Větší domácí zvířata a menší divoká zvířata. Podle nedávné studie se vliv člověka na okolní svět měří i morfologickým vývojem zvířat za poslední tisíciletí.
Rostoucí vliv člověka za posledních 1000 let se vědcům podařilo zjistit porovnáním vývoje velikosti domácích zvířat a divokých zvířat. Aby dospěli k tomuto závěru, zkoumali vědci kosti divokých zvířat – jako jsou jeleni, zajíci a lišky – a domácích zvířat – jako jsou ovce, kozy, prasata, krávy a kuřata – z francouzského Středomoří. Autoři práce vysvětlujíl, že se zaměřili na malou zeměpisnou oblast, aby se vyhnuli přílišným rozdílům v životním prostředí nebo kulturním odlišnostem. „Začali jsme od doby, kdy se v regionu objevily první společnosti chovatelů hospodářských zvířat a zemědělců, tedy před 8 000 lety,“ uvádí se v publikaci.
In the largest study of its kind, scientists have accurately documented the massive change in animal morphology over the last 1,000 years, with domesticated animals growing larger across the board and their wild relatives becoming smaller. It underlines the true impact of one… pic.twitter.com/UUgVxFgXXF
— New Atlas (@nwtls) September 7, 2025
Během prvních 7000 zkoumaných let se domácí a divoké druhy vyvíjely s několika málo výjimkami shodně. Lze tedy konstatovat, že převažuje prostředí. Poté však převzali vládu lidé. Před tisíci lety došlo ke zlomu: všechny domácí druhy se zvětšily, zatímco ty divoké se zmenšily.
Související článek
Existuje pro to mnoho vysvětlení. Co se týče domácích druhů, „došlo ke změnám v postupech, úpravám ve způsobu péče o ně a snaze o stále větší produktivitu,“ vysvětluje badatel. Pokud jde o volně žijící druhy, zintenzivnění lovu a zmenšení lesů znamenalo, že vedlo k menšímu počtu příznivých stanovišť. Tyto dva parametry ovlivňují velikost zvířat. Tento vývoj však není možné smysluplně kvantifikovat.
Studie také naznačuje, že domestikace a umělá selekce sehrály zásadní roli při zvětšování velikosti domácích zvířat. Například krávy a prasata byla selektivně vyšlechtěna, aby se zvýšila jejich velikost a produkce masa, mléka a dalších produktů. Tento proces selekce vedl ke genetickým změnám, které umožnily těmto druhům lépe se přizpůsobit lidským potřebám.
Na druhou stranu zmenšování velikosti volně žijících zvířat může souviset s loveckým tlakem a fragmentací biotopů. Menší zvířata mohou mít výhodu v prostředí, kde je méně zalesněném prostředí, protože se mohou snadněji pohybovat a k přežití potřebují méně zdrojů.
Kromě toho může mít na tyto trendy vliv i změna klimatu. Vyšší teploty mohou zvýhodňovat menší zvířata, protože mají větší poměr povrchu k objemu, což jim umožňuje účinněji odvádět teplo.
Tato studie zdůrazňuje, že při analýze vývoje druhů je důležité brát v úvahu jak přírodní, tak antropogenní faktory. Pochopení toho, jak lidská činnost formovala světovou faunu, je zásadní pro vývoj účinných ochranářských strategií, které v budoucnu ochrání domácí i volně žijící druhy.