Evoluce pod vlivem lidí: Domestikovaná zvířata rostou, volně žijící se zmenšují

Evoluce pod vlivem lidí: Domestikovaná zvířata rostou, volně žijící se zmenšují

Zdroj obrázku: Photo by Martin Bisof on Unsplash

Větší domácí zvířata a menší divoká zvířata. Podle nedávné studie se vliv člověka na okolní svět měří i morfologickým vývojem zvířat za poslední tisíciletí.


Rostoucí vliv člověka za posledních 1000 let se vědcům podařilo zjistit porovnáním vývoje velikosti domácích zvířat a divokých zvířat. Aby dospěli k tomuto závěru, zkoumali vědci kosti divokých zvířat – jako jsou jeleni, zajíci a lišky – a domácích zvířat – jako jsou ovce, kozy, prasata, krávy a kuřata – z francouzského Středomoří. Autoři práce vysvětlujíl, že se zaměřili na malou zeměpisnou oblast, aby se vyhnuli přílišným rozdílům v životním prostředí nebo kulturním odlišnostem. „Začali jsme od doby, kdy se v regionu objevily první společnosti chovatelů hospodářských zvířat a zemědělců, tedy před 8 000 lety,“ uvádí se v publikaci.

Během prvních 7000 zkoumaných let se domácí a divoké druhy vyvíjely s několika málo výjimkami shodně. Lze tedy konstatovat, že převažuje prostředí. Poté však převzali vládu lidé. Před tisíci lety došlo ke zlomu: všechny domácí druhy se zvětšily, zatímco ty divoké se zmenšily.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

Existuje pro to mnoho vysvětlení. Co se týče domácích druhů, „došlo ke změnám v postupech, úpravám ve způsobu péče o ně a snaze o stále větší produktivitu,“ vysvětluje badatel. Pokud jde o volně žijící druhy, zintenzivnění lovu a zmenšení lesů znamenalo, že vedlo k menšímu počtu příznivých stanovišť. Tyto dva parametry ovlivňují velikost zvířat. Tento vývoj však není možné smysluplně kvantifikovat.

Studie také naznačuje, že domestikace a umělá selekce sehrály zásadní roli při zvětšování velikosti domácích zvířat. Například krávy a prasata byla selektivně vyšlechtěna, aby se zvýšila jejich velikost a produkce masa, mléka a dalších produktů. Tento proces selekce vedl ke genetickým změnám, které umožnily těmto druhům lépe se přizpůsobit lidským potřebám.

Na druhou stranu zmenšování velikosti volně žijících zvířat může souviset s loveckým tlakem a fragmentací biotopů. Menší zvířata mohou mít výhodu v prostředí, kde je méně zalesněném prostředí, protože se mohou snadněji pohybovat a k přežití potřebují méně zdrojů.

Kromě toho může mít na tyto trendy vliv i změna klimatu. Vyšší teploty mohou zvýhodňovat menší zvířata, protože mají větší poměr povrchu k objemu, což jim umožňuje účinněji odvádět teplo.

Tato studie zdůrazňuje, že při analýze vývoje druhů je důležité brát v úvahu jak přírodní, tak antropogenní faktory. Pochopení toho, jak lidská činnost formovala světovou faunu, je zásadní pro vývoj účinných ochranářských strategií, které v budoucnu ochrání domácí i volně žijící druhy.

#