Čína tlačí na technologickou soběstačnost: výrobci čipů musí používat alespoň 50 % domácího vybavení, jinak nedostanou schválení. Díky miliardovým investicím stát posiluje vlastní průmysl a mění globální pravidla hry.
Postoj Číny je jasný: technologická budoucnost země závisí na dosažení nezávislosti v několika klíčových odvětvích. V souladu s tímto záměrem Čína požaduje, aby výrobci čipů při rozšiřování kapacit používali alespoň 50 % domácího strojního vybavení, aby získali úřední schválení. Zatím se nejedná o legislativní opatření, ale již se provádí prostřednictvím revizí veřejných zakázek i výběrových řízení.
V podstatě jde o záměr snížit závislost na zahraničních výrobcích v návaznosti na rozsáhlá omezení zavedená USA, přičemž klíčové restrikce týkající se pokročilých čipových technologií byly uvaleny již v říjnu 2022 a dále rozšířeny v roce 2023. Čínské společnosti bohužel zaznamenaly drastické omezení přístupu k moderním nástrojům a čipům, a proto se nyní rozhodly vzít věci do vlastních rukou. Přesto potvrdily, že některé společnosti budou mít větší volnost.
Pokud se bude jednat o velmi pokročilý výrobek a nebude existovat místní alternativa, Čína požadavky zmírní, ale záměrem je přiblížit se 100% domácí produktivitě. Vládní politika tak tlačí na výběr čínských dodavatelů i v oblastech, kde jsou k dispozici mezinárodní možnosti, což je rozhodnutí, které mění technologické paradigma tím, že neupřednostňuje zahraniční značky. Jako příklad lze uvést čísla pro rok 2025: 103 milionů eur (2,49 miliardy korun) v domácí litografii a dílech, které se do roku 2026 exponenciálně zvýší.
Související článek
🇨🇳China is forcing chipmakers to source at least ‼️50%‼️ of their equipment domestically. This isn’t a #Tariff or an outright ban — it’s industrial policy via licensing, tied to approvals for new fabs and factory expansions. The aim is to CUT reliance on 🇺🇸US, 🇯🇵Japanese,… pic.twitter.com/uouXnUByuL
— Kyrylo Shevchenko (@KShevchenkoReal) January 1, 2026
Tajemstvím této strategie jsou veřejné peníze, protože Čína vytvořila další fázi projektu strukturovaného kolem čipů, který přidal 41,8 miliardy eur (1,011 bilionu korun) kapitálu na udržení průmyslu. Naura, jeden z místních gigantů, údajně testuje klíčová zařízení v pokročilé výrobě, a proto díky tomuto technologickému náporu zaznamenala růst patentů i tržeb. To je nepochybně důkazem, že tento krok by Číně mohl přinést mnoho výhod.
Fakta nelžou: Čína má navrch
V první polovině roku 2025 dosáhla samotná společnost Naura obratu přibližně 1,945 miliardy eur (47 miliard korun), ale ostatní společnosti, jako například AMEC, nebyly s 608 miliony eur (14,7 miliard korun) o mnoho pozadu. Tato čísla tedy odrážejí nejen zájem o místní výrobky, ale také to, že Čína podporuje národní společnosti se záměrem, aby rostly stejně jako ty zahraniční. Protiklad je tedy jasný: zatímco se země snaží zaštítit svůj technologický řetězec, globální dodavatelé zaznamenávají pokles svého vlivu na čínský trh.
Tímto způsobem bude čínská vize zvýhodňovat místní podniky. Uprostřed technologické expanze Čína požaduje, aby výrobci čipů začlenili alespoň 50 % domácího vybavení. Toto opatření, podpořené miliardami eur veřejných investic, nejenže umožňuje Číně růst bez závislosti na zahraničí, ale také vede ke smrtelné ráně Spojeným státům a dalším regionům, které se k Číně již léta obracejí zády.
Pohled do budoucnosti
Rozhodnutí Číny podporovat využívání domácích technologií má hluboké důsledky nejen pro její ekonomiku, ale také pro globální trh. Vzhledem k tomu, že se Čína stává soběstačnějším hráčem, mohou být ostatní země nuceny přehodnotit své vlastní technologické strategie. Iniciativa „Made in China 2025“ je příkladem toho, jak země plánuje zaujmout vedoucí postavení v klíčových odvětvích, jako je umělá inteligence, robotika a biotechnologie, a snížit tak závislost na zahraničních technologiích.
Tato strategie by navíc mohla podnítit ostatní země k rozvoji vlastních technologických kapacit, aby mohly Číně konkurovat. EU například pracuje na vlastním digitálním programu, aby zajistila, že v globálním technologickém závodě nezůstane pozadu. V této souvislosti by technologická nezávislost Číny mohla být vnímána jako katalyzátor globálních inovací, který by přiměl ostatní země k větším investicím do výzkumu a vývoje.
V konečném důsledku by čínská politika upřednostňování domácích technologií mohla změnit dynamiku mezinárodního obchodu. Zahraniční společnosti, které chtějí v Číně působit, by mohly být nuceny navazovat partnerství s místními společnostmi nebo přenášet technologie, což by mohlo vést k vyváženější výměně znalostí a zdrojů.