou na trhu dostupné před 2. srpnem 2026, budou zahrnuty pouze v případě, že projdou rozsáhlými úpravami. Kromě toho také upřesňuje, že v případě určitých způsobů použití ze strany orgánů veřejné moci může být uplatňování prodlouženo až do roku 2030, což je známkou toho, že časový plán je dlouhý a bude vícefázový.
I tak se však odvětví obává toho, co již nyní nazývá „srpnovým překvapením“, kdy se vedle neúplných pokynů objeví i přísná pravidla, což povede k nadměrnému dodržování předpisů nebo k zastavení zavádění. Zpoždění proto mění technickou otázku na praktickou a zabývá se tím, kdo se odváží spustit funkční AI, když ještě není jasné, zda spadá do vysokého rizika, či nikoli.
Zpoždění při definování „vysoce rizikové AI“ rovněž vyvolává otázky ohledně schopnosti EU účinně regulovat vznikající technologie. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence se stále více začleňuje do kritických odvětví, jako je zdravotnictví, bezpečnost a spravedlnost, může mít nedostatek regulační jasnosti významné důsledky. Regulační nejistota může vést k nedostatku investic do technologií umělé inteligence v Evropě, protože společnosti se mohou zdráhat vyvíjet nebo zavádět systémy, které by mohly být bez jasných pokynů považovány za vysoce rizikové.
Nedostatek přesné definice by navíc mohl vést k nejednotnému uplatňování předpisů v různých zemích EU, což by mohlo vytvořit nerovné prostředí pro společnosti působící ve více jurisdikcích. Tato situace podtrhuje význam jasné a konzistentní regulace pro podporu inovací při současné ochraně práv a bezpečnosti občanů.
Evropská komise stojí před úkolem najít rovnováhu mezi potřebou regulace a snahou nepotlačovat inovace. Ve světě, kde se technologie rychle vyvíjejí, je nalezení této rovnováhy zásadní pro zajištění toho, aby Evropa zůstala konkurenceschopná v globální aréně umělé inteligence.